Trhu práce dominuje Praha

Zaměstnanost v jednotlivých krajích ovlivňuje řada faktorů, od věkového složení obyvatelstva, přes zastoupení velkých měst až po možnost skloubit práci s péčí o rodinu.

V celém Česku žilo v roce 2024 podle údajů Výběrového šetření pracovních sil přibližně 10,5 milionu obyvatel, z čehož 51 % osob bylo v postavení pracovní síly. To znamená, že byli buď zaměstnaní, nebo nezaměstnaní. Třetina obyvatelstva byla ekonomicky neaktivní ve věku 15 a více let, tzn. byli to například nepracující důchodci, osoby na rodičovské dovolené či studenti. Dětí do 15 let bylo 16 %. Osoby v postavení „pracovní síla“ zaujímaly nejvyšší podíl v populaci Prahy (56,3 %). Vysoké zastoupení měly v krajích Karlovarském (53,5 %) a Plzeňském (52,0 %). Ostatní kraje se pohybovaly buď těsně nad hranicí 50 %, nebo pod ní. Rozdíly mezi kraji v tomto ukazateli mají více důvodů: souvisejí s věkovou strukturou, využíváním částečných pracovních úvazků či prací ve vyšším věku. Situaci ovlivňuje také struktura místní ekonomiky – práce v některých službách není tak náročná jako práce v průmyslu, někdy je i flexibilnější a umožňuje zapojení skupin obyvatel, které mají nějaká omezení. Na schopnost zapojit se do trhu práce má vliv i velikost pracovního trhu – na větším trhu najdeme zpravidla více různorodých nabídek práce.

Za prací se stěhují zejména mladší ročníky

Absolutně nejvíce osob zařazených mezi pracovní sílu je v Praze (celkem 730,1 tisíce osob patří mezi zaměstnané nebo nezaměstnané). Vysoké počty najdeme i v krajích Středočeském (705,8 tis.), Jihomoravském (597,5 tis.) a Moravskoslezském (571, 3 tis.). Populačně malé kraje mají ekonomicky aktivních osob přirozeně méně. V Karlovarském kraji mezi pracovní sílu spadá 150,4 tisíce osob, v Libereckém 210,8 tisíce.

V porovnání se situací před deseti lety (rok 2014) se objem pracovní síly v některých krajích podstatně změnil. Výrazně se zvýšil počet ekonomicky aktivních v Praze (o 9,9 %) a v krajích Středočeském (o 5,7 %) a Plzeňském (o 3,2 %). K poklesu počtu ekonomicky aktivních došlo ve více krajích. Nejsilnější úbytky zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 4,9 %), Ústecký (o 4,4 %) a Pardubický (o 4,0 %). O něco méně ekonomicky aktivních obyvatel zmizelo z krajů Zlínského (3,7 %) a Karlovarského (3,0 %).

Pracovní síla v krajích Česka v roce (tis. osob)

Zdroj: ČSÚ

Změna objemu pracovní síly závisí na více faktorech. Stále významnější roli hraje především ubývání populace v produktivním věku a nárůst zastoupení seniorů, kteří se po odchodu do důchodu přesouvají do skupiny ekonomicky neaktivních. Vliv má také migrace. Kraje, které migrací ztrácejí obyvatelstvo (Moravskoslezský, Olomoucký, Ústecký, Karlovarský), čelí také odlivu pracovní síly. Spolu s tím se prohlubuje stárnutí tamní populace, neboť pryč z krajů se stěhují většinou mladší ročníky.

Míra zaměstnanosti vzrostla všude

Většinu pracovní síly představují zaměstnané osoby. Z celkem 5 331 tisíc osob v postavení pracovní síly v Česku bylo 5 192 tisíc zaměstnaných (97,4 %) a téměř 139 tisíc nezaměstnaných (2,6 %). V jednotlivých krajích se počet zaměstnaných pohyboval od 717,4 tisíc v Praze po 144,3 tisíc v Karlovarském kraji.

Míra zaměstnanosti, která vyjadřuje, kolik zaměstnaných osob připadá na celou populaci ve věku 15–64 let, se mezi kraji liší. V celém Česku v roce 2024 dosáhla míra zaměstnanosti 78,2 %, přičemž nejvyšší byla v Praze (82,7 %). Vysokou míru zaměstnanosti měly také kraje Karlovarský (79,9 %), Plzeňský (79,6 %), Jihočeský a Kraj Vysočina (oba 79,3 %). Mezi regiony s nejnižší mírou zaměstnanosti se řadily kraje Ústecký (73,9 %), Liberecký (74,7 %) a Moravskoslezský (75,4 %). Ty měly také vyšší míry nezaměstnanosti.

Za 10 let oproti roku 2014 vzrostla míra zaměstnanosti ve všech krajích. Průměrně za celé Česko se zvýšila o 7,9 p. b. Tuto průměrnou hodnotu překročily nárůsty míry zaměstnanosti v moravských krajích, kde došlo ke zvýšení v rozmezí 9,3 až 10,6 p. b. Výjimku tvořil Jihomoravský kraj s nárůstem 7,2 p. b. Také Kraj Vysočina a Karlovarský kraj zaznamenaly poměrně vysoká čísla (9,7 a 10,8 p. b.). V ostatních krajích se zaměstnanost zvýšila o 5,7 až 9,0 p. b.

Rozdíly v zaměstnanosti hlavně na okrajích věkového spektra

Zaměstnanost je významně závislá na věku. Každý věk s sebou nese specifické nároky, a to se odráží i v zapojení na trhu práce. Rozdíly mezi kraji jsou dány zejména rozdílnou mírou zapojení mladých lidí do vzdělávání a odchody starších lidí do důchodu.

Nejvyšší zaměstnanost v Česku byla v roce 2024 ve věkové kategorii 45–49 let. Z osob v tomto věku bylo zaměstnaných 94 %. Hodnotu 90 % překonaly ještě věkové kategorie 50–54 let (93 %) a 40–44 let (91,5 %). V těchto věkových kategoriích nejsou rozdíly v zaměstnanosti mezi kraji příliš velké. Ve věku 40–44 let se kraje s nejvyšší a nejnižší mírou zaměstnanosti liší o 6,8 p. b., ve věku 45–49 o 6,5 p. b. a ve věku 50–54 let o 5,7 p. b. Zaměstnanost ve věku 45–49 let se v krajích pohybovala od 98,4 % v Kraji Vysočina po 91,9 % v Moravskoslezském kraji. V uvedených věkových kategoriích se nachází také většina obyvatelstva.

Naproti tomu velké rozdíly najdeme v zaměstnanosti nejmladších a nejstarších obyvatel. V míře zaměstnanosti osob ve věku 60–64 let je mezi kraji s nejvyšší a nejnižší hodnotou rozdíl 24 p. b. Starší lidé zůstávají déle pracovně aktivní zejména v krajích s většími městy, kde nacházejí více možností k pracovnímu uplatnění, např. v maloobchodě nebo jako seniorní experti. Tam, kde takové příležitosti nejsou, je více rozšířen časnější odchod do důchodu a zařazení mezi nepracující důchodce.

Míra zaměstnanosti v roce 2024 podle věku (%)

Zdroj: ČSÚ

V Praze měly osoby ve věku 60–64 let míru zaměstnanosti 77,3 %, zatímco v Moravskoslezském kraji pouze 53,3 %. Ve věku 65 a více let je patrný náhlý pokles míry zaměstnanosti ve všech krajích. Nejvyšší hodnoty 17 % dosáhla Praha, na opačném konci žebříčku stály s hodnotou 5,5 % kraje Ústecký a Pardubický.

Další významné regionální rozdíly nacházíme u zaměstnanosti osob ve věku 20–24 let. Zde míru zaměstnanosti ovlivňuje například participace na vysokoškolském vzdělávání nebo nedostatečná nabídka pracovních příležitostí pro mladé, která působí ve směru snižování zaměstnanosti. Naopak možnost sladit práci se studiem zaměstnanost mladých podporuje. Nejnižší zaměstnanost mladých ve věku 20–24 let má Středočeský kraj (39,5 %), podobně je tomu v krajích Jihomoravském (41,6 %) a Libereckém (42,0 %). Také v Praze je zaměstnanost této věkové skupiny (45,0 %) nižší, než český průměr (46,9 %). Nejvyšší zaměstnanost mladých vykazují kraje Jihočeský (57,4 %), Karlovarský (56,6 %), Královéhradecký a Moravskoslezský (oba 52,7 %).

Nezaměstnaní mají převážně nižší stupeň vzdělání

Výběrové šetření pracovních sil přináší informace také o nezaměstnaných osobách. Podle jeho metodiky je míra nezaměstnanosti v Česku na úrovni 2,6 %. Od roku 2014, kdy vlivem doznívající krize z roku 2009 dosahovala 6,1 %, se nezaměstnanost snížila. K přechodnému nárůstu došlo v covidových letech 2020 a 2021. V jednotlivých krajích se v roce 2024 pohybovala od 1,3 % ve Středočeském po 4,1 % v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Mezi nezaměstnanými v Česku je více než třetina osob se středním vzděláním bez maturity (34,9 %). Střední vzdělání s maturitou má 26,8 % nezaměstnaných. V Praze mají nezaměstnaní ve většině případů vysokoškolské vzdělání (38 %). Nejvyšší zastoupení nezaměstnaných se základním vzděláním je v krajích Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Libereckém (od 45,9 % po 34,9 %). Ve většině ostatních krajů převládají uchazeči se středním vzděláním bez maturity. Výjimkou jsou kraje Jihomoravský a Pardubický, kde mezi nezaměstnanými zaujímají největší podíl osoby se středním vzděláním s maturitou, i když podíl nezaměstnaných se středoškolským vzděláním bez maturity je zde podobný.

Podle odpovědí na otázky ve výběrovém šetření si nezaměstnaní hledali práci nejčastěji pomocí úřadů práce a prostřednictvím známých. Pouze v Praze převládalo sledování inzerátů.

Ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let je 39 %

Ekonomicky neaktivních osob ve věku 15 a více let, tedy těch, kteří nejsou zaměstnaní ani nezaměstnaní, bylo v roce 2024 v Česku 3,5 milionu. Podle krajů bylo nejvíce ekonomicky neaktivních ve Středočeském kraji (437,2 tis.), který má také nejvíce obyvatel. Druhý největší počet ekonomicky neaktivních (416,1 tis.) vykázal Moravskoslezský kraj, ačkoliv je čtvrtý nejlidnatější. Následoval Jihomoravský kraj (390,9 tis.) a Praha (350,8 tis.).

V Česku bylo z populace 15letých a starších 39,4 % neaktivních. Z regionálního pohledu bylo nejvyšší zastoupení ekonomicky neaktivních osob v moravských krajích a v severním pásu od Ústeckého, po Pardubický a kraj Vysočinu (všechny přes 40 %). Nejnižší zastoupení neaktivních v 15leté a starší populaci měla Praha (32,5 %). Mezi neaktivními mohou být i ti, kteří by mohli nebo chtěli pracovat. Jde zejména o matky na rodičovské dovolené, důchodce a studenty. Při nabídce vhodných pracovních míst, u žen typicky flexibilních zkrácených úvazků, by se někteří z nich mohli přesunout do kategorie zaměstnaných.

Mezi neaktivními ve věku 15 a více let je v krajích většina osob 60letých a starších. Podíl osob v tomto věku na počtu ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let vychází nejnižší v Praze (54,4 %) a nejvyšší v Jihočeském kraji (67,5 %). Další velkou skupinu neaktivních osob tvoří lidé ve věku 15–29 let. Nejvíce jich je zastoupeno v Praze (31,9 %) a nejméně v krajích Moravskoslezském (21,7 %), Jihočeském (23,1 %) a Zlínském (23,2 %). V porovnání s rokem 2014 se počty ekonomicky neaktivních 15letých a starších v krajích snížily. Nejvíce v Praze (o 13,4 %) a v krajích Karlovarském (12,4 %) a Olomouckém (7,5 %). Dvě výjimky představují kraje Středočeský a Pardubický, kde došlo ke zvýšení počtu ekonomicky neaktivních osob.

Ekonomicky neaktivní ve věku 15 a více let v roce 2024 podle věku (%)

Zdroj: ČSÚ

Pozn.: Údaje vycházejí z dat Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které požadované informace získává dotazováním vzorku populace. Výsledky jsou pak přepočteny na celou populaci.

Míra nezaměstnanosti podle metodiky VŠPS není shodná s registrovanou mírou nezaměstnanosti, kterou publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Za nezaměstnané jsou ve VŠPS považovány osoby ve věku 15 a více let, které byly bez práce, aktivně ji hledaly a byly připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Za nezaměstnané jsou považování i ti, kteří již práci našli, ale nastoupí do ní až během následujících tří měsíců.

Vzhledem k tomu, že šetření probíhá v domácnostech, není v datech dostatečně podchycena cizinecká populace.