Srovnání stotisícových měst

Nejstarším ze šestice českých stotisícových měst je Praha, o které existuje první písemná zmínka již z roku 965. Následně se objevily zmínky o Olomouci (rok 1078) a Brnu (rok 1091), o více než sto padesát let později pak i o Ostravě (rok 1267) a Plzni (rok 1295). Nejmladším městem je z tohoto pohledu Liberec, který byl poprvé zmíněn až v roce 1352. Celkem pět z těchto měst leží v rozsahu nadmořské výšky mezi 200–500 m n. m. Výjimkou je pouze Liberec, neboť součástí jeho území je i hora Ještěd s nadmořskou výškou 1 012 m n. m.
Z hlediska katastrální výměry je největším městem Praha se 49 621 ha. S méně než poloviční rozlohou si vystačí Brno a Ostrava. Výměru kolem 10 tis. ha mají Plzeň, Liberec a Olomouc. Zajímavým zjištěním pro někoho možná bude, že z katastrální plochy velkých měst tvoří poměrně značnou část zemědělská půda. V Olomouci je to dokonce přes 55 %, v případě Plzně, Prahy a Ostravy přibližně 40 % a nejmenší podíl zemědělské půdy mají ze sledované šestice Brno (33,3 %) a Liberec (34,7 %).
Hustota zalidnění, tedy počet obyvatel na km2, koresponduje s podílem zastavěných ploch a strukturou zástavby v jednotlivých městech. Největší hustota zalidnění tak byla v roce 2018 zaznamenána v Praze (2 637 obyv./km²), o téměř 40 % nižší byla v Brně (1 654 obyv./km²). O polovinu nižší hustotu zalidnění oproti Praze měly Ostrava (1 350 obyv./km²) a Plzeň (1 253 obyv./km²). Nejřidčeji osídlená byla města Liberec (985 obyv./km²) a Olomouc (973 obyv./km²).

Staří převažují nad mladými

Nejvíce obyvatel ze šestice sledovaných statutárních měst v roce 2018 mělo nepřekvapivě hlavní město Praha (1 308 632), které je zároveň i krajem (mezi kraji mu ale v počtu obyvatel dlouhodobě náleží až druhé místo za Středočeským krajem). Následovala města Brno (380 681), Ostrava (289 128), Plzeň (172 441), Liberec (104 445) a těsně i Olomouc (100 523). Podíl žen na celkové populaci byl ve všech městech prakticky stejný (51–53 %). Ani věková struktura se v jednotlivých městech významně nelišila, dokonce kopírovala celorepublikový trend. V předproduktivním věku (0–14 let) žilo v uvedených městech v průměru 16 % obyvatel, podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let) byl 64 % a postproduktivní složku (věk 65+) tvořilo 20 % obyvatel. Z uvedeného je zřejmé, že nejstarší skupina převažuje nad nejmladší, což vede k vyšším nárokům na zdravotnické a sociální služby. Z hlediska průměrného věku žije nejmladší obyvatelstvo v Praze (41,9 roku) a v Liberci (42,0 roku), lehce nad republikovým průměrem (42,3 roku) se nachází Olomouc (42,5 roku). Nejstarší ze sledované šestice měst jsou lidé v Brně a Ostravě (42,8 roku) a v Plzni (43,1 roku).

Hrubé míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti byly ve všech sledovaných městech téměř identické. Hrubá míra sňatečnosti se pohybovala v průměru okolo 5,2 sňatku na 1 000 obyvatel. Hrubá míra rozvodovosti byla v průměru 2,3 rozvodu na 1 000 obyvatel. Hrubá míra potratovosti se pak pohybovala od 2,6 potratu na 1 000 obyvatel v Plzni k 3,9 potratu na 1 000 obyvatel v Liberci. Větší rozdíly však lze vysledovat u porodnosti. Její nejnižší hrubá míra byla zaznamenána v Plzni s 10,8 živě narozenými na 1 000 obyvatel, naopak nejvyšší byla v Olomouci (12,6 ‰). Rozdíly mezi městy byly zaznamenány i u hrubé míry úmrtnosti. Nejnižší počet zemřelých na 1 000 obyvatel měla Praha (9,5 ‰), naopak nejvyšší Ostrava (12,1 ‰).
Významné rozdíly pak vykazovala hrubá míra přírůstku stěhováním. K úbytku obyvatelstva v důsledku stěhování došlo v Ostravě (–3,4 ‰) a v Olomouci (–1,8 ‰). Naproti tomu přírůstek byl zaznamenán v Brně (1,7 ‰), Liberci (3,1 ‰), Praze (8,5 ‰) a Plzni (8,8 ‰). Uvedené rozdíly se následně promítly i v hrubé míře celkového přírůstku, která je závislá právě na přírůstku stěhováním a na přirozeném přírůstku. Ostrava jako jediná zaznamenala celkový úbytek obyvatelstva na 1 000 obyvatel (–4,6 ‰). Zbylá pětice měst pak zaznamenala celkový populační přírůstek: Olomouc 0,3 ‰, Brno 3,0 ‰, Liberec 4,5 ‰, Plzeň 8,8 ‰ a Praha 10,9 ‰.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v Ostravě

Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce koresponduje s celkovým počtem obyvatel ve městech. Nejvíce uchazečů o zaměstnání tak bylo v Praze (18 370), dále pak v Brně (11 211) a v Ostravě (11 210) a nakonec v Liberci (2 518), Plzni (2 187) a Olomouci (2 089). Podíváme-li se však na podíl nezaměstnaných osob, tedy podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let evidovaných na úřadech práce vztažený k počtu obyvatel ve stejném věku, pořadí měst se nám zcela promění. Největší podíl nezaměstnaných má Ostrava (5,19 % na konci roku 2018), za ni se řadí Brno (3,90 %), dále pak Liberec (3,42 %) a Olomouc (3,00 %). Nejmenší podíly nezaměstnaných mají Plzeň (1,70 %) a Praha (1,93 %). Nejvíce volných pracovních míst nalezneme v Praze (30 140), výrazně méně pak v Brně (7 882), Plzni (6 525), Ostravě (5 016), Liberci (3 783) a Olomouci (2 376).

Nejvíc se staví v Praze

V absolutních hodnotách bylo v roce 2018 dokončeno nejvíce bytů v Praze (5 290). Na druhém místě se nacházelo Brno s 1 158 byty a na třetím Plzeň s 947 byty. O několik stovek méně bytů pak bylo postaveno v Olomouci (363). Nejméně bytů bylo dokončeno v Ostravě (308) a v Liberci (307). Zatímco v Praze, Brně, Plzni a Olomouci převažuje bytová výstavba v bytových domech, v Ostravě a Liberci je větší podíl bytů postavených v rodinných domech. Lze se domnívat, že s tím koresponduje i ukazatel počtu dokončených bytů na km2, který byl nejnižší právě v Ostravě
(1,4 bytu/km2) a Liberci (2,9 bytu/km2), kde byl i větší podíl dokončených bytů v rodinných domech. Největší počet dokončených bytů na km2 měla Praha (10,7), dále pak Plzeň (6,9), Brno (5,0) a Olomouc (3,5). Co se týče počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel, tak Ostrava, Liberec i Olomouc na tom byly téměř stejně jako v případě přepočtu na km2. Největší rozdíl se projevuje v Praze, kde byly dokončeny pouze 4 byty na 1 000 obyvatel. Rozdíl je ale patrný rovněž v Brně, kde byly dokončeny 3 byty na 1 000 obyvatel, a v Plzni s 5,5 byty na 1 000 obyvatel.
Zajímavým ukazatelem je také obytná plocha na jeden dokončený byt. Ta byla v roce 2018 největší v Olomouci (72,1 m2) a v Ostravě (70,1 m2), kde bylo zároveň dokončeno nejméně bytů v přepočtu na počet obyvatel i na km2. O něco menší byly byty dokončené v Liberci (64,4 m2) a v Praze (63,2 m2). Nejmenší byty byly dokončeny v Brně (52,0 m2) a v Plzni (49,5 m2), kde bylo zároveň dokončeno nejvíce bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo