Sklon spořit mírně oslabil

Zatímco v roce 2009 přiměly obavy z ekonomického vývoje domácnosti v EU27 uspořit 13,2 % úhrnu svých příjmů a v zemích eurozóny dokonce více než šestinu (15,1 %), v dalších dvou letech míra hrubých úspor mírně klesla. Nejšetřivější zůstali i v roce 2011 Němci, Švýcaři, Francouzi a Belgičané. Dvojcifernou míru úspor vykázaly také domácnosti na severu Evropy (Švédsko, Norsko, Nizozemsko), ale i v zemích s ekonomickými potížemi (Španělsko, Irsko, Itálie). Z nových států unie patřilo předloni do „klubu šetřivých“ jen Slovinsko a Maďarsko, ve střední Evropě zůstalo dlouhodobě spořivé Rakousko. Naopak v Lotyšsku musely domácnosti sáhnout dokonce na úspory z minulých let, aby si mohly dovolit saturovat své spotřební výdaje.
Peníze, které se podařilo odložit stranou domácnostem v České republice poté, co nasytily svoji spotřebu, netvořily v roce 2011 ani desetinu úhrnu jejich celkových příjmů. S mírou úspor ve výši 9,6 % svého hrubého disponibilního důchodu se tak ocitly až v poslední třetině žebříčku zemí Evropské unie. Dlouhodobě, tj. od počátku minulé dekády, však byla míra úspor českých domácností ve výši 10 % jen mírně nižší než za EU27 jako celek (11,6 %), významněji nižší pak ve srovnání s průměrem zemí eurozóny (14,1 %).