Statistika cen energií

ČSÚ rozšířil publikované údaje o ukazatel průměrné realizované ceny elektrické energie a zemního plynu placené domácnostmi.

Ceny energií placené domácnostmi se objevují ve dvou statistikách ČSÚ: index spotřebitelských cen a průměrné ceny energií. Obě statistiky jsou založeny na akruálním principu, tj. jsou sledovány v období spotřeby, bez ohledu na související platby (zálohy a jejich vyúčtování). Úsporný tarif se tak projevil ve statistikách průměrných cen a cenových indexů pouze ve 4. čtvrtletí, i když změna záloh se mohla týkat i jiných čtvrtletí.

Index spotřebitelských cen popisuje cenový vývoj, nikoliv absolutní hodnotu cen energií, které domácnosti nakoupily v daném měsíci. Odrážejí se v něm tedy aktuální vládní opatření, například odpuštění DPH, úsporný tarif, odpuštění poplatků na podporované zdroje či zastropování cen.

Průměrné ceny energií

V souladu s evropskou legislativou vytváří ČSÚ i statistiku průměrných cen elektřiny a zemního plynu. Jde o příklad strukturální statistiky, která podrobně popisuje ceny energií, a je proto sestavována v pololetní, resp. roční periodicitě. K odhadu průměrných cen energií včetně jednotlivých složek je nezbytná řada dat a znalostí, a proto ČSÚ při tvorbě této statistiky spolupracuje s Energetickým regulačním úřadem.

Původní metoda, kterou ČSÚ používal až do letošního září, vychází z ceníkových cen pro domácnosti. Popisuje tedy ceny, které obchodníci nabízejí domácnostem v daném období. V klidných dobách tyto ceníkové ceny v podstatě odpovídají cenám skutečně hrazeným zákazníky, a navíc pro jejich zjišťování není třeba zatěžovat respondenty nebo jinak složitě určovat, kolik přesně zákazníci platí. Metodika zohledňuje zavedení úsporného tarifu i fixace ceny.

V dobách turbulentního vývoje na trhu s energiemi se ovšem ukázalo, že uvedená původní metoda má své limity a v určitých situacích ji k přesnému odhadu skutečně placených cen domácnostmi nelze využít. Tudíž ČSÚ ve spolupráci s pracovní skupinou složenou ze zástupců Energetického regulačního úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupců nejvýznamnějších obchodníků s energiemi pro domácnosti vytvořil novou metodiku, která reflektuje skutečně placené ceny energií. Výpočet však vyžaduje podrobná data od obchodníků. Ti je v první fázi poskytli na základě dohody dobrovolně, ale od roku 2024 bude předávání dat povinné. Nařídí ho Vyhláška o programu statistických zjišťování. Obchodníci tak ČSÚ poskytují informace o tržbách a prodaném množství energie v MWh v členění podle odběrových pásem definovaných Eurostatem. Tržby jsou dále členěny na jednotlivé složky podle požadavků příslušného nařízení. Z poskytnutých dat se vypočte průměrná cena jako podíl tržeb a dodaného množství, a to jak celkem, tak i v členění podle odběrových pásem.

Příprava nové metodiky byla průběžně konzultována s Eurostatem, v jehož databázi jsou pro referenční rok 2022 data pouze podle nové metodiky. ČSÚ ale bude i nadále publikovat výsledky podle obou uvedených metodik, protože každá má své využití.

Cena elektrické energie včetně všech poplatků (Kč/MWh)

Pozn.: Odběrné pásmo DC se v mezinárodním srovnání používá pro typickou domácnost.

Cena zemního plynu včetně všech poplatků (Kč/MWh)

Pozn.: Odběrné pásmo D2 se v mezinárodním srovnání používá pro typickou domácnost.

Výsledky nové metody

Jak již bylo uvedeno, každá metoda popisuje ceny energií pro domácnosti z jiného úhlu pohledu. V tabulce na str. 16 jsou průměrné ceny elektřiny podle nové metodiky rozčleněné do jednotlivých odběrných pásem. Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 byl zaveden úsporný tarif, a proto ve druhém pololetí došlo k poklesu cen ve všech odběrných pásmech. V nejnižším pásmu vyšla cena záporná, neboť kompenzace převýšila platbu za elektřinu spotřebovanou v tomto období.

Průměrná cena zemního plynu (tab. str. 17) ve sledovaném období postupně rostla, přičemž nejvyšší mezipololetní růst byl zaznamenán ve druhém pololetí minulého roku. V prvním pololetí letošního roku vzrostla cena již jen mírně. V odběrném pásmu D2, které se v mezinárodním srovnání používá pro typickou domácnost, se zvýšila o 3 % na 2 696 Kč/MWh.

V grafu nahoře je uvedeno porovnání obou metod pro ceny elektřiny v pásmu DC. Úsporný tarif byl podle původní i nové metody do průměrné ceny započten, nicméně pro ilustraci je v grafu uvedena za druhé pololetí 2022 také průměrná cena v případě, kdy by úsporný tarif započten nebyl. Z grafu je rovněž patrné, že rozdílnost výsledků získaných oběma metodami se výrazně zvětšila v roce 2022, ale v prvním pololetí roku 2023 opět klesla na méně než 10 %.

Také u cen zemního plynu rozdíly mezi oběma metodami v roce 2022 narostly a v prvním pololetí 2023 zase poklesly. V grafu dole jsou znázorněny průměrné ceny podle obou metod v odběrném pásmu D2.

Průměrné ceny elektřiny podle původní a nové metody (Kč/MWh)

Průměrné zemního plynu podle původní a nové metody (Kč/MWh)

Mezinárodní srovnání

Členské státy zasílají Eurostatu data v národní měně, přičemž Eurostat publikuje údaje za členské země i v eurech a ve standardu kupní síly (PPS). Mezinárodní srovnání publikované Eurostatem vychází z průměrných cen v eurech. Po takovémto přepočtu do jednotné měny stála elektrická energie v Česku v pásmu DC ve druhém pololetí minulého roku (poslední dostupné údaje) 0,17 eura za kWh, zatímco průměr států EU byl 0,28 eura/kWh. Průměrná cena plynu činila ve sledovaném období 0,101 eura za kWh, přičemž průměr států EU dosáhl 0,114 eura/ kWh. Ceny obou komodit u nás tak byly pod průměrem zemí EU.

Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.