Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města

Základní sídelní jednotky (ZSJ) jsou nejmenšími územími, za která jsou dostupná statistická data. Zároveň mají tu výhodu, že se z nich dají „vyskládat“ ostatní, vyšší územní celky. Tyto vyšší územní celky již navzájem skladebné být nemusejí. Typickým příkladem jsou případy, kdy hranice městské části dělí území katastrálního území (k. ú.). V takových případech sehrají svou roli tzv. územně technické jednotky (ÚTJ), laicky označované jako „dělené katastry“. Například k. ú. Bubeneč leží na území dvou městských částí (MČ) – Prahy 6 a Prahy 7. Katastrální území Bubeneč se pak skládá z ÚTJ Bubeneč – Praha 6 a ÚTJ Bubeneč – Praha 7. Pro úplnost je třeba dodat, že základní sídelní jednotky jsou součástí obsahu základního registru RÚIAN a ČSÚ je jejich editorem.

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, kterým jsou obvody Praha 1 až 10 vymezeny, je stále platný. V praxi, a to i co se týče publikování statistických dat, je však více využíváno členění na správní obvody Praha 1 až 22 podle vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy.
Rozdělení území města na základní sídelní jednotky navazuje na členění na tzv. urbanistické obvody. Ty byly v Praze vytvořeny v roce 1991 v počtu 721. V době svého vzniku šlo o rozdělení Prahy na „funkčně odlišné části města“ podle toho, jaká funkce převažuje (například obytná či průmyslová). Aktuálně platné základní sídelní jednotky si nadále uchovávají vazbu na toto počáteční členění na 721 urbanistických obvodů.

Mezní rok 1991

I když má územní a správní uspořádání hlavního města velmi bohatou historii, zaměříme se na období let 1991–2016.
Právě v roce 1991 vznikly samosprávné městské části Prahy, které jsou při zpracování a publikování statistických dat nejčastěji využívaným členěním. Vzhledem k tomuto faktu i kvůli rozsahu článku zahrnujeme pouze změny ve vymezení katastrálních území a městských částí. O vývoji správního členění hlavního města Prahy najdete podrobnější informace na ZDE.

První „posametové“ sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) se v naší republice uskutečnilo v roce 1991

Výsledky SLDB 1991 byly zpracovány za 860 základních sídelních jednotek skladebných do 134 územně technických jednotek, 112 katastrálních území a 56 městských částí. Rozdělení Prahy na samosprávné části ustanovil zákon č. 418/90 ČNR, o hl. m. Praze. Praha-Troja se pak stala 57. městskou částí, a to z rozhodnutí Rady Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 12/19. Toto uspořádání zůstává platné do současnosti, avšak s dílčími změnami průběhu hranic městských částí.
V letech 1992 až 2000 došlo při kontrole vymezení hranic a územní přípravě SLDB 2001 ke vzniku dalších 41 základních sídelních jednotek. Při průběžných kontrolách byly rovněž zjištěny nesoulady mezi hranicemi katastrálních území a městských částí, jejichž důsledkem byl vznik nových dělených katastrů. Do tohoto období spadá i první změna hranic městských částí, a to mezi Prahou 5 a Prahou 13, Prahou 6 a Prahou-Řepy (dnes Praha 17), Prahou 9 a Prahou-Kyji (dnes Praha 14), Prahou 10 a Prahou – Horními Měcholupy (dnes Praha 15).

Změny v roce 2001

V době Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se tak česká metropole dělila na 901 základních sídelních jednotek, 146 územně technických jednotek, 112 katastrálních území a 57 městských částí.
Od začátku roku 2005 byla část katastrálního území Sedlec převedena z městské části Praha-Suchdol do MČ Praha 6. Tím se zvýšil počet ZSJ na 902 a počet ÚTJ na 147.
V roce 2006 pak došlo ke změně hranic mezi k. ú. Pitkovice a k. ú. Křeslice. Před touto změnou zasahovala část k. ú. Pitkovice na území MČ Křeslice. Změna spočívala v sesouhlasení hranic katastrálních území a městských částí. Touto změnou došlo ke zrušení jedné ÚTJ (přesah k. ú. Pitkovice do MČ Křeslice) a jedné ZSJ (stejná jako zrušená ÚTJ). Území zrušených jednotek bylo připojeno k sousedním ÚTJ, resp. ZSJ.

V roce 2008 došlo ke zvýšení počtu ÚTJ ze 146 na 150. Nové ÚTJ byly územně oddělené části přesahu katastrálního území do jiné městské části. Například katastrální území Nového Města zasahovalo na území MČ Praha 2 na dvou od sebe oddělených místech. Tato dvě nesouvislá území byla před změnou jednou územně technickou jednotkou, po změně se jednalo o dvě jednotky s rozdílným kódem ÚTJ. V názvu byly odlišeny jako „díl 1“, resp. „díl 2“.
Zbylými případy byly územně nesouvislé přesahy k. ú. Vinohrady do MČ Praha 4, k. ú. Střížkov do MČ Praha 8 a k. ú. Libeň do MČ Praha 9. Tato úprava neměla vliv na průběh hranic územních celků.
K další změně hranic katastrálních území došlo v roce 2009. Jednalo se o obdobný případ jako v roce 2006. Přesah katastrálního území Dolní Měcholupy do městské části Praha-Dubeč se stal součástí k. ú. Dubeč. Tím došlo ke zrušení jedné základní sídelní jednotky a jedné územně technické jednotky. Hranice katastrálních území pak byly souhlasné s hranicemi stejnojmenných městských částí.

Před prováděním revize základních sídelních jednotek v rámci územní přípravy Sčítání lidu, domů a bytů 2011 se tak Praha dělila na 900 ZSJ, ÚTJ bylo 149. Počet katastrálních území a městských částí zůstal beze změn. Při přípravě na SLDB 2011 došlo v letech 2010 až 2011 ke vzniku 19 základních sídelních jednotek, 3 ZSJ byly zrušeny. Tyto změny spočívaly v rozdělení ZSJ, na jejichž území se vyskytovaly rozdílné druhy zástavby, resp. ve sloučení ZSJ s podobným charakterem. Těmito změnami nebyly dotčeny hranice ÚTJ, k. ú. ani MČ, takže jejich počet zůstal nezměněn. SLDB 2011 se tak uskutečnilo v situaci, kdy se Praha členila na 916 ZSJ, 149 ÚTJ, 112 k. ú. a 57 MČ.
V roce 2014 došlo ke změně hranic mezi městskými částmi Praha-Kunratice a Praha-Šeberov. Původní hranice respektovala hranici stejnojmenných katastrálních území. Nově je hranice mezi MČ Praha-Kunratice a Praha-Šeberov vedena tak, že část k. ú. Šeberov je na území MČ Praha-Kunratice a naopak část k. ú. Kunratice leží na území MČ Praha-Šeberov. Tyto přesahující části katastrálních území nově vytvořily další územně technické jednotky. Přesah k. ú. Kunratice do MČ Praha-Šeberov tvořily dvě územně nesouvislé části, tedy i dvě nové ÚTJ. Touto změnou se množství ZSJ ustálilo na počtu 918, ÚTJ na 152, nadále je v Praze 112 k. ú. a 57 MČ.
V úvodu zmiňovaná změna správních obvodů spočívala v převodu MČ Praha-Čakovice ze správního obvodu Praha 19 do správního obvodu Praha 18, a to na základě obecně závazné vyhlášky č. 13/2007 Sb. hlavního města Prahy.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo