Přejít k obsahu

Umělá inteligence práci sama neudělá

Eva Henzlerová

02. 11. 2026

  • Tipy
  • Publikace a časopisy

Debaty o umělé inteligenci (AI) často oscilují mezi dvěma extrémy, kdy vizionáři slibují revoluci a skeptici varují před nafouknutou bublinou. Nová data z průzkumu, který v březnu 2026 realizoval Úřad pro sčítání lidu USA, však přinášejí střízlivý pohled založený na reálných zkušenostech.

Ukazuje se, že AI se stala běžnou součástí pracovního dne pro více než polovinu dotázaných. Přibližně 55 % amerických zaměstnanců uvedlo, že ji v práci využívá alespoň k jednomu z jedenácti běžných úkolů. Zaměstnanci nejčastěji využívají AI při vyhledávání informací či technické pomoci (37 %), psaní e-mailů a dokumentace (32 %) nebo k generování nápadů (32 %).

Úspora času, nebo nová zátěž?

Zavádění AI bývá nejčastěji obhajováno úsporou času. Zachraňuje technologie drahocenné hodiny? Odpovědi samotných pracovníků ukazují, že výsledky jsou sice pozitivní, ale nikoli zázračné. Mezi těmi, kteří AI v posledním týdnu skutečně použili, největší skupina (31 %) uvedla, že jim ušetřila jednu až dvě hodiny práce. Čtvrtina uživatelů zaznamenala úsporu necelé hodiny. Tři až čtyři hodiny ušetřilo 15 % pracovníků a stejný podíl (15 %) získal k dobru více než čtyři hodiny.

Tento optimistický obrázek má však také svou stinnou stránku. Desetina uživatelů uvedla, že jim používání AI neušetřilo vůbec žádný čas. A pro 3 % se technologie stala dokonce přítěží, když práce s ní jim trvala déle než bez ní. AI nefunguje sama od sebe a její efektivní ovládání vyžaduje čas a specifické dovednosti.

Kdo z AI těží nejvíce?

Data jasně ukazují, že využívání AI není v populaci rovnoměrné. Výrazný vliv má úroveň dosaženého vzdělání. Lidé s bakalářským a vyšším vzděláním využívají AI výrazně častěji. Například pro interpretaci, překlad nebo shrnutí informací ji používá 46 % vysokoškoláků, oproti pouhým 16 % lidí se střední školou či nižším vzděláním. Mezi vysokoškolsky vzdělanými uživateli navíc 75 % využilo AI v posledním týdnu alespoň jeden den, zatímco u lidí s nižším vzděláním to bylo 59 %.

Zajímavé rozdíly panují také mezi muži a ženami. Muži využívají AI k vyhledávání informací častěji (42 %) než ženy (31 %) a vykazují i vyšší podíl každodenního používání (30 % mužů oproti 17 % žen). Věk pak hraje roli zejména u specifických úkolů, kdy např. mladší pracovníci do 49 let častěji využívají AI pro psaní dokumentace a e-mailů (34 %) než jejich kolegové starší 50 let (29 %).

Ačkoli se o umělé inteligenci často mluví jako o permanentním asistentovi, pro většinu jejích uživatelů zatím nepředstavuje každodenní nutnost. Průzkum ukázal, že pouze necelá čtvrtina (24 %) těch, kteří AI v práci využívají, po ní sahá každý den. Téměř polovina (46 %) ji aktivuje jen v některé dny v týdnu a zbývajících 30 % ji během sledovaného sedmidenního období nepoužilo vůbec. Technologie se tak v běžné praxi stává spíše příležitostným pomocníkem, kterého lidé volají na pomoc jen ve chvílích, kdy čelí specifickému úkolu.

Více se dočtete zde.

Předchozí článek Další článek