V Česku pracuje 111 robotů  na 10 tisíc zaměstnanců

Jednoznačně nejvyšší stupeň automatizace najdeme v automobilkách.

Tlak na automatizaci u nás roste již několik let a restrikce spojené s pandemií covidu-19 v uplynu­lých letech ho ještě zintenzivnily. Roboty jsou přesné, zpravidla nedělají chyby a nikdy se neunaví. Nevadí jim rutina, a mohou pracovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, bez ohledu na pandemii a také bez ohledu na složitost, jednotvárnost nebo nebezpečnost práce, kterou vykonávají.

Využíváme hlavně průmyslové roboty

Roboty se dělí na průmyslové a servisní. Průmyslový robot má programovatelný řídicí systém a provádí činnosti, které lze měnit na základě programu. Většina průmyslových robotů funguje jako robotická ramena s pevnou základnou. V odvětví zpracovatelského průmyslu jde zpravidla o robotizované výrobní linky, obvyklé jsou v provozech s velkou sériovostí výroby. Často se využívají při svařování, lisování, lakování, řezání, či při montážích výrobních částí. První roboty se u nás začaly používat v továrnách velkých výrobců již v 60. letech minulého století.

V loňském roce ve zpracovatelském průmyslu v Česku používalo průmyslové roboty průměrně 16 % firem, mezi velkými podniky jich ale bylo už více než 63 %. Nejčastější uplatnění našly roboty v auto­mobilovém průmyslu, najdeme je ve 48 % podniků v tomto odvětví. V metalurgickém průmyslu je vy­užívalo 36 % podniků a v gumárenském a plastikář­ském průmyslu 30 %.

Výrazná většina firem v Česku, které využívají ro­boty, využívá pouze průmyslové roboty a nemá, nebo nepotřebuje roboty servisní. Z firem ze zpracovatel­ského průmyslu, které používají roboty, má 91 % pouze průmyslové roboty, v případě automobilek je to 90 %.

Velké podniky s více než 250 zaměstnanci v zemích EU používajících roboty (% z celkového počtu velkých podniků v dané zemi, 2022)

Servisní a softwarové roboty mají budoucnost

Kromě průmyslových robotů se začínají postupně objevovat také roboty servisní, které mohou asisto­vat lidem. Jde o pohybující se stroje, které dokážou úkony provádět samostatně a zvládnou i jednodušší formy rozhodování. Pracují na zemi, ve vzduchu nebo pod vodou, a působí v prostředí, v němž je po­třeba interagovat s okolím. Firmy je mohou využívat ve skladech (robotický skladový systém, robotická paletizace a balení zboží), na montážní práce, úklid či k zajištění bezpečnosti (např. provádění ostrahy pomocí dronů nebo jako robotickou protipožární ochranu). Servisní roboti nacházejí uplatnění také v doručovacích službách. V odvětvové sekci doprava a skladování, konkrétně v poštovních a kurýrních činnostech, je vloni využívala 4 % podniků. Servisní roboty u nás v roce 2022 využívalo ale jen 1 % všech firem a 7 % velkých podniků.

Budoucnost pro tyto roboty je kromě zmíněných úkonů v automatizaci procesů, kdy se nejedná o fy­zické stroje, ale o programy – tzv. softwarové roboty. Ty pracují s daty a komunikují napříč firemními informačními systémy. Mohou být používány např. v účetnictví k registraci faktur, k párování plateb nebo ke generování nejrůznějších sestav. Prostřednictvím optického rozpoznávání znaků umějí například z na­skenovaného dokumentu stanovit, jaký typ informací dokument poskytuje, a dále s těmito informacemi pracovat. Tyto softwarové roboty budou stále více uplatňovány také v call-centrech nebo při posky­tování zákaznické podpory online prostřednictvím chatbotů. Jejich komunikace je založena na využití umělé inteligence a schopnosti porozumění lidské řeči. Díky tomu mohou při rozhovoru s člověkem samostatně reagovat na kontext situace.

Odvětví s nejvyšším podílem podniků používajících roboty (% z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané skupině, 2022)

Velké podniky v Česku jsou na evropským průměrem

Ze států EU využívá robotiku nejvíce podniků v Dánsku (12 %), následují podniky v Belgii (10 %), Finsku, Itálii a Španělsku (ve všech třech zemích shodně 9 %). Česku s 6 % podniků s roboty patří za rok 2022 v evropském srovnání 13. místo. Nachá­zíme se tak na evropském průměru. Pokud ovšem žebříček sestavíme pouze z velkých podniků zaměst­návajících alespoň 250 zaměstnanců, budou velké podniky v Česku na čtvrtém místě (36 %). V EU využívá průmyslové nebo servisní roboty nejvíce velkých podniků ve Slovinsku (43 %), za nimi ná­sledují velké podniky v Chorvatsku (40 %) a v Dán­sku (39 %).

Podle nejnovějších dat ČSÚ připadá v Česku 111 robotů na 10 tisíc zaměstnanců. V malých firmách je to 42 robotů, ve středně velkých 82 robotů a ve vel­kých podnicích 167 robotů na 10 tisíc zaměstnanců. Nejvyšší koncentraci robotických pomocníků zazna­menáváme v automobilkách, kde na 10 tisíc zaměst­nanců připadá bezmála 670 robotů. V podnicích za­bývajících se průmyslovou výrobou pracuje průměrně 241 robotů na 10 tisíc zaměstnanců.

Počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců v podnicích ve zpracovatelském průmyslu v Česku (2022)

Přesnost, preciznost a úspory nákladů

Jaké jsou nejčastější důvody motivující firmy v Česku k investicím do robotizace? Nejvíce pod­niků (85 % z těch, které používají roboty) pořídilo roboty proto, že díky nim dosahují vysoké přesnosti nebo standardizované kvality vyráběného zboží či poskytovaných služeb. Dvě třetiny podniků (64 %) investovaly do robota kvůli vysoké ceně lidské práce, resp. protože díky němu dokázaly snížit náklady na výsledný produkt. Kvůli zvýšení bezpečnosti při výkonu práce využívá robotiku 57 % podniků v Česku. Každý druhý podnik s více než 10 zaměst­nanci přistoupil k zakoupení robota kvůli tomu, že měl problémy s obsazováním pracovních pozic, a robot člověka zastoupil. Více než dvě pětiny firem mohly díky využití robotů rozšířit sortiment vyrá­běného zboží nebo nabízených služeb. Relativně nejméně přispěly k investicím do robotizace daňové pobídky či jiná finanční zvýhodnění, jako důvod pro používání robotů to uvedla přibližně desetina firem v Česku (11 %).

Bylo rozhodnutí používat ve vaší firmě roboty ovlivněno některými z následujících důvodů (% z podniků s 10 a více zaměstnanci, které uvedly odpověď „ano“, 2022)

Pozn.: Podniky se vyjadřovaly ke každému z uvedených důvodů.

Článek si můžete přečíst v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Průmysl, energetika