Všechno, co jste chtěli vědět o českém zdravotnictví, na jednom místě

O Národním zdravotnickém informačním portálu jsme hovořili s jeho koordinátorem Martinem Komendou.

Kdy se zrodil Národní zdravotnický informační portál?

Myšlenka zřídit portál, na němž by se soustředily validní informace o českém zdravotnictví pro širokou veřejnost, není nijak nová či inovativní. Na Ministerstvu zdravotnictví se o ní hovořilo možná už patnáct let. K realizaci se přistoupilo v roce 2019, kdy se u jednoho stolu sešli všichni klíčoví aktéři – Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Státní zdravotní ústav a Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Tyto subjekty se domluvily, že myšlenku uvedou v život a v červnu 2020 jsme na tiskové konferenci NZIP oficiálně otevřeli k pilotnímu užívání.

Co na všechno portálu najdeme?

Cílem je srozumitelně a ve strukturované podobě dostávat informace o českém zdravotnictví a jeho jednotlivých oborech mezi laickou i odbornou veřejnost. Ty informace jsou vždy garantované nějakou obecně uznávanou autoritou, aby uživatelé měli jistotu, že se na ně mohou spolehnout, že to nejsou texty jen tak sesbírané z internetu. Obsahem tedy primárně přispívají odborníci z institucí, které stály u zrodu portálu, případně se odkazujeme na zdroje, které oni doporučí.

Základ NZIP tvoří klasické edukační a popularizační články o nemocech, lécích, zdravotní péči, životním stylu a podobně. Vedle nich tu uživatel najde také rady a doporučení, co dělat v určitých životních situacích souvisejících se zdravím. Třeba, když hledá pomoc s péčí o seniora, očekává narození potomka, nebo se chystá na nějaký zákrok do nemocnice.

A protože nikdy nemůžeme obsáhnout úplně všechno, jsou další důležitou součástí odkazy na doporučené weby, které se podrobněji zabývají nějakou specifickou problematikou. Jsou to například pacientské organizace, portál pro prevenci a léčbu obezity, lékařské knihovny a podobně. V této souvislosti je třeba poznamenat, že NZIP je striktně nekomerční, a neodkazuje proto na zdroje, které poskytují své služby za úplatu. Za našimi zdroji vždy stojí validní a prověření partneři, jako jsou odborné společnosti, státní instituce nebo profesní organizace.

Zároveň ale musím zdůraznit, že portál není diagnostický nástroj. Je to spíš rádce a zdroj informací o zdravotnických tématech. Aby lidé byli objektivně informování, protože z průzkumů i z praxe je potvrzeno, že informovaný pacient je daleko lepší partner pro lékaře a zdravotnický personál. Léčba u něj obvykle probíhá snadněji a uzdravování je rychlejší.

RNDr. Martin Komenda, Ph.D.

Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kde následně také absolvoval doktorský program. Pracoval na Lékařské fakultě MU jako vedoucí oddělení pro data a technologie a nyní působí v ÚZIS na pozici koordinátora NZIP. Je členem řady odborných komisí a skupin zabývajících se využitím IT v medicíně a zpracováním a vizualizací dat. Je autorem nebo spoluautorem více než 40 odborných publikací.

Prostřednictvím portálu je také možné vyhledávat zdravotnická zařízení…

K tomu slouží interaktivní mapa zdravotní péče. Zdrojem dat pro ni je národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, v němž jsou všechna zdravotnická zařízení v Česku. Naše seznamy jsou tedy kompletní, ale přiznávám, že některé důležité informace zde u všech subjektů nejsou, protože doposud nebyly zadány do centrálního registru. Třeba o ordinační době, nebo zda zařízení přijímá nové pacienty. To zdravotnická zařízení do registru hlásit nemusejí a my poskytujeme jen taková data, která máme k dispozici.

Významné místo na portále má také rejstřík pojmů…

Určitě. Tento rejstřík vznikl trochu neplánovaně, když jsme si uvědomili, že v článcích se vyskytuje celá řada odborných výrazů a pojmů, kterým nemusejí laici úplně přesně rozumět. Začali jsme je tedy postupně vysvětlovat a dnes už databáze obsahuje víc než 6 000 hesel. I tvorbu rejstříku mají na starosti odborníci, takže na informace z něj se můžete spolehnout.

Co najde uživatel v sekci hry?

Zatím jsou tam klasické kvízy, které prověřují základní znalosti o zdraví a různých typech onemocnění, třeba trávicí soustavě, alergiích a podobně. Míříme však výš a v blízké budoucnosti bychom chtěli publikovat příběhy s virtuálním pacientem, které se používají při výuce na lékařských fakultách. Hráč je při nich vtažen do situace, kdy třeba omdlí paní v nákupním centru, a on se musí rozhodovat, jak jí bude zachraňovat. Podle jeho rozhodnutí se příběh dál vyvíjí. Když postupuje špatně, tak virtuální pacient může i zemřít. Takové konce na našem portále samozřejmě nebudou, ale princip intenzivního zážitku chceme využít ke vzdělávání široké veřejnosti, jak se správně zachovat v krizových situacích, které nás mohou potkat. Mojí velkou ambicí je, aby se NZIP hry dostaly do škol. Aby je děti hrály s učiteli a přitom si povídaly, co a proč se ve hře děje, kde udělaly chybu a kdy se zachovaly správně. Taková škola hrou.

Na konci loňského roku jste otevřeli odbornou sekci datové zpravodajství. Jaký obsah uživatelům nabízí?

V této sekci se snažíme systematicky uvolňovat data z Národního zdravotnického informačního systému. Ten obsahuje spoustu dat z výkazů, které zdravotnická zařízení a lékaři vyplňují během své činnosti. My z nich vytváříme otevřené datové sady, které nabízíme k dalšímu využití. Výstupy mají několik forem, od čistě datových souborů v otevřeném formátu po vizualizace těch nejdůležitějších údajů pomocí interaktivních grafů. Součástí sekce jsou rovněž analytické studie a odborné publikace.

Datové zpravodajství je určeno spíše pro odborné nebo alespoň poučené uživatele. Práce s datovými sadami vyžaduje jisté znalosti a dovednosti a pro úplného laika je to asi hodně složité. Nicméně pro odborníky jsou to velmi cenné informace, které detailně rozkrývají situaci v jednotlivých oblastech českého zdravotnictví. Na jejich základě pak lze dělat rozhodnutí, jak třeba upravit systém péče, aby byl efektivnější, a následně zjistit, zda přijaté opatření zafungovalo.

Farmakologické firmy využívají data z NZIP například k modelování různých situací, aby mohly co nejefektivněji řídit stav zásob. Náš datový servis vytěžují rovněž datoví novináři, kteří připravují mediální výstupy týkající se medicíny a zdravotního systému.

Je možné na základě dat zveřejňovaných v NZIP porovnávat mezi sebou jednotlivá zdravotnická zařízení?

Ano, v prosinci jsme poprvé v historii uvolnili data týkající se hrazených služeb v jednotlivých zařízeních. Publikovali jsme více než 15 datových výstupů, které z různých úhlů pohledu ukazují, jak na tom daný subjekt je. To velmi pomohlo zdravotním pojišťovnám, protože vidí i výkony hrazené jinými pojišťovnami, nikoliv pouze ty svoje, jak to bylo donedávna. Přiznám se, že jsem se trochu obával, co zveřejnění těchto dat a možnost porovnávat zdravotnická zařízení mezi sebou vyvolá u konzumentů zdravotnických dat, ale zatím jsme nezaregistrovali zvýšený zájem či bouřlivé reakce. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Setkali jste se někdy s dezinterpretací nebo zneužitím vašich dat?

Za doby covidu jsme vybraným subjektům, například obcím, uvolňovali i trochu citlivější data důležitá pro krizový management. Ukázalo se, že to byl velmi dobrý a efektivní nástroj, ale došlo také k pokusům naše data zneužít. Tohle uhlídat je hrozně těžké, pokud subjekt splňuje podmínky pro udělení přístupu, je další nakládání s daty jeho odpovědností. A mnohdy je i složité odhalit, kdo uvolnil konkrétní data do veřejného prostoru.

Na druhé straně musím konstatovat, že drtivá většina chybných interpretací dat není úmyslná a že se nám docela daří edukovat především novináře tak, aby s daty pracovali korektně a zodpovědně. Než publikují nějaký závěr, většinou si dotazem u nás ověřují, zda vysvětlují data správně.

Také si velmi vážím komunity, která se kolem otevřených dat vytvořila. V případě, kdy něco není dobře nebo něco někde chybí, poskytuje nám zpětnou vazbu, a my můžeme rychle přistoupit k nápravě.

Je možné požádat tým NZIP o vytvoření nebo publikaci datové sady, která v něm zatím není obsažena?

Jsme otevření a novou datovou sadu může navrhnout kdokoli. Samozřejmě, že nestačí jenom vágně popsat: chtěl bych to a tohle. Je třeba se trochu zamyslet a zvážit, k čemu a komu mají data sloužit, jaká bude forma výstupu a jakým způsobem, z jakých zdrojů lze data získávat. Každou takovou žádost posoudí odborníci z institucí, které se na provozování NZIP podílejí, a pokud dojdou k závěru, že nová sada má smysl, je v souladu s legislativou a náklady na její vytvoření a aktualizace budou vynaložené efektivně, tak se pustíme do přípravy.

Jak je zajištěna aktualizace dat a informací na portále?

Obsah je rozdělen do dvou částí. Do první spadají příspěvky z medicínských oblastí, které se tak dynamicky nerozvíjejí. Ty se aktualizují vždy po dvou letech. Náš interní systém automaticky upozorňuje autory, aby se na článek po dané době podívali a případně ho upravili v závislosti na tom, jak se změnila situace, objevily se nové pohledy či možnosti. Články na témata s rychlejším vývojem se aktualizují v roční periodě. Je to takový nikdy nekončící proces.

Je možné využívat data i pro komerční účely? Mohu je začlenit do nějaké aplikace, kterou budu nabízet za úplatu?

To souvisí s licencováním. Otevřená data nemůžeme licenčně úplně uzavřít, to by nedávalo smysl. Na druhé straně ucelené tematické sady mají své autory. Pracujeme tedy s licencí Creative Commons 4.0, která povoluje užívat data libovolně, ale pod podmínkou uvedení odkazu na zdroj. Uživatelé mohou nad otevřenými daty tvořit své vlastní výstupy už jenom proto, že není v našich silách vyplnit veškeré požadavky a produkovat všechny výstupy, o které by byl zájem. Není nic špatného na tom, že otevřená data publikujeme a jiný subjekt je třeba spojí s něčím dalším a dodá jim přidanou hodnotu. Výsledek pak může i zpeněžit, musí však odkazovat na původní zdroj.

Které fáze vývoje NZIP byly nejobtížnější?

Prvním obtížným úkolem bylo prolomit počáteční nedůvěru v to, že může dlouhodobě na požadované úrovni fungovat spolupráce všech subjektů, které na NZIP participují. Od začátku jsem tvrdil, že za takovým projektem nemůže stát jenom jedna instituce, že to musí být výsledek společného úsilí více partnerů. Při obhajobě této myšlenky a vyvracení názoru, že se nám to nikdy nepodaří, jsem se docela hodně zapotil.

Druhý náročný krok představovalo vlastní zpracování témat do příspěvků na portále. Většinou se jedná o interdisciplinární záležitosti, do kterých mluví různé subjekty a každý z nich má svůj vlastní, trochu specifický pohled. Příprava obsahu byl tedy chvílemi docela boj, ale nakonec jsme zvládli dát vše dohromady tak, aby to bylo srozumitelné pro uživatele a zároveň panoval soulad mezi garanty. Prokázalo se, že kde je vůle, tam je cesta. A za to jsem rád.

Jakým směrem chcete obsah portálu dále rozvíjet?

Určitě budou přibývat články, hesla do rejstříku pojmů a datové sady. To je kontinuální proces. Dostali jsme se také do stadia, kdy NZIP může nabídnout prostor pro publikaci informací od jiných subjektů. Stále častěji se na nás obracejí různé odborné společnosti a pracoviště s tím, že mají hotové studie, jejichž závěry by bylo vhodné publikovat pro širší veřejnost. Zda bychom je mohli začlenit do NZIP. Pro uživatele to přináší výhodu, že najde vše na jednom místě, poskytovatel obsahu zase ušetří, protože nemusí pro svůj projekt budovat vlastní web.

V současné době rovněž jednám s vedením krajských úřadů o tom, že bychom s NZIP spojili krajské zdravotnické portály. Můžeme se jen provázat prostřednictvím odkazů, ale také můžeme krajské portály do NZIP rovnou začlenit. Proč budovat něco od nuly, když tady už je platforma, která funguje a má dobré výsledky? Zatím jsme teprve na začátku, ale věřím, že dokážeme vymyslet smysluplné řešení.

Inspirovali jste se při vývoji NZIP v zahraničí?

Na začátku jsme se samozřejmě dívali, jak podobné portály fungují jinde. Zaujaly nás zejména řešení z Dánska, Finska, Austrálie a Rakouska. Každé z nich obsahovalo něco, co se nám líbilo. Nejblíž je nám dodnes Veřejný rakouský portál o zdraví, s nímž jsme navázali bilaterální spolupráci. Přebíráme z něho vybraný obsah a lokalizujeme jej do našich podmínek. V příštích letech bych také chtěl v Praze uspořádat konferenci, kam bych pozval kolegy z ostatních zemí, abychom se vzájemně podělili o zkušenosti a dobrou praxi.

Jaké nejvýznamnější úkoly vás čekají v letošním roce?

V prvé řadě letos chceme finalizovat koncepci sdílení dat ve zdravotnictví, ke které jsme loni v prosinci zpracovali první sadu připomínek.

Během léta máme v plánu uvolnit další velký balík datových výstupů pro odbornou veřejnost. Půjde například o diabetologický registr nebo vizualizaci onkologických dat.

Dále bych chtěl více zapracovat na komunikaci. I když se NZIP v internetových vyhledávačích zobrazuje na předních pozicích, aniž bychom využívali placenou reklamu, ještě pořád je hodně prostoru v jeho představování široké veřejnosti. Protože nemáme masivní rozpočet na marketing, ubíráme se spíš cestou zprostředkování informací přes různé profesní a oborové organizace. Jednám například s pacientskými organizacemi, s nemocnicemi, vzdělávacími institucemi. Usiluji o to, aby jejich odborníci, kteří NZIP využívají, doporučovali tuto platformu i svým klientům, a tak rozšiřovali povědomí o tomto zdroji kvalitních a verifikovaných údajů o zdraví a zdravotnictví.

Národní zdravotnický informační portál najdete na www.nzip.cz.

Rozhovor si můžete přečíst v chystaném únorvoém čísle časopisu Statistika&My.