Streamovací služby zažívají zlaté časy

Internet zcela zásadně změnil hudební a filmový průmysl. Počet lidí, kteří na internetu sledují videa a poslouchají hudbu, každoročně stoupá.

Díky internetu prošel audiovizuální sektor na přelomu tisíciletí velkými změnami. Často nelegální služby umožňující volné sdílení souborů připravily o miliardové tržby především velké vydavatelské společnosti. Podle údajů Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) se pokles celosvětových příjmů z prodeje hudebních nahrávek zastavil až v roce 2010, a to díky rozvoji nových digitálních služeb, které umožnily nahrávacím společnostem nabízet hudbu poskytovatelům downloadingových a streamovacích služeb (např. iTunes, Google Play, Spotify).

Fyzické nosiče nahradila digitální hudba

Od roku 2014 jsou celosvětové příjmy z prodeje hudby na internetu vyšší než z fyzických nosičů. V posledních letech je to právě placený streaming hudby, který táhne tržby v hudebním průmyslu. V roce 2023 dosáhly příjmy z něj 19 mld. USD a na celosvětových tržbách hudebních vydavatelství (29 mld. USD) se tyto služby podílely ze dvou třetin. Na fyzické nosiče připadla necelá pětina (5 mld. USD), a zbytek celkových globálních tržeb z prodeje nahrané hudby tvořily především příjmy z veřejné produkce hudebních nahrávek.

Obdobný vývoj, i když s určitým časovým odstupem, proběhl i v Česku. To bylo dáno jednak pozdějším vstupem globálních poskytovatelů digitálních služeb na český trh, ale především menší ochotou platit za hudbu na internetu. Na začátku století se i v Česku prosadil trend nelegálního kopírování hudby. Nejprve formou vypalování na CD nosiče, později se rozšířilo také nelegální stahování hudby z různých úložišť na internetu. Zájem o poslech placené hudby na internetu byl v Česku dlouho nízký, a ještě v roce 2020 placené stahování hudebních nahrávek do počítače či telefonu nebo placený streaming hudby využívalo pouze 5 % osob ve věku 16 až 74 let v porovnání s 36 % v Dánsku, Nizozemsku nebo ve Švédsku.

Tržby z prodeje hudebních nahrávek v Česku (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ podle údajů ČNS IFPI

Příjmy ze streamování hudby převyšují prodej fyzických nosičů

Podle dat Národní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) se v Česku příjmy z prodeje hudebních nahrávek v digitální podobě dostaly poprvé nad prodeje fyzických nosičů až v roce 2018. Během následujících pěti let vzrostly téměř čtyřnásobně, těsně pod 800 mil. Kč v roce 2023. To bylo o 600 mil. Kč (čtyřikrát) více než příjmy z prodeje hudby na CD nosičích a vinylových deskách dohromady (200 mil. Kč).

V rámci digitálního prodeje je dnes stahování hudebních nahrávek do počítače či telefonu velmi okrajovou aktivitou, a v drtivé většině převládají streamovací služby (např. Spotify). V roce 2023 pocházelo 98 % příjmů českých vydavatelů hudby z digitálních prodejů právě ze streamingu (ať už z předplacených služeb, či podpořených reklamou), na platby za stažení nahrávky připadla zbylá dvě procenta. Před deseti lety přitom byly příjmy z těchto dvou digitálních služeb vyrovnané.

V případě fyzických nosičů se počet prodaných CD s hudebními nahrávkami v Česku snížil ze 3 milionů v roce 2005 na necelý milion o deset let později a příjmy z prodejů hudebních CD v uvedeném období klesly z 500 mil. Kč na 150 mil. Kč v roce 2015. V posledních letech se příjmy z prodeje CD pohybují okolo 100 mil. Kč. Navzdory dominanci digitální hudby se v posledních letech těší obnovenému zájmu vinyly, což je částečně způsobeno nostalgií a touhou po hmatatelném zážitku z hudby. Příjmy z jejich prodejů se vyrovnávají příjmům z prodejů hudebních cédéček.

Předplatitelů streamovacích služeb přibývá

Obdobný vývoj nastal i ve filmovém a televizním průmyslu, kde roste význam subjektů poskytujících filmy, seriály a dokumenty prostřednictvím internetu. Divák již není pouze pasivním konzumentem, kterému pevně stanovený program předurčuje, co a kdy může sledovat. Díky novým službám získávají diváci možnosti, které byly ještě před několika lety nepředstavitelné. Z pohodlí domova si mohou vybírat z široké nabídky obsahových knihoven, a stávají se aktivními strůjci svého vlastního televizního programu. To dokládají i každoročně se zvyšující příjmy a počty předplatitelů globálních streamovacích služeb, jako jsou Netflix, Disney+, HBO Max nebo Amazon Prime. Například v roce 2023 dosáhly celosvětové tržby Netflixu 34 mld. USD v porovnání s 20 mld. USD v roce 2019 a počet předplatitelů v tomto období vzrostl ze 160 na 260 milionů na konci roku 2023. Obdobné nárůsty nalezneme i ve výročních zprávách dalších výše uvedených společností.

Obrovský boom v oblasti streamování videí na internetu, sledování televize, placených filmů a seriálů přes internet se v Česku odráží i v údajích o objemu dat na pevných přípojkách, přes které bylo v roce 2023 u nás přeneseno 1 500 GB na obyvatele v porovnání s 650 GB v roce 2019.

Videa na internetu nejčastěji přes sociální sítě

Streamování hudby a videí se i v Česku stalo dominantním způsobem, jakým především mladší lidé, ale v posledních letech i střední a starší generace, konzumují audiovizuální obsah. V porovnání s průměrem zemí EU sleduje videa, poslouchá hudbu a mluvené slovo na internetu v Česku vyšší podíl osob.

Na videa, filmy, seriály a jiné pořady se na internetu v roce 2024 v Česku dívaly v průměru již tři čtvrtiny populace starší 16 let. Mezi mladými je to v posledních dvou letech dokonce téměř každý, a i ve věku 35–54 let tak v roce 2024 činilo 90 % osob. Mezi lidmi ve věku 55–64 let to bylo téměř 75 % a u osob starších 65 let 33 %.

Hudbu na internetu pak ve stejném roce poslouchalo 60 % osob starších 16 let. Nejčastěji poslouchají přes internet hudbu studenti (99 %). Naproti tomu mezi lidmi nad 65 let je to pouze 15 %. Podcasty (mluvené slovo) poslouchalo v minulém roce 46 % osob starších 16 let.

V Česku se pro přehrávání videí na internetu nejčastěji využívají stránky určené ke sdílení audiovizuálního obsahu, jako jsou sociální sítě nebo YouTube. Videa takto v minulém roce u nás sledovaly dvě třetiny lidí, a sledujících každým rokem přibývá. Nejvíce se na videa na těchto stránkách dívali mladí ve věku 16–24 let, a to 97 % z nich.

Lidé v Česku poslouchající hudbu a sledující videa a pořady na internetu (% osob z dané skupiny, 2024)

* za osoby ve věku 25–65 let

Pozn.: Placená hudba zahrnuje používání služeb, jako například Spotify Premium, YouTube Premium nebo Apple Music pro poslech placené hudby či hudby bez reklam. Placené video zahrnuje používání streamovacích služeb, jako například Netflix, Voyo, Prima+, HBO Max, Disney+, Apple TV+ nebo Amazon Prime ke sledování placených filmů, seriálů, nebo dokumentů.

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření o informačních technologiích v domácnostech

Další rozmach v konzumaci hudby a videí na internetu přineslo i rozšíření chytrých telefonů ve spojení s cenově dostupnějším vysokorychlostním mobilním internetem, které umožnilo využívat audiovizuální obsah kdykoliv a kdekoliv. V roce 2023 mělo v Česku chytrý telefon již více než 80 % osob starších 16 let a počet zákazníků mobilních operátorů s tarifem s neomezeným objemem dat dosáhl 2,7 milionu. Dalších 6,6 milionu používalo měsíční datový tarif s limitem. Mezi roky 2019 a 2023 vzrostl objem přenesených dat v mobilní internetové síti šestkrát, až na 120 GB na obyvatele za rok.

Češi jsou ochotni si na internetu připlatit

V posledních letech i Češi ve velké míře začali platit za hudbu, filmy a seriály na internetu, a to nejen u výše zmíněných společností, ale i na ryze českých platformách, jako jsou Voyo a Prima+, které přinášejí digitální archiv televizních stanic TV Nova a Prima. Počet osob starších 16 let sledujících filmy, seriály a jiné pořady na placených streamovacích službách v Česku mezi roky 2020 a 2024 vzrostl přibližně čtyřikrát na 3,6 milionu v roce 2024. Počet osob přehrávajících si hudbu na zpoplatněných stránkách či v aplikacích ve stejném období vzrostl ze 400 tisíc v roce 2020 na 1 400 tisíc v roce 2024. Tento nárůst odrážejí i čísla o výdajích domácností za tyto služby, které mezi roky 2020 a 2023 vzrostly 3,5krát na 7,6 mld. Kč v roce 2023.

Uživatelé placených audiovizuálních služeb na internetu v Česku (tis. osob)

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření o informačních technologiích v domácnostech

Hudbu na zpoplatněných stránkách či v aplikacích si v roce 2024 v Česku přehrávalo 16 % osob starších 16 let v porovnání s 5 % v roce 2020. Skupinou, která je nejvíce ochotná si za hudbu na internetu připlatit, jsou osoby ve věku 25–34 let. Placenou hudbu si v posledních třech měsících před dotazováním ve 2. čtvrtletí roku 2024 přehrávalo 38 % z nich. Mezi mladými ve věku 16–24 let to bylo 34 %. S rostoucím věkem ochota připlatit si, například za hudbu bez reklam, klesá. Velký rozdíl najdeme i v závislosti na nejvyšším dokončeném vzdělání sledovaných osob. Mezi osobami ve věku 25–64 let si za hudbu na internetu bylo v roce 2024 ochotno zaplatit 30 % osob s vysokoškolským vzděláním, ale jen 10 % osob se středoškolským vzděláním bez maturity.

Pandemie internetové služby podpořila

Zatímco protipandemická opatření způsobila v letech 2020–2022 pokles návštěvnosti kinosálů, nepřímo zřejmě podpořila sledování filmů na internetu. Zatímco počet návštěvníků kin se u nás ani v posledních letech nevrátil na úroveň před epidemií, možnost sledovat svůj oblíbený film či seriál kdykoliv a bez omezení je dnes velmi vítanou variantou. V roce 2023 dosáhl počet návštěv kin v Česku 13,3 milionu v porovnání s 18,3 milionu v roce 2019. Počet uživatelů placených videí mezi roky 2020 a 2023 vzrostl třikrát a v roce 2024 sledovalo na svých chytrých telefonech, počítačích nebo televizích filmy a seriály přes placené kanály, jako Netflix či HBO Max, již 42 % osob starších 16 let v porovnání s 11 % v roce 2020. Pořady na placených kanálech sledovaly v minulém roce nejčastěji osoby ve věku 25–34 let, činilo tak 69 % z nich. Ale i mezi lidmi ve věku 45–54 let sledovala pořady na placených kanálech téměř polovina a ve věku 55–64 let jedna třetina.

To může souviset i s výrazným nárůstem podílu domácností s chytrou televizí, ve které lze sledovat nejen běžné televizní vysílání, ale díky připojení k internetu v ní lze také pouštět vysílání zpětně nebo sledovat YouTube či placené pořady na Netflixu a podobných streamovacích platformách. V roce 2024 používala chytrou televizi již téměř polovina domácností v porovnání s jednou třetinou v roce 2020.

V placení za audiovizuální obsah na internetu jsme téměř dohnali průměr EU, za kterým jsme v minulosti výrazně zaostávali. V roce 2018 ve věku 16–74 let sledoval placené pořady přes internet v Česku jen zhruba každý dvacátý obyvatel (nejnižší podíl ze zemí EU) v porovnání s každým čtvrtým v zemích EU. Do roku 2024 se ale Česko unijnímu průměru výrazně přiblížilo. Placená videa v zemích EU27 loni sledovalo v průměru 50 % osob ve věku 16 až 74 let, tedy jen o 3 procentní body více než v Česku. Žebříčku zemí EU vévodilo se 76% podílem Dánsko, nejmenší využití streamingu a placeného stahování naopak vykazovalo Bulharsko, kde podíl uživatelů těchto placených služeb dosahoval 12 %.

Podíl osob ve věku 16–74 let sledujících v roce 2024 přes internet placená videa (%)

Zdroj: Eurostat