„Věční“ a neúspěšní studenti v Norsku

V roce 1992 začalo v Norsku na vysokých školách studovat 37 tis. studentů. Po deseti letech byla bez diplomu třetina z nich. Studenti, kteří poprvé nastoupili k bakalářskému, magisterskému či doktorskému studiu v roce 2002, byli ještě neúspěšnější. V roce 2012 nemělo 18 tis. z původního počtu 42 tis. studentů, tj. dva z pěti, dokončené vysokoškolské vzdělání na té úrovni, na které před deseti lety začínali. Mezi studentkami byl podíl neúspěšných 37 %, mezi muži to bylo 48 %.
O dalších studentských generacích jsou již k dispozici podrobnější údaje. Téměř polovině studentů, kteří se do bakalářského studia zapsali poprvé v roce 2008, stačily k úspěšnému ukončení studia tři roky. Muži si v Norsku prodlužovali bakalářské studium nad rámec tříleté standardní doby častěji než ženy. Z poloviny studentek se staly bakalářky do tří let od začátku studia, mezi muži to bylo 43 %. Do pěti let od zahájení studia získalo bakalářský titul 64 % z celkového počtu studentů 57 % mužů a 68 % žen.
Ze studentské generace roku 2008 se i po více než pěti letech od začátku studia stále snažilo osm ze sta studentů o získání diplomu v původním oboru, každý padesátý student během pěti let absolvoval jiný studijní obor, než který si původně vybral, a 7 % stále ještě studuje, avšak v jiném programu, než byl ten původní. Z generace roku 2008 byl celkově neúspěšný každý pátý student. Během prvního ročníku studium vzdalo 7 % mužů a 5 % žen, ve vyšších ročnících tak učinilo 18 % mužů a 11 % žen.

Důležité je vzdělání rodičů

Studenti, jejichž rodiče dosáhli nejvýše středního vzdělání bez maturity, patřili častěji mezi ty, kterým ani deset let nestačilo k ukončení studia. Ze studentů, kteří ke studiu nastoupili v roce 2002 a kteří měli aspoň jednoho rodiče s magisterským vzděláním, jich během deseti let získalo titul 73 %. Mezi těmi, jejichž rodiče měli pouze základní vzdělání či výuční list, byla úspěšnost pouze 40%. Přitom ze studentské generace roku 1992 byli úspěšní dva ze tří studentů s tímto rodinným zázemím. Úspěšnost studentů, kteří pocházejí z nižších vzdělanostních vrstev společnosti, se tak v čase snižuje.

Nejúspěšnější byli medici

Na pregraduální úrovni byl v Norsku v roce 2008 největší zájem o studium ekonomie a veřejné správy. Studenti těchto oborů představovali pětinu z 31 tis. nově zapsaných studentů bakalářského studia. A právě mezi nimi byl nejvyšší podíl těch neúspěšných. Hned v prvním roce vzdalo studium 7 % z nich, vyššími ročníky neprošlo dalších 25 %. Celkově tedy neuspěl každý třetí student ekonomie a veřejné správy.
Situace mezi studenty medicíny však byla zcela odlišná. V roce 2005 se ke studiu medicíny zapsalo 667 studentů (z toho 414 žen). Po šesti letech se 61 % z nich stalo vystudovanými lékaři. Do osmi let od zahájení studia se lékařem stalo 83 % mediků. Rozdíly mezi muži a ženami byly v tomto oboru minimální. Pouze osm procent mediků studium vzdalo nebo byli vyloučeni. Ti, kteří se rozhodli pro studium zubního lékařství, byli ještě úspěšnější než studenti všeobecného lékařství. Standardní délka studia zubního lékařství je v Norsku pět let. Těchto pět let stačilo třem ze čtyř studentů k ukončení studia. Za další dva roky se podíl úspěšných absolventů zvýšil ještě o deset procentních bodů a dosáhl 85 %. Zubařkami se stalo devět z deseti žen, mezi studenty-muži bylo jen sedm z deseti.
Více ZDE.