V optickém a gigabitovém připojení zaostáváme

Pro plné využívání AI ve firmách i domácnostech je potřeba robustní internetová infrastruktura. Ta se však v Česku oproti většině ostatních zemí EU rozvíjí pomalu.

V posledních letech prochází společnost novou fází digitalizace, v jejímž centru stojí umělá inteligence (AI). Ta má potenciál zásadně změnit způsob, jakým se vzděláváme, pracujeme, podnikáme i rozhodujeme. Méně pozornosti se však někdy věnuje tomu, že masové využívání AI je podmíněno dostupností kvalitního, rychlého a stabilního připojení k internetu.

V roce 2025 používala v Česku některý z generativních nástrojů AI již třetina osob ve věku 16 let a více, nejčastěji mladí lidé a osoby s vysokoškolským vzděláním.

Ve firemním sektoru využívala alespoň jednu AI technologii pětina podniků s 10 a více zaměstnanci. Mezi evropské lídry v adopci AI patří dlouhodobě skandinávské země, které zároveň vynikají i kvalitou digitální infrastruktury.

Neomezený, cenově dostupný a spolehlivý internet se stává základní infrastrukturou moderní ekonomiky – obdobně jako doprava či energetika. Bez kvalitní konektivity nelze zajistit plynulý provoz AI nástrojů, zejména těch, které pracují v reálném čase (jazykové modely, prediktivní systémy, digitální asistenti).

Data z Česka i ostatních zemí Evropské unie ukazují, že poptávka po přenosu dat rychle roste a že investice do moderních sítí, zejména mobilních 5. generace a fixních prostřednictvím optických přípojek, jsou klíčovou podmínkou budoucí konkurenceschopnosti.

Optický a fixní internet 100 Mbs+ v Česku a v EU27

Zdroj: ČTÚ, ITU, OECD a vlastní dopočty ČSÚ

Spotřeba dat rychle roste

Díky rozšíření chytrých telefonů, nástupu sítí 5G a snížení cen za mobilní připojení přistupujeme k internetu stále častěji přes displeje našich telefonů. Rostoucí popularitě se těší zejména tarifní datové služby. Jejich počet se v Česku zvýšil ze 4,4 milionu v roce 2014 na 9,6 milionu v roce 2024, přičemž třetina uživatelů využívala tarif s neomezeným objemem dat. Za posledních deset let se tak v Česku podíl osob ve věku 16 let a více, které používají mobilní telefon k přístupu na internet, zdvojnásobil na 83 % v roce 2025. Mobilní internet, s výjimkou nejstarší generace, tak dneska využívá téměř každý.

S rozšiřováním neomezených tarifů souvisí i rychlý nárůst objemu přenesených mobilních dat. Mezi lety 2019 a 2024 se jejich spotřeba v Česku zvýšila osmkrát, mnohem rychleji než v EU27 jako celku. Přesto průměrná měsíční spotřeba mobilních dat na obyvatele zůstává v Česku pod průměrem EU (13,2 GB vs. 18,2 GB). Nižší spotřeba mobilních dat v Česku může souviset s relativně vysokými cenami mobilních dat, které se podle OECD a Evropské komise i přes pokles v posledních letech stále drží nad průměrem většiny zemí EU.

Nejvyšší objemy přenesených dat byly v roce 2024 zaznamenány ve Finsku, v Lotyšsku a v Estonsku, kde přesáhly 60 GB na obyvatele, nižší než v Česku byly například u našich sousedů na Slovensku (12,1 GB) a v Německu (9,5 GB).

Průměrná měsíční spotřeba mobilních dat (GB na 1 obyvatele)         

Zdroj: ČTÚ, ITU, OECD a vlastní dopočty ČSÚ

Rostoucí význam M2M mobilních služeb

Kromě internetového připojení v mobilních telefonech roste – nejen v Česku – význam tzv. M2M mobilních služeb (Machine‑to‑Machine), které umožňují automatickou komunikaci mezi zařízeními bez přímého zásahu člověka. Tyto služby, využívající připojení prostřednictvím mobilních sítí, jsou klíčové pro rozvoj internetu věcí, automatizace a využívání umělé inteligence v průmyslu, energetice, zdravotnictví i v domácnostech prostřednictvím tzv. chytrých zařízení.

Mezi lety 2019 a 2024 se počet SIM karet používaných v Česku pro tyto účely téměř zdvojnásobil a na konci roku 2024 se přiblížil hranici 2 milionů. Objem přenesených mobilních dat v rámci M2M služeb přitom vzrostl za stejné období dokonce šestinásobně. Přesto i zde Česko zaostává za většinou zemí EU, jak z hlediska počtu těchto karet, tak z hlediska objemu přenesených dat na obyvatele.

Optické sítě – slabé místo Česka

Navzdory rychlému rozmachu mobilního internetu využívají domácnosti i firmy nadále jako hlavní způsob připojení k internetu fixní přístup. Ten je ve většině případů levnější, rychlejší a stabilnější, a proto vhodnější zejména pro datově náročné činnosti. V roce 2025 používala v Česku výhradně mobilní připojení prostřednictvím telefonu pouze 4 % firem s 10 a více zaměstnanci a 5 % domácností. Význam fixního připojení dokládá i objem přenesených dat, který byl v roce 2024 přibližně desetkrát vyšší než objem mobilních dat.

Ve většině zemí dochází u fixního internetu k postupnému přechodu na přístup realizovaný prostřednictvím optických přípojek. Tato technologie je považována za klíčový předpoklad plnohodnotného využívání datově náročných systémů, včetně umělé inteligence. Optické připojení totiž oproti většině ostatních technologií nabízí rychlé stahování i nahrávání, rychlou odezvu, stabilní výkon a možnost snadného dalšího navyšování rychlosti.

Aktivní optické přípojky k internetu v zemích EU (na 100 obyvatel)

Zdroj: ITU, OECD a vlastní dopočty ČSÚ

Na konci roku 2024 byly optické přípojky nejrozšířenějším způsobem fixního připojení v 17 zemích EU. Ve Španělsku se na fixním internetu podílely z 90 %, v Rumunsku z 85 % a údaj za všechny země unie se přiblížil 50 %. V Česku se toto připojení podílelo na fixním internetu pouze z necelé čtvrtiny (23 %), což představovalo pátý nejnižší podíl v EU. Slabé rozšíření optiky souvisí především s nedostatečnou infrastrukturou. Technickou možnost připojení k internetu prostřednictvím optického vlákna mělo v roce 2024 pouze 40 % českých domácností, ve venkovských oblastech dokonce jen 10 %. V obou případech šlo o třetí nejnižší hodnotu v EU.

Přestože se v Česku mezi lety 2019 a 2024 počet aktivních optických přípojek zvýšil téměř o polovinu a na konci roku 2024 se přiblížil hranici jednoho milionu, šlo o výrazně pomalejší tempo růstu než ve většině ostatních zemí EU. V přepočtu na 100 obyvatel tak na konci roku 2024 připadalo v Česku pouze 9 optických přípojek, zatímco průměr EU dosáhl 19. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány ve Francii, Španělsku a Švédsku (kolem 35 přípojek na 100 obyvatel), nejnižší v Belgii a Rakousku.

Dlouhodobým specifikem Česka je výrazné zastoupení bezdrátového přístupu k fixnímu internetu (FWA), a to prostřednictvím fixní sítě wifi a v posledních letech také fixního LTE/5G. Toto bezdrátové připojení je však v průměru pomalejší a méně stabilní než optické připojení nebo kabelové sítě. Na konci roku 2024 bylo v Česku 38 % aktivních fixních přístupů k internetu realizováno právě bezdrátově, což byl zdaleka nejvyšší podíl ze všech zemí EU.

Fixní internet podle způsobu připojení (%)

Zdroj: ČTÚ, ITU, OECD a vlastní dopočty ČSÚ

Česko zaostává i u velmi rychlého internetu

Evropská unie považuje za minimální standard pro domácnosti i firmy fixní připojení k internetu s rychlostí alespoň 100 Mbit/s. Pro plnohodnotné využívání umělé inteligence, zejména ve firmách a veřejných službách, je však stále častěji vyžadováno gigabitové připojení, které je založeno na vysokokapacitních sítích, především optických. Na konci roku 2024 tvořily v Česku přípojky s rychlostí alespoň 100 Mbit/s poprvé většinu (53 %) všech fixních přípojek. Průměr EU ve stejném období dosáhl téměř 75 %, přičemž ve Švédsku a Španělsku to bylo okolo 95 %. Pokud jde o gigabitové připojení, to bylo na konci roku 2024 v Česku dostupné pouze u 6 % fixních přípojek v porovnání s 25 % v případě průměru EU.

Fixní internet podle rychlosti připojení v roce 2024 (%)

Zdroj: ČTÚ, ITU, OECD a vlastní dopočty ČSÚ

Fixní internetová infrastruktura je měřena podle počtu aktivních přístupových míst/přípojek fyzických a právnických osob (účastníků) se smlouvou na služby internetu v pevném místě prostřednictvím dané technologie a inzerované rychlosti připojení. Tyto údaje se vztahují k 31. 12. sledovaného roku a pouze ke službám poskytovaným koncovým uživatelům. Mezi fixní přístup k internetu se zahrnuje i fixní bezdrátový přístup (FWA – Fixed Wireles Access) přes mobilní sítě (fixní LTE/5G) nebo ve volných kmitočtových pásmech sítě prostřednictvím technologie wifi (fixní Wi-Fi) poskytovaný v předem určeném pevném místě (budova, byt). Podrobná data a metodika k digitální infrastruktuře jsou k dispozici na: https://csu.gov.cz/digitalni-infrastruktura.