Ročně oslovujeme jen desetinu aktivních podniků

Statistika se mění rychleji, než se může zdát. Dotazníků postupně ubývá, požadavky na kvalitu dat ale rostou. Místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta vysvětluje, proč firmy někdy poskytují údaje, které se jim zdají duplicitní, jak ČSÚ hlídá kvalitu dat a proč je současná fáze digitalizace náročná, ale přechodná.

Sběr dat od firem je dlouhodobě citlivé téma. Jak se podle vás v posledních letech proměnil?

Proměna je poměrně zásadní, i když nemusí být vždy na první pohled viditelná. Český statistický úřad dlouhodobě usiluje o to, aby zátěž respondentů, tedy mimo jiné i firem, byla co nejnižší. Znamená to, že stále více využíváme administrativní zdroje dat a méně se ptáme přímo.

Jinými slovy: pokud už stát určitá data má, snažíme se je využít. Tento trend probíhá řadu let a bude pokračovat. Porovnáme-li to se situací před deseti lety, tak objektivně klesla administrativní zátěž našich respondentů pro rok 2026 v porovnání s rokem 2016 o více než třetinu. Určitě to není málo, ale také je tu prostor pro další snižování v budoucnu. Cílem není firmy zatěžovat dalšími formuláři, ale naopak postupně směřovat k tomu, aby poskytovaly jen ty údaje, které skutečně nelze získat jinak. Současně ale platí, že objem potřebných dat obecně roste. Ekonomika je složitější, rozhodování je rychlejší a nároky na přesnost, detail a mezinárodní srovnatelnost statistik jsou vyšší než dříve.

Firmy často říkají, že už podobné údaje státu poskytly. Proč je tedy někdy musí vykazovat znovu?

Této otázce velmi dobře rozumíme a rozhodně ji nepodceňujeme. V některých případech skutečně může docházet k tomu, že stát určitá data už má, ale nelze je zatím efektivně sdílet. Jindy nejde o úplně totožné údaje.

Statistika potřebuje údaje v určité struktuře, členění, metodice a časovém okamžiku. Data, která jsou evidována například pro daňové, sociální nebo jiné administrativní účely, jsou velmi užitečná, ale někdy neposkytují dostatečný detail, a tak nemusí vždy odpovídat tomu, co je potřeba pro statistické zpracování.

Někdy je rozdíl v definici ukazatele, jindy v podrobnosti členění nebo v termínu, ke kterému se údaj vztahuje. Respondent tedy může mít oprávněný pocit, že „už to přece jednou dával“, ale pro statistiku je potřeba údaj jinak strukturovaný nebo doplněný.

To však neznamená, že bychom se s tím měli spokojit. Naopak. Právě proto je jedním z hlavních směrů dalšího vývoje lepší sdílení dat mezi institucemi a postupné odstraňování situací, které mohou respondenti vnímat jako zbytečně opakované vykazování.

doc. Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.

V ČSÚ pracuje od roku 2002. Začínal jako referent ve statistice národních účtů a zabýval se problematikou fixních aktiv a input-output tabulkami V letech 2014 až 2018 působil jako ředitel sekce makroekonomických statistik a významně přispěl k modernizaci statistiky zahraničního obchodu a implementaci machine learningových postupů v oblasti cenových statistik. Má řadu zkušeností z působení v zahraničí v oblasti implementace statistických postupů a statistiku přednáší na vysokých školách. Od roku 2016 je docentem a je autorem více než stovky vědeckých a odborných příspěvků. Místopředsedou ČSÚ je od roku 2018.

Jak velká je vlastně zpravodajská povinnost firem vůči ČSÚ?

Zpravodajská povinnost vyplývá ze zákona o státní statistické službě a z vyhlášky, která to blíže specifikuje. Díky použití moderních výběrových schémat se netýká všech firem a už vůbec ne ve stejném rozsahu. To znamená, že většina podniků statistické výkazy vůči ČSÚ vůbec nevyplňuje. Výběrové zjišťování ČSÚ bere v úvahu i velikost podniku, aby menší byly méně zatěžovány.

Pro ilustraci mohu uvést, že v Česku je přibližně 3,5 milionu ekonomických subjektů, z nichž ČSÚ identifikoval jako aktivních zhruba 1,4 milionu. To znamená ty, které platí zdravotní a sociální pojištění, daně, DPH a podobně. Ročně v průměru oslovujeme přibližně 140 tisíc ekonomických subjektů, z toho asi 92 tisíc podnikatelů. Vyplňování výkazů se tedy týká pouze určité části firem.

U firem, které jsou do výběrového zjišťování zařazeny, se rozsah povinností liší podle jejich velikosti, odvětví a významu pro danou oblast statistiky. Malé a střední podniky obvykle řeší jen omezený počet výkazů. Větší podniky mají povinností více, protože jejich údaje mají větší váhu při popisu ekonomiky. Zjednodušeně lze říct, že střední podnikatelé mohou mít tři až pět výkazů, velké firmy od 250 zaměstnanců i deset a více. Výběrové soubory se ale každoročně obměňují, takže kdo byl vybrán v jednom roce, nemusí být vybrán v roce dalším. Záleží také na velikosti konkrétního odvětví, čím více v něm působí firem, tím nižší je pravděpodobnost výběru jednotlivé firmy.

Snažíme se přitom postupovat tak, aby rozsah zjišťování odpovídal skutečné potřebě dat a aby zátěž nebyla vyšší, než je nezbytné. Chtěl bych zdůraznit, že všechny námi získané údaje jsou využívány výhradně pro statistické účely, a to k vytváření souhrnných informací o sociálním, ekonomickém a demografickém vývoji Česka. Jinými slovy, ČSÚ nezveřejňuje ani neposkytuje data, která by umožňovala přímou nebo nepřímou identifikaci konkrétní osoby, domácnosti nebo podnikatelského subjektu.

Objevují se názory, že některé firmy údaje odhadují nebo je vyplňují jen orientačně. Neohrožuje to kvalitu statistik?

Kvalita dat je pro nás zásadní. Na ní stojí důvěra ve statistiku i použitelnost výsledků.

Statistická data ale nejsou jen jednotlivé izolované položky, které by se bez dalšího převzaly a zveřejnily. Procházejí kontrolami, validacemi a porovnáním s dalšími zdroji. Analyzujeme časové řady, vazby mezi ukazateli, odlehlé hodnoty apod. Pokud se objeví nejasnost, komunikujeme s respondenty a poskytujeme jim metodickou podporu.

Zároveň si uvědomujeme, že pokud má firma s vyplněním problém, není správnou odpovědí jen upozornění na povinnost. Usilujeme o to, aby výkazy byly srozumitelnější, aby metodická pomoc byla dostupná a aby se data do budoucna mohla v co největší míře přenášet automaticky.

Od ledna 2026 jsme spustili nový systém na vyplňování výkazů v rámci našeho projektu Statistického informačního systému SIS 5.0, intenzivně posilujeme využití administrativních dat a využívání podnikových informačních systémů. Výkazy jsme zmodernizovali, zjednodušili a vylepšili jejich bezpečnost. Zavedení se neobešlo bez počátečních výzev, ale nyní už vidíme, že si respondenti na nový systém zvykli a míra odpovědí je vyšší, než byla loni.

K čemu statistická data vlastně slouží? Proč je tak důležité, aby byla kvalitní?

Základem funkční fiskální a měnové politiky jsou samozřejmě data. Jinými slovy, bez kvalitních dat se dnes nedá dobře řídit ekonomika ani společnost. Statistiky každodenně používá Česká národní banka, ministerstva, kraje, obce, analytici, média, výzkumníci i samotné firmy.

Umožňují sledovat vývoj ekonomiky, trhu práce, mezd, cen, investic nebo jednotlivých odvětví. Jsou důležité pro rozhodování o veřejných politikách, ale také pro podnikatelské plánování. Firmy se díky nim mohou orientovat na trhu, porovnávat vývoj ve svém odvětví nebo lépe odhadovat budoucí trendy.

Data, která podniky poskytují, se tedy nevyužívají jen „pro stát“. Vracejí se zpět společnosti i firmám v podobě informací, které by bez jejich spolupráce nevznikly.

Co přinese digitalizace a sdílení dat mezi úřady?

Budoucnost statistiky není v ručním vyplňování stále většího počtu formulářů. Směr je opačný: více využívat data, která už existují, bezpečně je sdílet mezi institucemi a postupně rozvíjet automatický přenos z firemních systémů. Tento proces už řadu let poměrně úspěšně probíhá, a i s rozvojem AI čekám jeho urychlení.

Pro firmy to znamená méně administrativy. Pro statistiku rychlejší, přesnější a kvalitnější data.

Proč je tedy současná situace někdy pro firmy složitější? Jako třeba nyní, když se zavádí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ)?

Každá takto rozsáhlá změna má přechodné období, kdy se po určitou dobu překrývají staré a nové postupy. To může dočasně znamenat vyšší nároky i na straně respondentů. Dobrou zprávou pro všechny však je, že jakmile budeme mít k dispozici dostatečně ověřená data z nového systému, tak duplicitní zjišťování zrušíme. První redukce proběhla již nyní, kdy MPSV zrušil sběr údajů pro ISPV, což se dočasně promítlo do nemožnosti počítat medián mzdy. Doufám, že k dalšímu významného poklesu administrativní zátěže respondentů dojde nejpozději od ledna 2027.

Co byste vzkázal firmám, které vnímají statistické výkazy hlavně jako zátěž?

Především bych chtěl firmám poděkovat za čas, který vyplňování výkazů věnují. Dobře rozumíme tomu, že čas firem je cenný a je povinností veřejných institucí s ním zacházet odpovědně. Všemi podněty od firem se proto seriózně zabýváme. Výkazy jsou ostatně oproti minulým letům výrazně zjednodušené a rovněž výběrové soubory jsou redukované. Je ale pochopitelné, že pokud firma nikdy pro statistiku výkazy nevyplňovala a nově ji oslovíme, bere to jako novou zátěž a může situaci vnímat i negativně. Přitom má často vyplnit jen několik základních informací. Výkazy máme variantně definované a malé a střední firmy tak vyplňují menší počet údajů.

Chceme, aby spolupráce s respondenty byla co nejjednodušší, srozumitelná a smysluplná. A dlouhodobě směřujeme k tomu, aby firmy nemusely data složitě vyhledávat a opakovaně zapisovat, ale aby se maximum údajů předávalo bezpečně, automaticky a jen jednou.

5 změn ve sběru dat

1. Více údajů z registrů a administrativních zdrojů

ČSÚ se snaží využívat data, která už stát má k dispozici. Aktuálně je to 138 administrativních zdrojů dat.

2. Méně přímého dotazování firem

Cílem je omezit výkazy jen na údaje, které nelze získat jinak.

3. Lepší sdílení dat mezi institucemi

Budoucnost je v tom, aby firmy nemusely podobné údaje poskytovat opakovaně.

4. Automatický přenos z firemních systémů

Část dat by se v budoucnu mohla předávat bez ručního vyplňování.

5. Důraz na kvalitu a srovnatelnost

Zjednodušování sběru nesmí ohrozit spolehlivost oficiálních statistik.