Pracovní síla v Česku
21. 08. 2025
Statistiky Lidé Sčítání lidu, domů a bytů Sčítání 2021
Sčítání lidu zachycuje kromě jiného i to, jakou hlavní činnost lidé vykonávají.
Ve Sčítání lidu, domů a bytů 2021 byly zařazeny celkem čtyři otázky týkající se ekonomických charakteristik respondentů. Zjišťovaly ekonomickou aktivitu respondenta, skutečnost, jestli odpracuje alespoň jednu hodinu týdně za mzdu nebo plat nebo jiný druh odměny či zisku, odvětví ekonomické činnosti a zaměstnání (vykonávanou práci). Podle ekonomické aktivity byli obyvatelé rozděleni na pracovní sílu a mimo pracovní sílu, přičemž pracovní síla se dále dělila na zaměstnané a nezaměstnané. Skupina zaměstnaných je tvořena pracujícími důchodci, pracujícími žáky a studenty, osobami na mateřské dovolené (v délce 28 nebo 37 týdnů) a dále ostatními zaměstnanými (bez již jmenovaných složek).
V pracovní síle převažují muži
Pracovní sílu ve sčítání 2021 tvořilo přes 5,5 milionu obyvatel a míra ekonomické aktivity (podíl obyvatel pracovní síly na všech obyvatelích ve věku 15 a více let) dosáhla 63,9 %, přičemž byla za muže 71,2 % a za ženy 57,0 %. Muži měli vyšší míru ekonomické aktivity ve všech čtyřech sčítáních mezi lety 1991 a 2021. V absolutním vyjádření v roce 2021 tvořilo pracovní sílu o 0,5 milionu více mužů než žen. Tento půlmilionový rozdíl lze vysvětlit třemi hlavními důvody. Zaprvé do pracovní síly nebyly zařazeny osoby na rodičovské dovolené, mezi nimiž převažovaly o 215 tisíc ženy nad muži. Zadruhé ženy odcházejí do důchodu dříve a častěji než muži se stávají nepracujícími důchodkyněmi. Zatřetí se rodí více mužů než žen a většina zaměstnaných mužů je ve věku, kdy jejich počet i navzdory vyšší míře úmrtnosti stále převažuje nad ženami.
Pro obě pohlaví platilo, že míra ekonomické aktivity byla ve sčítání 2001 a 2011 oproti předchozímu sčítání nižší. Naopak ve sčítání 2021 oproti roku 2011 narostla, ale již se nedostala na úroveň 72,9 % (muži) a 60,8 % (ženy) z roku 1991. Nejnižších hodnot v analyzovaném období dosáhla v roce 2011, kdy pracovní sílu představovaly dvě třetiny (68,7 %) mužů a polovina (53,5 %) žen ve věku 15 a více let.
Vývoj míry ekonomické aktivity mužů a žen podle výsledků sčítání (%)
Zdroj: ČSÚ, SLDB
Příčin tohoto vývoje bylo několik. Mezi sčítáními 1991 a 2001 se snížil počet obyvatel zařazených mezi pracovní sílu mimo jiné v důsledku toho, že se prodlužovala příprava mladých lidí na zaměstnání, což vedlo k tomu, že část mladých nebyla zařazena mezi pracovní sílu. Vývoj ukazatele byl ovlivněn také tím, že do počtu zaměstnaných bylo ve sčítání 1991 metodicky zařazeno více než 200 tisíc žen na další mateřské dovolené, které by byly podle metodiky sčítání o deset let později naopak zařazeny mimo pracovní sílu. V období mezi sčítáními 1991 a 2001 rovněž vzrostl počet osob ve věku 15 a více let (jmenovatel ve výpočtu).
Nárůst míry ekonomické aktivity mezi sčítáními 2011 a 2021 byl ovlivněn tím, že k zařazení člověka mezi zaměstnané, a tím i pracovní sílu, stačilo, aby obvykle odpracoval aspoň jednu hodinu týdně (tato podmínka v předchozím sčítání nebyla).
Pracujících důchodců přibylo
Obyvatelé zařazení mezi pracovní sílu jsou zaměstnaní a nezaměstnaní. Jejich podíl na pracovní síle se v posledních čtyřech sčítáních měnil (podíl nezaměstnaných tvoří doplněk podílu zaměstnaných do sta procent, a procházel tedy opačným vývojem). Ve sčítání 1991 dosáhl podíl zaměstnaných na pracovní síle nejvyšších 97,7 % (podíl nezaměstnaných 2,3 %), což byl v prvé řadě pozůstatek socialistického zřízení, ale také důsledek zařazení přes 200 tisíc žen mezi zaměstnané (viz výše). Do sčítání 2001 a 2011 podíl zaměstnaných výrazně klesl na 90,7 % a 90,2 %. Nezaměstnaní tak tvořili zhruba desetinu pracovní síly. Jedním z důvodů byla nepochybně již zmíněná ekonomická krize. Sčítání 2021 zaznamenalo opětovný nárůst podílu zaměstnaných, ačkoliv ne na původní hodnotu z roku 1991.
Obyvatelstvo zařazené mezi pracovní sílu podle sčítání
Zdroj: ČSÚ, SLDB
Pozoruhodným vývojem prošel počet pracujících důchodců a jejich podíl na pracovní síle. Jejich počet se výrazně zvýšil z téměř 300 tisíc v roce 1991 na více než 560 tisíc v roce 2021. Jednou z příčin je mj. skutečnost, že mezi oběma sčítáními rostl počet důchodců celkem i jejich podíl v celkové populaci, a tak se rozšiřovala základna, z níž mohli pracující důchodci vzejít. V roce 1991 tvořili pracující důchodci 5,5 % pracovní síly, v roce 2021 to byla už desetina. Zajímavá jsou i další čísla. Celkový počet důchodců v roce 2021 přesáhl 2,8 milionu, a ti pracující tvořili pětinu z nich. Na jednoho pracujícího důchodce připadali čtyři nepracující důchodci. Zatímco každý desátý zařazený mezi pracovní sílu byl pracující důchodce, mezi zaměstnanými jím byl každý devátý (10,7 %).
Ekonomické aktivity se liší podle věku
Ve výsledcích ze sčítání 2021 lze ve většině pětiletých věkových kategorií obyvatel identifikovat jednu převažující kategorii ekonomické aktivity. Zatímco do 19 let jsou to osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby a žáci a studenti, od 20 let začínají dominovat ostatní zaměstnaní, jejichž podíl dosahuje vrcholu mezi osobami ve věku 40 až 54 let. Od hranice 60 let narůstá podíl nepracujících důchodců, který se s věkem dále zvyšuje.
Podíl obyvatel podle ekonomické aktivity a věku ve sčítání 2021 (%)
Zdroj: ČSÚ, SLDB
Vysoký podíl pracovní síly mají Ukrajinci a Slováci
Míra ekonomické aktivity se lišila i u subpopulací s různým státním občanstvím*). Do analýzy jsou zahrnuta nejčastější cizí státní občanství, tedy občanství Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Polska. Z Ukrajinců ve věku 15 a více let se mezi pracovní sílu řadilo devět z deseti osob, zatímco mezi obyvateli s polským státním občanstvím to bylo jen šest z deseti. Ze Slováků, Vietnamců a Rusů do pracovní síly patřilo více než osm z deseti obyvatel. Pro srovnání: z obyvatel s českým státním občanstvím tvořilo pracovní sílu šest z deseti osob. Uvedené velké rozdíly pramení z odlišných pohlavně-věkových struktur jednotlivých subpopulací a jiných důvodů přistěhování do Česka. Vyšší míru ekonomické aktivity v případě Ukrajinců a Slováků lze spojit s pracovně motivovanou imigrací.
*) Jedná se o tzv. hlavní státní občanství. Pokud měla osoba dvě či více státních občanství, bylo hlavní státní občanství vybráno podle pořadí: Česká republika, jiný členský stát EU, jiná země v Evropě, jiná země mimo Evropu.