Učitelské sbory stárnou

Mezi lety 2011 a 2025 se zvýšil podíl učitelů ve věku 60 let a více na základních školách v Česku ze 4,2 % na 15,1 %.

Atraktivita učitelského povolání je dána mnoha faktory. Významnou roli mezi nimi hraje také výše platů. Zde můžeme uvést, že mezi lety 2015 a 2021 se poměr prů­měrné hrubé měsíční mzdy učitelů k průměrné mzdě v národním hospodářství v Česku zvýšil ze 109,1 % v roce 2015 (resp. ze 114,3 % v roce 2018) na 130,6 %. Následně, do roku 2025 však opět poklesl na 113,6 %.

V časové návaznosti na to také počet vysoko­školských studentů v oborech z oblasti vzdělávání a výchova (kategorie ISCED-F) po roce 2018 stoupal a mezi lety 2018 a 2025 se celkově zvýšil o 28,5 % (tj. o 8 779 studentů). Celkový počet studentů se v tomto období přitom zvýšil jen o 14,1 %. Po roce 2020 však tempo růstu počtu studentů vzdělávacích oborů za­čalo klesat, a v prosinci 2024 studovalo vzdělávací obory na vysokých školách již jen o 93 studentů více než v roce předchozím. Poté, do roku 2025, sice počet studentů vzdělávacích oborů opět poskočil vzhůru o 3,5 %, celkový počet studentů se ale zvýšil o 5,0 %. Podíl studujících vzdělávací obory ze všech studentů vysokých škol se tak mezi lety 2022 a 2025 snížil z 12,3 % na 12,0 %.

Počty studentů a poprvé zapsaných studentů na vysokých školách ve skupině oborů vzdělávání a výchova

Zdroj: ČSÚ dle údajů MŠMT

Počet poprvé zapsaných studentů (bez ohledu na obor), kteří dříve vysokou školu nestudovali, v posledních třech letech téměř ve všech skupinách oborů vzdělání soustavně stoupal. Celkově mezi lety 2022 a 2025 vzrostl z 64 428 na 74 373 (tj. o 15,5 %). Výjimku tvořily pouze obory zemědělské, lesnické či veterinární (–1,9 %) a obory z oblasti informačních a komunikačních technologií (–2,3 %). Podprůměrný přírůstek pak zaznamenaly obory ze skupiny vzdělávání a výchova (5,3 %) a umění a humanitní vědy (6,2 %). V posledním roce se však již podíl poprvé zapsaných studentů do vzdělávacích oborů ze všech poprvé zapsaných studentů udržel na úrovni 9 %, a meziročně tedy neklesl.

Učitelů přibývá, ale stále je to málo

Na 1. a 2. stupni základních škol docházelo mezi školními roky 2016/17 až 2022/23 (tedy zhruba v letech prudšího zvyšování průměrné mzdy učitelů) k postupnému mírnému růstu podílu úvazků mužů mezi učiteli (celkově z 15,2 % na 16,3 %). Do školního roku 2025/26 se tento podíl opět lehce snížil na 16,0 %. Zároveň se mezi roky 2017 a 2023 zvýšil podíl mužů mezi všemi studenty zapsanými v oborech vzdělávání a výchova na vysokých školách v Česku z 18,4 % na 23,7 %, během dalších dvou let poklesl na 23,2 %. Zájem o učitelskou profesi se může promítat i do věkového složení učitelského sboru, neboť nedostatek učitelů mohou vykrývat učitelé v již důchodovém věku. Statistická data ukazují, že podíl učitelů ve věku 60 a více let v čase výrazně narůstá. V roce 2025 působilo ve veřejných základních školách 8,6 % učitelů mladších 30 let a 15,1 % učitelů ve věku 60 let a více. Zatímco podíl učitelů mladších 30 let se v posledních deseti letech držel na úrovni okolo 8 %, podíl učitelů ve věku 60 let a více za poslední desetiletí vzrostl z 6,8 % na 15,1 %, a to zejména na úkor kategorie učitelů ve věku 30–39 let. Právě tato věková kategorie bývá spojena se zvýšenými výdaji a celkovým vytížením v souvislosti se zakládáním rodiny a péčí o vlastní děti.

Učitelé na základních školách podle věku (%)

Zdroj: MŠMT, Genderová problematika zaměstnanců ve školství

Národní zpráva šetření TALIS 2024, které se realizuje pod záštitou OECD a u nás jej má v gesci Česká školní inspekce, se zaměřuje na učitele vyučující v nižším sekundárním vzdělávání (odpovídá úrovni 2. stupně základních škol) a uvádí, že v Česku zvažuje „dle svého vyjádření odchod z profese v horizontu následujících pěti let 19 % učitelů ve věku do 30 let, a to nejčastěji z osobních nebo rodinných důvodů či kvůli odchodu do zaměstnání mimo vzdělávání.“ Průměr za země EU je 15 %.

Data MŠMT ukazují, že absolutní počet učitelů na našich školách se neustále zvyšuje a roste rychleji než počet žáků. Ovšem počet žáků základních škol na jednoho učitele v Česku je ve srovnání s jinými zeměmi EU stále relativně vysoký.

Počet žáků na jednoho učitele v primárním a nižším sekundárním vzdělávání v roce 2024¹⁾

¹⁾ Odpovídá úrovni výuky na 1. a 2. stupni ZŠ.

Zdroj: Eurostat

Prostor pro nekvalifikované učitele se rozšiřuje

Z výše uvedených důvodů může být těžkým úkolem obsadit všechna učitelská místa kvalifikovanými učiteli. Podíl plných úvazků učitelů bez odpovídající kvalifikace ze všech úvazků učitelů působících na 1. a 2. stupni základních škol v září 2025 činil 10,3 %, přičemž v čase rostl (pro srovnání, v září 2015 činil 5,7 %). Podíl učitelů středních škol bez kvalifikace v září 2025 činil 6,8 %, přičemž v září 2017 byl 3,6 %. Koucký a tým z pedagogické fakulty provedli analýzu, ve které upozorňují, že podíl učitelů bez požadované kvalifikace „bez systémových opatření může do roku 2035 vzrůst až na 21 %.“ A to přesto, že vlivem demografického vývoje počtu dětí se celková potřeba učitelů v regionálním školství „sníží zhruba o desetinu.“

V tomto ohledu lze uvést, že 30. září 2025 vláda schválila program cílící na navýšení počtu studentů a absolventů učitelských, speciálně pedagogických a psychologických oborů v období let 2026–2037. Opatření reaguje na rostoucí nedostatek kvalifikovaných učitelů v regionálním školství, zejména na druhém stupni základních škol a na středních školách, a na nízkou dostupnost školních psychologů a zaměří se zejména na vybrané nedostatkové aprobace, jako jsou matematika, fyzika, informatika, chemie, angličtina či speciální pedagogika. Do roku 2037 se má počet studentů pro 2. stupeň základních škol a střední školy plošně zvýšit o 10 %, v některých nedostatkových aprobacích až o 20 %.