Vládní výdaje v EU mění priority

V roce 2023 v EU jako celku klesl podíl vládních výdajů na HDP. Výjimkou byla řada zemí východního křídla Unie.

Výdaje vládních institucí v EU v roce 2023 dosáhly celkem 48,8 % HDP. Podíl se meziročně mírně snížil (ze 49,1 % v roce 2022) a byl také výrazně nižší ve srovnání s lety 2020 (52,9 %) a 2021 (51,2 %), kdy ukazatel ovlivnila kombinace poklesu HDP a zvýšených výdajů souvisejících s pandemií covidu-19. Ze struktury výdajů vyplývá, že v EU jako celku oproti období vrcholu pandemie klesly zejména výdaje v oblasti zdravotnictví, ekonomických záležitostí a sociálních věcí. U zdravotnictví, a zejména u ekonomických záležitostí, ale ve srovnání s rokem 2019 zůstal podíl těchto výdajů v celkovém mixu vyšší. Vládní výdaje v roce 2019 dosahovaly v EU 46,6 % HDP.

K posílení podílu vládních výdajů na HDP došlo v roce 2023 celkem ve 14 zemích. Mezi nimi převažovaly země východního křídla Unie. Největší zvýšení podílu vládních výdajů na HDP vykázalo Slovensko (+5,5 p. b. na 48,5 %), Kypr (+4,0 p. b. na 41,9 %) a Polsko (+3,7 p. b. na 47,0 %). Výrazné navýšení zaznamenaly také Estonsko, Finsko, Dánsko, Lucembursko nebo Irsko, kde byl častým důvodem růst položky výdajů na obranu (zejména v Pobaltí, Dánsku, Maďarsku nebo Polsku). V řadě zemí, zpravidla ze střední Evropy, došlo ke zvýšení položky ekonomických záležitostí – konkrétně v oblasti energetiky. Mnohde se také navýšil podíl u výdajů na sociální věci, zejména u starobních důchodů, které pravděpodobně napříč zeměmi ovlivnila vysoká inflace, která spustila příslušné valorizační mechanismy.

V Česku v roce 2023 dosáhly vládní výdaje 43,9 % HDP, a podíl se tak mírně zvýšil. Velký vliv na to mělo zpomalení růstu HDP, což dokládá relativně plošný nárůst napříč hlavními kategoriemi vládních výdajů. Vyšší podíl na HDP v Česku zaujímaly hlavně výdaje na obranu, bydlení a společenskou infrastrukturu a sociální věci.

Podíl výdajů vládních institucí na HDP v zemích EU v roce 2023 (%)

Zdroj: Eurostat