Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

Nejrychleji rostly příjmy domácností zaměstnanců, nejpomaleji pak domácnostem, kde v čele byla osoba samostatně výdělečně činná. Z aktuálních výsledků šetření o životních podmínkách domácností v roce 2015, které odrážejí mimo jiné také příjmovou situaci domácností za rok 2014, vyplývá, že příjmy meziročně vzrostly ve všech typech domácností. Průměrný měsíční čistý peněžní příjem na osobu se zvýšil z 12 772 Kč v roce 2013 na 13 135 Kč v roce 2014. O něco pomaleji rostl také medián tohoto příjmu, který dělí celkový počet domácností na dvě poloviny, přičemž jeho hodnota v roce 2014 dosáhla 12 250 Kč.

Domácnosti si mohly více dovolit, i když jak které

Výše peněžních příjmů v roce 2014 vzrostla nejen nominálně, ale také reálně. To znamená, že domácnosti si mohly dovolit více utrácet.
Průměrné příjmy domácností v České republice vzrostly o 2,8 %, což byl největší meziroční nárůst od roku 2008. Z hlediska postavení osoby v čele domácnosti se nejlépe dařilo domácnostem zaměstnanců. Jejich čisté roční příjmy se zvýšily o více než 5,3 tis. Kč (+3,2 %) a dosahovaly tak průměrně 166,4 tis. Kč v roce 2014. Z toho příjmy domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním činily průměrně 185,9 tis. Kč, tedy o 5 tis. Kč (+2,7 %) více než v roce 2013, a příjmy domácností zaměstnanců s nižším vzděláním se oproti roku 2013 zvýšily o zhruba 4 tis. Kč (+2,9 %) a dosáhly v průměru 140,0 tis. Kč čistého na osobu.

O něco pomalejší nárůst příjmů zaznamenaly domácnosti důchodců bez pracujících členů a domácnosti nezaměstnaných, u nichž se příjmy zvýšily zhruba o 2,5 %. Průměrné čisté příjmy u první skupiny domácností činily 142,8 tis. Kč na osobu. V domácnostech nezaměstnaných tyto příjmy dosáhly 76,7 tis. Kč na osobu. Nejpomaleji rostly příjmy domácností v čele s osobou samostatně výdělečně činnou, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, že v předchozím roce právě těmto domácnostem rostly peněžní příjmy nejrychleji. V roce 2014 tak dosahovaly 172,5 tis. Kč (+1,2 %).

Obdobně jako v předchozím roce se meziroční zlepšení finanční situace domácností přirozeně projevilo v subjektivním vnímání samotných domácností a jejich příjmů. V roce 2014 uvedla více než třetina (31,2 %) českých domácností, že se svými příjmy vycházela s obtížemi, zatímco v roce 2015 jich bylo o 4 procentní body méně (tedy 27,2 %). I přes nejvýraznější meziroční pokles (o více než 13 procentních bodů) zůstává největší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s obtížemi, u domácností nezaměstnaných (65,8 %). Nejlépe na tom pak byly domácnosti samostatně činných, když pouze 16,4 % z nich uvedlo, že se svými příjmy vycházelo s obtížemi, což bylo o 1,8 procentních bodů méně než v předchozím roce. Celkem 23,8 % domácností zaměstnanců a 31,3 % domácností důchodců bez pracujících členů vnímalo, že se svými příjmy vycházelo v roce 2015 s obtížemi, což bylo v obou případech zhruba o 4 procentní body méně než v roce předchozím.
Naopak podle výsledků šetření ČSÚ téměř každá desátá česká domácnost (9,5 %) uvedla, že v roce 2015 se svými příjmy vycházela snadno, což je o 0,9 procentních bodů více než v roce 2014. Největší meziroční nárůst podílu domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházely snadno, byl zaznamenán u již zmiňovaných domácností důchodců (o 2,4 procentních bodů více) a samostatně činných (o 2,3 procentních bodů více). Největší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely snadno, byl právě u domácností samostatně činných (15,3 %), přestože jejich příjmy v roce 2014 rostly nejpomaleji. Snadno se svými příjmy vycházelo 9,5 % domácností zaměstnanců, 8,2 % domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů a 2,4 % domácností nezaměstnaných.

Z hlediska ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti může být zajímavé srovnání dlouhodobého vývoje peněžních příjmů domácností zaměstnanců a domácností důchodců. Rozdíl ve výši čistého peněžního příjmu mezi oběma typy domácností se v období mezi roky 2005 a 2009 konstantně zvyšoval, poté mírně klesal a od roku 2012 opět roste. Za posledních deset let se tento rozdíl mírně prohlubuje, ovšem podíl příjmů domácností důchodců a zaměstnanců je spíše stabilní. Příjmy domácností důchodců každoročně přesahovaly hranici 85 % výše příjmů domácností zaměstnanců. V letech 2011 a 2012 se tyto příjmy dokonce blížily 90 % z důvodu stagnace příjmů zaměstnanců. V roce 2005 dosahovaly čisté příjmy domácností zaměstnanců 113,1 tis. Kč na osobu, domácnosti důchodců pak 95,9 tis. Kč, tj. o 17,2 tis. Kč méně. V porovnání s tím v roce 2014 tento rozdíl činil 23,6 tis. Kč, přičemž roční příjmy domácností zaměstnanců v tomto roce dosahovaly 166,4 tis. Kč na osobu. V případě domácností důchodců to bylo 142,8 tis. Kč. Meziroční nárůst čistých peněžních příjmů domácností zaměstnanců i důchodců byl každoročně relativně obdobný, ovšem výraznější rozdíl se projevil mezi roky 2012 a 2013, kdy nárůst těchto příjmů zaznamenaly domácnosti zaměstnanců ve výši 5,6 tis. Kč, zatímco domácnosti důchodců pouze o 0,9 tis. Kč.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností