Posouváme se k jasnější a srozumitelnější komunikaci

S generální ředitelkou Eurostatu Marianou Mihaylova Kotzevou jsme hovořili o tom, jak tato instituce reaguje na měnící se požadavky a potřeby uživatelů.

Scházíme se u příležitosti druhého předsednictví České republiky v Radě EU. Eurostat musí každého půl roku spolupracovat s jinou předsednickou zemí. Jaká je úloha Eurostatu při této spolupráci?

Národní statistický úřad země, která předsedá Radě EU, předsedá pracovní skupině Rady pro statistiku a jeho tým musí připravit a vést často složité diskuze o statistických právních předpisech. Komunikuje přitom jak s členskými státy, tak také s Evropským parlamentem a Komisí. Úloha Eurostatu v tomto procesu spočívá především v poskytování poradenství. Vyjadřujeme se k návrhům Komise týkajícím se nových právních předpisů v oblasti statistiky a zprostředkováváme diskuzi mezi všemi zúčastněnými stranami. Vysvětlujeme a objasňujeme jednotlivá stanoviska a požadavky. Tím pomáháme statistickému úřadu předsednické země zvládat jeho náročnou úlohu.

Eurostat vždy fungoval jako spravedlivý zprostředkovatel mezi Radou a Evropským parlamentem při jednáních o právních předpisech týkajících se statistiky. Během jednání je Eurostat často žádán, aby předložil návrhy textů, které by sladily postoje obou institucí a zajistily vyvážené dohody. Cílem je dojít k fungujícímu realistickému řešení.

Kromě toho Eurostat v posledních letech spoluorganizuje různé akce s národními předsednickými týmy. Patří do nich například setkání generálních ředitelů a předsedů národních úřadů na vysoké úrovni, během nichž se probírají strategická témata důležitá pro Evropský statistický systém a pro uživatele našich statistik. Diskuze mezi vedoucími národních úřadů jsou velmi užitečné a často pomáhají dosáhnout významného pokroku ve vybraných tématech. Pro zajímavost, tématem setkání na vysoké úrovni, které se uskuteční v Praze v rámci českého předsednictví ve dnech 26. a 27. září, je „Budoucnost statistiky: Nová éra datové vědy v oficiální statistice“.

Vidíte nějaké výrazné rozdíly v úrovni a kvalitě statistické služby v jednotlivých evropských zemích?

Je pravda, že národní statistické úřady v EU jsou často organizovány odlišně a využívají různé zdroje dat. Všechny jsou však posuzovány podle společných standardů prostřednictvím procesu vzájemného hodnocení (tzv. Peer Review) a na základě souladu jejich činnosti s příslušnými evropskými statistickými právními předpisy. Kromě toho země EU obecně produkují harmonizované a vysoce kvalitní statistiky, které se v objemu a kvalitě téměř neliší. A Český statistický úřad je plnohodnotným a aktivním členem evropské statistické rodiny.

Mgr. Mariana Mihaylova Kotzeva, Ph.D.

Pochází z Bulharska. Vystudovala na Univerzitě národního a světového hospodářství v Sofii, druhý magisterský titul v oboru ekonomie získala na Central European University v Praze. Od roku 2003 působila na sofijské univerzitě, kde dosáhla titulu Ph.D. Pracovala pro bulharskou vládu a v letech 2008 až 2012 stála v čele bulharského statistického úřadu. V roce 2012 nastoupila do Eurostatu jako poradce a v roce 2014 se stala zástupkyní generálního ředitele. Úřadující generální ředitelkou Eurostatu byla jmenována v roce 2017.

Když jste se stala generální ředitelkou Eurostatu, nebyl ani covid, ani válka na Ukrajině. Jak moc se vlivem těchto událostí změnila práce statistiků?

Práce statistiků se skutečně změnila. A to proto, že se zásadně změnilo i prostředí, ve kterém působíme. Význam včasnosti dramaticky vzrostl – během krize byly a jsou statistiky potřeba téměř v reálném čase. Objevily se také nové zdroje dat, které umožňují rychlejší, častější a podrobnější sestavování statistik. V reakci na nové požadavky, které přinesla pandemie, zavedly národní statistické úřady inovativní řešení a využívaly nové zdroje dat. Klíčovou otázkou ovšem je, jak můžeme tento pokrok udržet a stavět na něm v nadcházejících letech. Česká republika se například zavázala shromažďovat a zveřejňovat měsíční údaje o dočasné ochraně poskytované uprchlíkům z Ukrajiny. Uživatelé tyto statistiky opravdu uvítali a považovali je za velmi užitečné. Vzhledem k vysokému počtu Ukrajinců hledajících pomoc ve vaší zemi bychom byli rádi, aby se tato data stala pravidelnou publikací.

Pandemie rovněž změnila způsob, jakým pracujeme. Novým normálem se stal hybridní model, který kombinuje práci v kanceláři s využíváním vzdáleného přístupu. A běžným způsobem setkávání v rámci evropského statistického jsou dnes videokonference.

O která statistická data a tematické okruhy se zvýšil zájem a které naopak ztrácejí na významu?

Nikdy bych se neodvážila o nějaké statistice tvrdit, že ztratila na významu. Statistiky jsou vždy velmi užitečné pro ty, kdo s nimi pracují nebo se zajímají o jimi popisované oblasti. Samozřejmě, že politiky a priority EU se v průběhu času upravují podle neustále se měnících podmínek, ať už ekonomických, sociálních, nebo environmentálních. Tyto změny se pak promítají do priorit evropského statistického systému.

Vývoj popularity témat, o něž se zajímá veřejnost, můžeme pozorovat na základě sledovanosti informací na našem webu. Je vidět, že mezi nejvyhledávanější patří témata, která se aktuálně probírají v médiích a která rezonují ve veřejném prostoru. Například v roce 2021 zaznamenal půl milionu návštěv náš nový produkt European Statistical Recovery Dashboard, který přinášel informace o dopadech pandemie covidu-19 na různé oblasti života. V prvních šesti měsících letošního roku se pak mezi nejsledovanější na našem webu zařadily všechny informace týkající se energií, silná ale byla také témata inflace a migrace. To vše je přímo spojené s aktuálním děním.

Zmínit ale musím také stálého favorita mezi nejčastěji vyhledávanými informacemi. Jsou jím regionální statistiky. Naše interaktivní regionální ročenka zaznamenala v loňském roce téměř půl milionu návštěv, což odráží neustále se zvyšující význam statistik podávaných v jemnějších geografických detailech a rostoucí zájem veřejnosti o ně.

Jak vnímáte vyvažování nezávislosti Eurostatu na jedné straně se společenskou a politickou poptávkou po určitých typech statistických šetření a výstupů na straně druhé?

Profesní nezávislost je základní statistickou zásadou se silným zakotvením jak v primárním, tak v sekundárním právu Unie, jakož i ve vnitrostátním právu všech členských států. Nejdůležitější je, že právní rámec je v souladu s dlouhodobou praxí a je uznáván na vnitrostátní úrovni členských zemí i na úrovni EU jako celku. Důležitost profesionální nezávislosti ve statistice uznávají veřejné i soukromé subjekty i široká veřejnost.

Evropská statistika má sloužit jako základ pro navrhování, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Evropské unie. To nevyhnutelně vyžaduje, aby byly zohledněny potřeby uživatelů, včetně těch sociálních a politických, ale v žádném případě to nezpochybňuje profesionální nezávislost statistických úřadů. Profesní nezávislost se odráží ve způsobu, jakým jsou statistiky vyvíjeny, vytvářeny a šířeny. Jinými slovy, jak jsou prováděny statistické úlohy, tedy výběr technik, definic, metod a zdrojů, které mají být použity, a načasování a obsah všech forem šíření údajů. Rovnováha mezi potřebami a nezávislostí je zajištěna prostřednictvím různých mechanismů.

Sběr statistických dat mnohdy vyžaduje práci a čas respondentů a zpravodajských jednotek, od nichž jsou data sbírána. Máte přehled, jak se tato zátěž v Evropě v posledních letech vyvíjí a jak postupují statistické úřady v evropských zemích ve využívání administrativních dat?

Eurostat věnuje otázce zatížení respondentů velkou pozornost. V této souvislosti je dobré připomenout zásadu 9 Kodexu evropské statistiky, která stanoví, že zátěž respondentů musí být přiměřená potřebám uživatelů a nikoli nadměrná pro respondenty. Na evropské úrovni je ovšem statistická legislativa založena na principech harmonizace výstupů, proto nespecifikuje zdroje údajů, které by měly být pro konkrétní statistické oblasti použity. Zátěž, které jsou vystaveny podniky i občané, je tak určena dostupností zdrojů dat na národní úrovni. Národní statistické úřady mohou využívat nejvhodnější a nejméně zatěžující zdroje, které mají k dispozici.

V souvislosti s užíváním administrativních dat bych ráda upozornila na skutečnost, že v některých zemích už jsou statistické úřady poměrně úspěšné v získávání přístupu k soukromým údajům nebo údajům v držení soukromých společností například přímým napojením na jejich interní informační systémy. Zde do budoucna vidím velký potenciál nejen pro další snižování zátěže respondentů, ale také pro včasnější poskytování statistik uživatelům.

Napomáhá Eurostat nějak digitalizaci sběru dat? Vytvářejí se třeba nějaké evropské standardy pro online získávání dat od zpravodajských jednotek nebo od respondentů?

V souladu se zásadou subsidiarity je primární sběr údajů od statistických jednotek odpovědností každého členského státu. Eurostat soustředí své úsilí na podporu inovací a osvědčených postupů v této oblasti. Například v úzké spolupráci se specializovanou pracovní skupinou pro šetření příjmů a výdajů domácností a pro šetření využití času analyzuje a definuje nové nástroje a zdroje pro shromažďování údajů. Realizují se studie proveditelnosti a pilotní studie s cílem obě šetření zlepšit a najít nové způsoby sběru dat, aby se zmírnila zátěž respondentů a eliminovala se nízká a někdy i klesající míra odpovědí.

Jaké hlavní úkoly čekají evropský statistický systém v příštích letech? A jaké výzvy má před sebou Eurostat?

Naší hlavní ambicí je, aby Eurostat byl i nadále důvěryhodným referenčním bodem pro vysoce kvalitní statistiky a údaje o Evropě. Jinými slovy, usilujeme o získání ještě většího počtu uživatelů, kteří budou pro svá rozhodnutí využívat evropské oficiální statistiky vytvářené evropským statistickým systémem.

K dosažení tohoto strategického cíle musíme plně využít potenciál, který nabízejí nové zdroje dat a digitální technologie, a začlenit je do naší pravidelné statistické tvorby. Musíme držet krok s neustále se vyvíjejícími datovými potřebami našich uživatelů, včetně aktuálnosti a větší podrobnosti statistik.

S národními statistickými úřady spolupracujeme na tom, aby evropský statistický systém lépe reagoval na nově se objevující potřeby uživatelů a abychom do portfolia našich produktů začlenili inovace a experimentální statistiky. Důležitou součástí naší agendy je také neustálé zlepšování komunikace o evropských statistikách. Naše produkty musíme propagovat a nabízet je v těch kanálech, kde je uživatelé očekávají, a takovým způsobem, jakým je chtějí dostávat.

V neposlední řadě pracujeme na transformaci způsobu naší práce a připravujeme naše zaměstnance na budoucí výzvy prostřednictvím intenzivních programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace.

Co byste označila za největší úspěchy Eurostatu za dobu vašeho působení v pozici generální ředitelky?

Není možné vyjmenovat všechny hlavní statistické úspěchy, kterých Eurostat dosáhl v posledních pěti letech. Je to prostě příliš mnoho zdárně dokončených důležitých úkolů, za něž jsem na tým Eurostatu nesmírně pyšná.

Vedle vlastní práce na statistikách učinil Eurostat rovněž velký posun směrem k jasnější a srozumitelnější komunikaci o našich produktech a službách a zlepšili jsme propagaci evropské statistiky poskytované v úzké spolupráci s národními statistickými úřady. Velké úsilí věnujeme vydávání kratších a jednodušších tiskových zpráv, atraktivních infografik, interaktivních digitálních publikací na témata blízká evropským občanům a také do vytváření a rozvoje komunikace prostřednictvím sociálních médií. Dnes je Eurostat úspěšně přítomen na Twitteru, Instagramu a Facebooku, přičemž mnoho našich příspěvků zaznamenává stovky tisíc zhlédnutí a v řadě případů dokonce několik milionů.

Moje práce generální ředitelky Eurostatu byla poznamenána pandemií covidu-19, která neočekávaně a náhle změnila svět a naše životy. Od jejího vypuknutí v březnu 2020 bylo primárním cílem vedení Eurostatu zajistit plnou bezpečnost a pohodu zaměstnanců a jejich rodin. Zároveň jsme ale potřebovali zachovat kontinuitu tvorby vysoce kvalitních statistik. Evropští občané a tvůrci politik se spoléhali na naše údaje a potřebovali je k přijímání důležitých rozhodnutí pro řešení důsledků pandemie. A přestože došlo k několika lockdownům, produkce statistik se nikdy nezastavila. Během pouhého jednoho měsíce spustil Eurostat na svých webových stránkách speciální sekci covid-19. V červenci 2020 zahájily německý Destatis a Eurostat společný vývoj konceptu Recovery Dashboard, který byl spuštěn pro uživatele v polovině prosince 2020. Od té doby je neustále aktualizován a zájemci v něm najdou nejnovější údaje o dopadech pandemie na různé oblasti života společnosti.

I v mimořádné kritické situaci jsme ukázali naši odolnost a schopnost reagovat na změny a nikdy jsme nepřestali poskytovat vysoce kvalitní statistiky. Naopak, nabídku našich produktů jsme zvýšili v kvantitě, kvalitě, relevanci i aktuálnosti.

Co se naopak nepovedlo tak, jak jste si v době nástupu do funkce představovala?

Ambice dělat věci lépe by tu měla být vždy. Navíc statistika je profese, v níž člověk nikdy nemůže říct: dosáhl jsem všeho. Statistika popisuje svět v číslech, a protože se svět mění, je třeba měřit nové jevy, a tomu se musí neustále přizpůsobovat i statistika.

Určitě jsou věci, které je třeba ještě udělat, nebo by se daly udělat lépe. Když se podívám zpět na poslední tři roky, mám hlavně pocit, že Eurostat úspěšně zvládl koronavirovou krizi díky zodpovědnému přístupu a velkému úsilí všech zaměstnanců a také díky skvělé spolupráci s členy evropského statistického systému. To mě utvrzuje v přesvědčení, že společně dokážeme úspěšně splnit i všechny další budoucí výzvy.

Do budoucna bych ještě chtěla urychlit proces zvyšování atraktivity práce v Eurostatu, abychom byli ještě více inkluzivní a abychom nabízeli tu správnou rovnováhu mezi profesním a osobním životem. Možnosti dalšího zlepšování vidím také v oblasti dopadů naší práce na životní prostředí a v digitalizaci.

Překvapila vás osobně nějaká data, která uveřejnil Eurostat v poslední době?

S tisíci datových sad a miliardami údajů, které máme, je vždy možné něčím překvapit a zaujmout. Jednou z pravidelných sérií, kterou sleduji, je naše infografika k předsednictví v Radě EU. Tentokrát obsahuje informace o Česku a ukazuje například výbornou pozici vaší země v oblasti zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ohrožení chudobou. Nic z toho není pro znalé překvapivé, ale jsem si jista, že v Evropě je mnoho občanů, kteří si těchto skutečností nejsou vědomi. A jako opravdová zajímavost mě zaujalo třeba to, že Česko je největším vývozcem živých kaprů v Evropské unii.

Mezi další nedávno publikované zprávy, které jsem si se zájmem přečetla, patří třeba ty, že pouze jedna čtvrtina domácností v EU má děti, že v roce 2020 přesáhl počet osobních elektromobilů registrovaných v členských státech EU poprvé jeden milion a že více než čtvrtina celkové rozlohy EU byla vyhrazena pro ochranu biologické rozmanitosti.

Začátkem devadesátých let jste studovala v Praze. Jaké jsou vaše vzpomínky na Prahu z té doby?

Mám na tu dobu velmi krásné vzpomínky. Byly to první roky po pádu komunistických režimů, kdy probíhal přechod od plánovaného k tržnímu hospodářství. Jako čerstvý absolvent univerzity v Sofii jsem měla tu čest studovat magisterský program ekonomie New York University na Central European University v Praze.

Duch změny byl cítit všude, stejně jako touha mé generace – v té době mladé – vybudovat lepší život v transformovaných zemích a přispět k tomu svými znalostmi. Jedinečná atmosféra Prahy, v níž se snoubil historický romantismus s pohostinností a odhodláním českých lidí zavádět změny, velmi přispěla k tomu, že toto období pro mě bylo velmi výjimečné. Ten čas i město zaujaly v mém srdci zvláštní místo.

Rozhovor vyjde záříjovém čísle časopisu Statistika&My.