Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

Prudký nárůst exportů potravin do Německa byl hlavním rysem letošního vývoje potravinových obchodů České republiky se zahraničím. Tím druhým bylo nové a výrazné posilování dovozů potravin z Polska. Spolu s dalšími vlivy včetně oslabené koruny tak došlo k tomu, že bilance dovozů a vývozů potravin byla letos za první čtyři měsíce lepší než v tutéž dobu vloni. Na zmenšení potravinového deficitu o 1,597 mld. Kč proti stejnému období loňského roku participovala zlepšená bilance potravinových obchodů s Německem, kde se deficit ztenčil o 1,547 mld. Kč.

Pomohl vývoz do Německa

Převaha dovozů potravin nad jejich vývozy činila od ledna do dubna 2014 přes 7,581 mld. Kč, což bylo podstatně méně než ve stejném období vloni (–9,173 mld. Kč). Prakticky veškeré zlepšení výsledků potravinových obchodů České republiky lze připsat obchodům s Německem. Deficit s touto zemí se zlepšil oproti prvním čtyřem měsícům loňského roku o více než půldruhé miliardy (1,548 mld. Kč) hlavně díky silným exportům obilovin a obilných výrobků (+59 %) i mléčných výrobků (+42 %) jako nejsilnějších vývozních položek u potravin dodávaných z Česka na německý trh. Výrazně však vzrostl i export cukru a výrobků z něj, včetně medu (+53 %), mimo potravinových položek i vývoz nápojů (+33 %).

Slovenský „fenomén“

Kromě Německa se potravinová bilance za první čtyři měsíce 2014 zlepšila také v obchodech se Slovenskem, s nímž má Česká republika dlouhodobě vysoké přebytky. Převaha vývozu potravin na Slovensko ve srovnání s jejich protisměrnými toky činila v uvedeném období 7,565 mld. Kč, což bylo dokonce výrazně více, než kolik činily v úhrnu všechny přebytky 53 zemí, s nimiž má Česká republika pozitivní bilanci potravinových obchodů a které celkově dosáhly 5,383 mld. Kč. Takto vysoce pozitivní potravinová bilance se Slovenskem se meziročně dále zlepšila o 0,620 mld. Kč především vlivem vyšších exportů mléčných výrobků a vajec (+26 %).

Zhoršení bilance s Polskem…

Export potravin do Polska rovněž výrazně zesílil (+25,4 %) při dalším nárůstu největší vývozní položky z České republiky na polský trh, tj. obilovin a obilných výrobků (+29 %), ale i ve srovnání s objemově méně významnými exporty masa a masných výrobků (+70 %) nebo zeleniny a ovoce (+29 %). V úhrnu stouply meziročně exporty potravin do Polska o 0,826 mld. Kč. Nárůst dovozů polských potravin však byl ještě výraznější a jeho přírůstek přesáhl miliardu (1,097 mld. Kč).

… do rekordního deficitu

Za historicky největším deficitem potravinových obchodů s Polskem za období leden až duben stojí znovuobnovený růst dovozů. Dává také odpověď na otázku, jak je možné, že se potravinová bilance zhoršila, když vývoz potravin do Polska stoupl meziročně o více než čtvrtinu, zatímco jejich dovozy do České republiky „jen“ o šestinu (+15,4 %). Kde je tedy „zakopán pes“? Právě v obrovském nepoměru mezi dovozy a vývozy potravin mezi Českem a Polskem tak, jak se dlouhodobě vyvinul, zejména po vstupu zemí do Evropské unie. Jestliže za letošní první čtyři měsíce vyvezla Česká republika do Polska potraviny za 4 480 mld. Kč, ale dovezla jich za více než 8 231 mld. Kč, lze těžko očekávat, že předstih tempa vývozu nad tempem dovozu, jakkoli významný, může tento stav zvrátit.

Konkurenceschopnost  „přes ceny“

Významným rysem potravinových dovozů z Polska je jejich letošní rychlý meziroční růst. Zatímco za celý loňský rok byla hodnota dovážených polských potravin jen o 6,7 % vyšší než v roce 2012, letos v lednu již vzrostla meziročně o 11,4 %. Za první čtyři měsíce proti srovnatelnému období loňského roku už byly potravinové dovozy z Polska vyšší o již zmíněných 15,4 %. Narostly tak podstatně rychleji než potravinové dovozy z Německa (+9,6 %), z Evropské unie (+9,9 %) nebo celkové dovozy potravin do České republiky (+9,4 %). Cenová konkurenceschopnost polských potravin na českém trhu je tak zřejmě opět hlavní příčinou letošních silných růstů jejich dovozů.

Nevýhodná struktura…

Neuralgickým bodem potravinových obchodů České republiky se zahraničím je kromě přetrvávajícího značného deficitu (i když obchodní bilance se v posledních letech zlepšuje) především jeho nevhodná struktura, a to z pohledu přidávané hodnoty. Největší podíl na vývozech potravin totiž připadá na položku Obiloviny a obilné výrobky, která tvoří dlouhodobě zhruba pětinu všech potravinových exportů (za roky 2000 až 2013 v průměru 19,7 %). Nejnižší byl tento podíl v roce 2006 se 17,5 % a nejvyšší v roce 2012 s 23,5 %.
V logice věci závisí velikost obilných exportů na kvalitě sklizně a cenových podmínkách na světových trzích těchto komodit.

… s vysokými dovozy masa z Německa…

Na druhé straně pak v dovozech dominují kromě importu zeleniny a ovoce také dovozy masa a masných výrobků. Právě jejich import do České republiky vzrostl za období 2000–2013 celkem 9,4krát, přitom u dovozů z Unie dokonce 10,7krát (!).
Tyto výrazné dovozy masa zesílily i v prvních čtyřech měsících letošního roku. Zvětšený příliv masa a masných výrobků hlavně z Německa měl vzhledem k váze této země vliv na růst vykázaného dovozu tohoto potravinářského zboží do České republiky z teritoria Unie (+14,1 %). Celkové dovozy masa a masných výrobků stouply za první čtyři měsíce 2014 meziročně o 11,4 %, když ve stejném období předchozího roku meziročně klesly (–2,2 %), stejně jako dovozy z Evropské unie (–1,9 %). Tento stav byl zřejmě ovlivněn nízkou spotřebou českých domácností na počátku druhého roku ekonomické recese, která ovlivnila i prodeje potravin v maloobchodě.

… i z Polska

Dovoz masa a masných výrobků z Polska se zvýšil meziročně o 9,8 % při postupném růstu dynamiky během jednotlivých měsíců, ale dovoz masa z Německa rostl ještě rychleji. Zatímco v lednu stouply meziročně dovozy masa do České republiky jen o 1,1 % a z Polska meziročně dokonce poklesly (–7,4 %), za čtyři měsíce již činilo meziroční zvýšení dovozů masa a masných výrobků do České republiky 11,8 %, což bylo způsobeno především výrazným přílivem z Německa (+21,3 %). I zde však v lednu byla patrná spíše jen stagnace (+0,9 %).

Nepřidáváme dost hodnoty

Vyspělost země měří ekonomové mimo jiné i její schopností produkovat výrobky obsahující větší množství práce, zjednodušeně řečeno – ty s vyšší přidanou hodnotou. Je totiž rozdíl vyvážet surové dříví, anebo z něho vyrobený designový nábytek, stejně tak jako exportovat betonářskou ocel anebo elektronikou řízený stroj. Je samozřejmě také rozdíl vyvážet živá zvířata a dovážet maso. Je-li tomu tak, pak přidanou hodnotu realizuje např. Rakousko, kam vyvážíme nejvíce živých zvířat (letos za více než půl miliardy Kč, za roky 2010 až 2013 jen do této země za 6,6 mld. Kč). Úprava takového zvířete do podoby masa či masného výrobku probíhá jinde než u nás, což je problém (i když samozřejmě nikde není psáno, že dovezené maso musí pocházet právě ze  zvířat vyvezených z České republiky – vloni jich bylo za 7,3 mld. Kč a tempo růstu exportu stále stoupá). Export obilí také není příliš náročný na lidskou práci. Prostě nepřidáváme dost hodnoty.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty