Už bez sebe, ale více spolu

Letos v říjnu si připomínáme 100 let od vzniku novodobého společného státu Čechů a Slováků. Co se vám vybaví, když se řekne Československo?

M. Rojíček: Je to naše historie, společný stát, v němž jsem se narodil a který je i po 25 letech od svého rozpadu ve světě známější než jeho nástupnické státy. Přestože u mnoha lidí v obou zemích převládá nostalgie po časech společného státu, ve skutečnosti k sobě máme v mnoha ohledech blíže než v minulosti. Navíc soužití v rámci Evropské unie a schengenského prostoru fakticky odstraňuje hranice. Přirovnal bych to k situaci, kdy se dva partneři žijící ve společné domácnosti pořád hádají, zatímco po rozchodu se od sebe odstěhují a zjistí, že je stále spousta věcí spojuje, a mají spolu skvělé přátelské vztahy.

A. Ballek: V prvom rade je to 75 rokov spoločného vzájomne sa obohacujúceho spolužitia od roku 1918 do roku 1993, ktoré v oboch krajinách položilo základ dnešnej spoločnosti, a to nielen z pohľadu životnej úrovne, ale aj hodnôt, ku ktorým sa hlásime. Slovensko sa za toto obdobie zmenilo z poľnohospodárskej krajiny na moderný priemyselný štát a dorovnávalo svoje handicapy zdedené z éry Rakúsko-Uhorska. Samozrejme toto obdobie patrilo dejinne medzi mimoriadne náročné, oba národy prežili spolu dve krízy hospodárstva, z toho jednu svetovú, obdobie po roku 1938 – utrpenie druhej svetovej vojny aj temnejšie obdobie Slovenského štátu či protektorátu v Čechách a na Morave. Spoločne sme prežívali nástup socializmu v období pokusu postaviť vojnou zničenú krajinu na nohy hodnotovo, ekonomicky aj politicky, zvládli sklamanie a prepad nádeji v roku 1968 a spolu sme sa tiež vrátili k demokracii po roku 1989. Som hrdý, že pre pochopenie tejto histórie sú veľmi dôležitým zdrojom aj výsledky našej práce, resp. práce našich predchodcov – štatistiky pojmenúvajúce realitu za jednotlivé obdobia.

Obě naše země vykazují poměrně silnou závislost na automobilovém průmyslu. Je to výhoda, nebo též riziko?

M. Rojíček: Je to výhoda i riziko zároveň. Na jedné straně využíváme svou konkurenční výhodu vycházející z průmyslové tradice a kvalifikované pracovní síly, na druhé straně automobilový průmysl patří k odvětvím, která se vyznačují silnou cykličností. Český průmysl naštěstí není na výrobě dopravních prostředků závislý tolik, jak to na první pohled vypadá. Je zde například silné strojírenství nebo kovodělná výroba a řada dalších odvětví, která mohou výpadek automobilového průmyslu kompenzovat.

A. Ballek: Tri slovenské automobilky produkujú viac ako milión automobilov ročne, po nábehu štvrtého výrobcu – Jaguar Land Roveru – to bude 1,3 milióna automobilov. Ich výroba má rozhodujúci, približne tretinový podiel na priemyselnej produkcii, je hybnou silou slovenského priemyslu a teda výkonu ekonomiky. Akékoľvek zmeny v odvetví teda zásadne ovplyvňujú dynamiku rastu HDP. Naša silná orientácia na automobilový priemysel a vysoká závislosť celého priemyslu od jedného odvetvia má svoje riziká a celkom otvorene sa o nich debatuje. Reálne v krátkodobom horizonte tieto riziká hodnotia analytici ako menej podstatné, otázky si však kladú v dlhodobom horizonte. Otázkami sú témy, ako bude fungovať automobilový priemysel po ďalších sprísneniach emisií áut a aké zmeny v odbyte prinesie elektromobilita, prípadne zdieľaná ekonomika alebo ekologizácia. Dobrou zbraňou proti týmto rizikám je napríklad rozvoj slovenských subdodávateľov, teritoriálna diverzifikácia odbytísk a prechod od lacnej pracovnej sily k vzdelanostnej ekonomike a inovatívnosti.

Ekonomicky se oběma zemím daří. Projevuje se konjunktura na zvýšené potřebě přísunu pracovních sil ze zahraničí?

M. Rojíček: Určitě ano, v současné době je počet volných pracovních míst vyšší než počet disponibilních pracovníků z tuzemska. Zaměstnavatelé usilují o zjednodušení procedur přijímání zaměstnanců například z Ukrajiny nebo jiných zemí. Rychlý nárůst počtu zahraničních pracovníků je patrný i v údajích, které Český statistický úřad publikuje. Jedná se zejména o občany Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.

A. Ballek: Problém nedostatku pracovných síl vo vybraných profesiách, resp. odvetviach avizujú zástupcovia viacerých odvetví a najmä slovenského priemyslu už dlhšiu dobu. Celá spoločnosť sa vážne zaoberá hrozbou, či sa trh práce môže stať brzdou ekonomického rastu a znevýhodniť krajinu, napríklad pri investíciách.
Súčasne uvedený problém priťahuje pozornosť k štatistickým dátam, ktoré monitorujú trh práce, prípadne kvantifikujú tento problém. Očakáva sa, že tento rok sa zamestnanosť na Slovensku zvýši o 1,7 %, pribudne takmer 40 tisíc nových pracovných miest. Nezamestnanosť podľa zisťovania ŠÚ SR ak­tuálne dosahuje historické minimá – 6,6 % v druhom štvrťroku 2018, čo predstavuje 180 tisíc ľudí bez práce. Ich štruktúra a vzdelanie však nezodpovedajú dopytu po pracovnej sile najmä v západnej časti krajiny. Konjunkturálny prieskum v priemysle posledné mesiace potvrdzuje, že nedostatok zamestnancov je najvýznamnejší faktor obmedzujúci rast priemyselnej produkcie. Uvádza to historicky najväčší počet až 35 % respondentov.

Jak se s tímto problémem Slovensko vyrovná?

A. Ballek:V posledných mesiacoch sa tento problém začína aktívne riešiť. Od júna tohto roka sa napríklad zverejňuje zoznam zamestnaní s nedostatkom pracovnej sily triedený podľa štatistickej klasifikácie zamestnaní pre okresy s nezamestnanosťou nižšou ako 5 %. Zamestnávatelia môžu v týchto nedostatkových profesiách prijať zrýchleným procesom cudzincov z tretích krajín. Aktuálne vláda SR dokonca prijala Stratégiu pracovnej mobility cudzincov na Slovensku. Ide o veľmi komplexný materiál o plánovaní, riadení a regulácii pracovnej mobility pracovníkov z tretích krajín, vrátane kontroly.

Míra úspěchu daného státu se dá hodnotit také podle podílu osob ohrožených příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením. Jak si Česko a Slovensko v tomto směru stojí v mezinárodním srovnání?

M. Rojíček: Česká republika patří k zemím s nejnižším ohrožením příjmovou chudobou v rámci Evropské unie. Není to dáno absolutní úrovní příjmů, které jsou v řadě zemí na západ od nás vyšší, ale stále poměrně nižší mírou příjmové nerovnosti, než jaká je ve většině ostatních zemích Unie. Celkově nízkou příjmovou diferenci ovlivňuje i míra nivelizace starobních důchodů a aktuální systém sociálních dávek.

A. Ballek: V roku 2017 bolo na Slovensku chudobou alebo sociálnym vylúčením ohrozených 16,3 % osôb. Ide o ľudí, ktorí sú ohrození príjmovou chudobou alebo závažnou materiálnou depriváciou alebo žijú v domácnostiach s veľmi nízkou pracovnou intenzitou. Teší nás, že posledných päť rokov sa podiel ohrozených ľudí na Slovensku postupne znižuje. Tieto dáta získavame zo zisťovania o príjmoch a životných podmienkach EU SILC a slúžia dlhodobo na sledovanie chudoby na Slovensku a pre porovnanie v rámci Európskej únie. Je potešujúce, že v roku 2016 – posledné dostupné údaje za krajiny EÚ – bol v Európe najnižší podiel osôb ohrozených chudobou alebo sociálnym vylúčením práve v Českej republike – 13,3 %. Nasledovalo Fínsko – 16,6 %, Dánsko a Holandsko – 16,7 %. Slovensko s 18,1 % bolo na piatej priečke. Spomedzi krajín V4 vykazujú naše obe krajiny nižšie čísla, v Poľsku dosiahol tento indikátor 21,9 % a Maďarsku dokonca 26,3 %. Najviac znepokojivé čísla sú v Bulharsku , Rumunsku a v Grécku, kde bola chudobou alebo sociálnym vylúčením ohrozená viac ako tretina obyvateľstva. Celkovo v rámci EÚ bolo riziku chudoby alebo sociálneho vylúčenia vystavených 117,5 milióna ľudí, teda takmer štvrtina obyvateľstva.

Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci Štatistického úradu Slovenskej republiky a Českého statistického úřadu po 25 letech existence samostatných států?

M. Rojíček: Je to podobné jako se spoluprací našich zemí obecně, jak jsem již komentoval v úvodu našeho rozhovoru. Vztahy jsou skvělé v pracovní i osobní rovině a s kolegy si velmi intenzivně vyměňujeme zkušenosti v řadě oblastí. Svou roli přitom hraje společná historie, kdy například statistické výkaznictví nebo legislativní prostředí jsou stále velmi podobná, protože vyšla ze stejných kořenů. V obou našich úřadech stále ještě pracují lidé, kteří pamatují spolupráci v době federace. Komunikaci usnadňuje i jazyková příbuznost, kdy jsme spolu schopni mluvit našimi rodnými jazyky, a v neposlední řadě tomu nahrává i geografická blízkost. V poslední době jsme také oprášili intenzivnější spolupráci s ostatními zeměmi v rámci visegrádské čtyřky, s Polskem a Maďarskem.

A. Ballek: Naša vzájomná spolupráca je nadštandardná a verím, že bude výnimočná aj v nasledujúcom období. Vzájomne si vymieňame neoceniteľné odborné skúsenosti, metodické náhľady. Spája nás nielen spoločná história, ale aj podobné súčasné ekonomicko-sociálne problémy a názory na nie­ktoré aktuálne problémy a výzvy. Pokiaľ budem viesť slovenský štatistický úrad, budeme sa výrazne zasadzovať o to, aby sa to nezmenilo.