Stáří je stále delší část života

Stáří chápané jako životní etapa má různé definice a lze na něj pohlížet různými způsoby. Ve většině vyspělých zemí se za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Vzhledem k postupně se zvyšující střední délce života narůstá počet roků, které lidé prožijí právě v tomto období. Stáří se tak stává stále delší a významnější částí života.
Senioři patří mezi ohrožené skupiny obyvatel, o jejichž ochranu by měl stát dbát pomocí nejrůznějších nástrojů. Stejně jako u celého lidského života obecně ani u této jeho fáze se nedají pomocí statistiky zachytit všechny jeho aspekty. Ale jako je možné život člověka popsat pomocí nejrůznějších ukazatelů, lze i situaci průměrného seniora v ČR nastínit širokou škálou statistických dat. Ze statistik obyvatelstva jsou k dispozici údaje o počtu a struktuře seniorů podle věku, pohlaví, rodinného stavu a případně dalších charakteristik zjišťovaných ve sčítání lidu. Další informace o životě seniorů nám poskytují také domácnostní šetření. Z Výběrového šetření Životní podmínky domácností (SILC) je možné zjistit, jak senioři bydlí, jaká je jejich finanční situace, zda jsou ekonomicky aktivní a jaké jsou jejich příjmy včetně sociálních příjmů, jaký je jejich zdravotní stav a materiální podmínky. Strukturu vydání domácností a vybavení domácností sleduje Statistika rodinných účtů. Zaměstnanost seniorů, případně její další charakteristiky lze statisticky vyjádřit z Výběrového šetření pracovních sil. Používání počítačů, mobilních telefonů a činnosti prováděné na internetu zachycuje Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií a údaje o cestovních zvyklostech seniorů je možné získat z Výběrového šetření cestovního ruchu.
Kromě datových zdrojů ČSÚ jsou k dispozici také další statistické informace o seniorech z resortních zjišťování a registrů. Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky jsou sledovány údaje o zdravotním stavu a Ministerstvem práce a sociálních věcí jsou vedeny statistiky příjemců starobních důchodů, příjemců příspěvku na péči, klientů zařízení sociálních služeb a další. Z dat zdravotních pojišťoven lze zjistit jejich výdaje na zdravotní péči o seniory podle věku a diagnóz.
Počty seniorů u nás i v celé Evropě stoupají, a to jak v absolutních číslech, tak i jako podíl na celkovém počtu obyvatel. Podle demografů čeká mnoho evropských států během následujících 20 let situace, kdy lidé starší 65 let budou nejpočetnější skupinou obyvatelstva. Zvyšuje se počet aktivních seniorů v dobrém zdravotním stavu, ale také počet osob závislých na něčí pomoci, zejména v nejstarších věkových skupinách. Narůstá počet neurodegenerativních onemocnění a dalších nemocí typických pro pacienty vysokého věku. S tím se mění nároky kladené na zdravotní a sociální péči.
Osoby nad 65 let se stávají stále důležitější voličskou skupinou, na kterou se zaměřují volební programy politických stran a která významně ovlivňuje výsledky voleb a referend u nás i v celé Evropě. Důležitost jejich názorů a potřeb spolu s jejich podílem ve společnosti narůstá. To může být pro seniory dobrá zpráva.