Přejít k obsahu

Vedeme účetnictví celé země

Pavel Černý

13. 10. 2026

  • Rozhovory

Ředitelka sekce makroekonomických statistik Helena Houžvičková nás seznámila s tím, jak vznikají a co obsahují národní účty.

Co všechno má na starosti vaše sekce?

Sekce makroekonomických statistik v ČSÚ zahrnuje čtyři hlavní odbory. Odbor národních účtů, odbor vládních a finančních účtů, odbor statistiky cen a odbor statistiky zahraničního obchodu. V odboru statistiky zahraničního obchodu sledujeme mezinárodní obchod se zbožím a službami, tedy kolik čeho a v jaké hodnotě se dovezlo či vyvezlo. Odbor statistiky cen se zabývá vývojem cen v různých segmentech ekonomiky. Nejznámějším výstupem jsou asi údaje o spotřebitelských cenách, tedy o inflaci. Dále monitorujeme ceny výrobců v zemědělství, průmyslu nebo ceny dovozu a vývozu.

Vládní finanční statistika se zaměřuje na hospodaření vlády a jejích institucí a národní účty jako celek pokrývají všechny hospodařící subjekty v naší zemi včetně spotřebitelů. Zjednodušeně si je můžeme představit tak, jako by celá ekonomika v Česku tvořila jeden podnik a my jsme vedli jeho účetnictví.

Čím se od národních účtů liší ty vládní a finanční?

To je v podstatě jen takové interní rozdělení, metodika je stejná. Všechny subjekty v ekonomice jsou rozděleny na skupiny (sektory) s podobnými charakteristikami. Jsou to nefinanční podniky, finanční instituce, vládní instituce, domácnosti a neziskové instituce. Pro úplnost se sleduje v agregované podobě též vztah k zahraničním subjektům. Odbor národních účtů má na starosti především nefinanční podniky, tedy ty, které produkují nějaké výrobky nebo služby a s nimi obchodují, dále domácnosti a též sektor nerezidentů. Vedle toho provádí krátkodobé odhady hrubého domácího produktu.

Odbor vládních a finančních účtů má na starosti zbylé sektory, tedy především sektor vládních institucí, jehož výsledek hospodaření je jedním ze sledovaných maastrichtských kritérií. Dále finanční instituce, což jsou zejména banky, pojišťovny a investiční společnosti. U nich se sleduje především držba vkladů, cenných papírů a půjček. V tomto odboru se také sestavují účty za sektor neziskových institucí.

Ing. Helena Houžvičková

Vystudovala obor Aplikovaná statistika na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1998 působí na Českém statistickém úřadě v oblasti národních účtů a makroekonomické statistiky. Od počátku března 2026 je ředitelkou sekce makroekonomických statistik ČSÚ. Předtím pět let působila na pozici ředitelky odboru vládních a finančních účtů.

Kde všude sbíráte data, abyste zachytili hospodaření celé země?

S trochou nadsázky se dá říct, že všude, kde je to možné. Kombinujeme administrativní a statistická data, záleží samozřejmě o jakou oblast se jedná. Za nefinanční podniky jsou pro nás primárním zdrojem statistické výkazy, doplněné o údaje z Generálního finančního ředitelství, které zpracovává daňová přiznání. Občas se mě lidé ptají, proč si nevystačíme s údaji z daňových přiznání, a je třeba ještě vyplňovat statistické výkazy. Bohužel, administrativní data neposkytují všechny požadované informace.

Podobně údaje za finanční instituce získáváme od České národní banky a podrobnosti doplňujeme ze statistických výkazů.

Údaje za vládní instituce máme k dispozici ze Státní pokladny (Centrální systém účetních informací státu), kam jsou finanční výkazy jednotlivých subjektů pravidelně reportovány.

Ekonomiku státu ale netvoří jenom podnikající subjekty a státní instituce, ale také spotřebitelé. O jejich příjmech a výdajích se dozvídáme nepřímo od vykazujících subjektů, které nás informují o protistranách svých transakcí. Takto získáváme informace nejen o celkovém objemu přijatých mezd, sociálních příspěvků, penzí, úroků, ale i stavech vkladů a půjček. To vše doplňujeme výsledky šetření v domácnostech, ze kterých nás zajímá především struktura výdajů. Pro sektor nerezidentů jsou využívány údaje obsažené v platební bilanci a investiční pozici, které sestavuje Česká národní banka.

Ulehčujete podnikům nějak jejich povinnost vyplňovat statistické výkazy?

Obecně Český statistický úřad dlouhodobě usiluje o snižování administrativní zátěže poskytovatelů dat, a pokud je k dispozici zdroj, z něhož je možné data v potřebné kvalitě získat, snažíme se ho vytěžit. Sběr dat sice není primárním úkolem sekce makroekonomických statistik, ale i ve spolupráci s námi, byly všechny výkazy, které využíváme, převedeny do elektronické podoby v rámci nového statistického informačního systému. Do budoucna se předpokládá, že stále více údajů bude na formulářích předvyplněno. Tím se náročnost pro podniky opět sníží.

Kdo rozhoduje o tom, jaké informace budou statistici zjišťovat?

Ve statistice národních účtů je primárním dokumentem manuál evropského systému účtů (ESA 2010), což je sedmisetstránková kniha, o kterou se opíráme. Tam je úplně všechno, jaké jevy máme zachycovat, jaké položky vyplňovat, jaké výpočty provádět. Je to důležité pro to, aby naše statistika byla mezinárodně srovnatelná.

Nyní se připravuje nový manuál ESA 2030, který navazuje na revidovaný celosvětový Systému národních účtů (SNA). Ten byl schválen na počátku roku 2025. Nově se například budou zjišťovat kryptoaktiva a data se budou zachycovat jako aktivum.

Zapojuje se ČSÚ do tvorby nového manuálu? Mohou čeští statistici ovlivnit, co a jak se bude sledovat?

Ano, tuto možnost máme. O jednotlivých návrzích se diskutovalo v rámci jednání jednotlivých pracovních skupin Eurostatu. Jako členská země EU jsme měli možnost zaslat připomínky k návrhům jednotlivých kapitol a k požadavkům na zasílaná data, definovaná v rámci takzvaného transmisního programu. První předložený návrh požadavků na zasílání byl velmi ambiciózní, ale na základě reakcí členských zemí a hlavních evropských uživatelů statistiky se zredukoval na únosnou úroveň. Do celého procesu přípravy je zapojena řada subjektů – národní statistické úřady, Eurostat, Evropský parlament. Nakonec bude nutné nalézt shodu a nastavit kompromis mezi tím, co všechno uživatelé statistik chtějí sledovat, a co jsme schopni poskytnout.

Komu slouží výstupy makroekonomických statistik a k čemu se využívají?

Naše data se používají pro hodnocení ekonomiky, tvorbu predikcí a různé analýzy. Napomáhají též při sestavování státního rozpočtu. Nezbytná jsou i pro ekonomické experty, kteří na jejich základě odhadují budoucí vývoj české ekonomiky a navrhují různá opatření pro zmírnění negativních jevů nebo na podporu ekonomického růstu.

Dokážete si představit, co by se stalo, kdybyste statistické údaje najednou přestali vydávat?

Nedokážu, protože výsledky naší práce zabíhají do mnoha oborů, a já určitě nevím o všech. Ale například při absenci dat o inflaci by nebylo možné provádět různé valorizace mezd, nájemních smluv a podobně. Jedná se o velmi sledovaný ukazatel, který by se dost těžko nahrazoval něčím jiným.

Podobně bez hlavních makroekonomických agregátů národních účtů a vládní statistiky, kterými jsou hrubý domácí produkt, hrubý národní důchod, výsledek hospodaření a dluh vládního sektoru, by nebylo možné hodnotit stav naší ekonomiky, zda plníme maastrichtská kritéria, ani spočítat odvody naší země do rozpočtu Evropské unie.

Proč se některá statistická data publikují brzy po skončení sledovaného období, a zpracování jiných trvá třeba i více než rok?

Záleží na druhu statistiky a způsobu jejího sestavení. Data o cenách jsou k dispozici poměrně brzo. Většinu z nich už dnes získáváme přímo z pokladních systémů řetězců, odkud se k nám v určené datum automaticky přenesou, projdou kontrolou a standardním výpočtem. Výsledky jsou proto rychle k dispozici. Podobně to funguje i v zahraničním obchodě. Sebrané údaje ze zdrojů u nás projdou důkladnou validací, bilancováním a mohou se publikovat. Pro zpracování údajů nejsou třeba žádné složité operace.

Naproti tomu sestavení ročního systému národních účtů je o dost složitější a časově náročné. Významné „zdržení“ představuje již samotné pořízení dat. Velké podniky odevzdávají daňová přiznání zpravidla až v červnu následujícího roku Generálnímu finančnímu ředitelství. Pro potřeby národních účtů jsou data k dispozici až v únoru, tedy 14 měsíců po konci zpracovávaného období, a to jsme vlastně teprve na začátku celého procesu. Ten se skládá z celé řady navazujících činností, rozhodně nestačí sečíst zdrojová data a vyplnit předepsané kolonky. V prvé řadě se provádějí koncepční úpravy zdrojových dat, aby metodicky odpovídaly požadavkům manuálu ESA. Dále se provádějí různé doodhady údajů, které nejsou z datových zdrojů zjistitelné (nezjištěná ekonomika, produkce pro vlastní užití a podobně). Po tomto doplnění následuje složitý proces bilancování: co se na jedné straně vyprodukuje, musí být nějakým způsobem užito. Podobně jsou bilancovány jednotlivé položky příjmů a výdajů (například mzdy, úroky) a emise a držba finančních aktiv (aktiva, cenné papíry). Celý proces bilancování se řídí danými metodickými postupy a na konci musí všechno sedět. Výsledky publikujeme na konci června, takže na zpracování máme vlastně čtyři měsíce, což nakonec není zase tak dlouhá doba. Vedle toho jsou v průběhu roku sestavovány čtvrtletní krátkodobé odhady a další související statistiky, jako regionální účty, satelitní účet neziskových institucí a podobně.

Podařilo se v poslední době nějaké termíny zveřejňování statistik zkrátit?

To se týká zejména takzvaných předběžných krátkodobých odhadů. Už v roce 2020 se začal publikovat flash odhad HDP v čase T+30. V nedávné době na žádost uživatelů došlo ke zkrácení termínu pro odhad inflace. Flash odhad je nyní zveřejňován pět až osm dní po skončení měsíce.

V případě ročních dat nějaké další výraznější zkracování termínů nepředpokládáme. I když tlak na to, aby výsledky byly co nejdříve, je poměrně velký. Na druhou stranu ale musíme mít k dispozici kvalitní zdrojová data, o která můžeme naše odhady opřít. Řekla bych, že mnohdy jsme už na hraně toho, kam až můžeme jít, rychleji už to moc nejde.

Můžete porovnat kvalitu statistiky u nás a v ostatních evropských zemích?

Dle informací, co mám, se domnívám, že si stojíme poměrně slušně jak v kvalitě výstupů, tak i v jejich kompletnosti. Všechny požadavky evropské statistiky plníme včas a ani kontroly z Eurostatu u nás neshledávají závažná pochybení. Laťku máme nastavenou poměrně vysoko.

ČSÚ poskytuje pomoc statistickým úřadům v jiných zemích. Jak se tato mezinárodní spolupráce rozvíjí?

Primárně pomáháme zemím Balkánu. Řada z nich jsou kandidátské země do EU a před vlastním vstupem musejí plnit předepsané požadavky i za oblast statistiky. O spolupráci s námi je velký zájem. Možná proto, že jsme si před přijetím Česka podobným procesem prošli, umíme si představit, s jakými překážkami se potýkají, a dokážeme jim poradit, jak je překonat. Spolupráce trvá už několik let k oboustranné spokojenosti. Oni se učí plnit evropské standardy a naši lidé získávají mezinárodní zkušenosti.

Jezdí se naši statistici vzdělávat i do zemí západní Evropy?

V období kolem vstupu Česka do Evropské unie podobné stáže a školení probíhaly celkem často, teď už tolik ne. Nicméně Eurostat i pro naše zaměstnance specializované kurzy pořádá. Jsou určeny především těm, kteří jsou v oblasti statistiky na začátku kariéry a mají zájem rozšiřovat své znalosti. Takových akcí se každý rok od nás účastní několik zaměstnanců.

Jak náročná je práce ve vašem odboru? Jak dlouho člověku trvá, než se zapracuje?

Náročná je docela dost, hlavně po odborné stránce. Zapracování do celého procesu sestavení národních účtů je poměrně dlouhodobá záležitost, odhaduji, že zabere tak dva roky. Předmět národní účetnictví je sice vyučován na VŠE, ale z vlastní zkušenosti vím, že z něj absolventi získají spíše jen základní teoretické informace o této problematice. Praxe je trochu košatější. Bohužel, k nám málokdy přichází adept, který by tento obor přímo vystudoval. Došli jsme k tomu, že pro naše potřeby stačí, když zájemce o práci má nějaké povědomí o podnikovém účetnictví, protože to národní na něj navazuje a řídí se podobnými pravidly, a dále trpělivost a chuť naučit se něco nového. Všechno ostatní ho naučíme, ale není to hned. Práce v našem odboru je hodně provázaná, výsledky jednoho navazují na práci někoho jiného, téměř každý údaj ovlivní nějaké údaje další. Na druhou stranu zde nehrozí, že byste zapadl do rutiny a vyplňoval stále dokola stejné kolonky. Národní účetnictví rozhodně není nuda, vyvíjí se podobně jako svět kolem nás.

Předchozí článek Další článek