Podíl vysokoškoláků je v Česku stále nízký

Přestože počty osob studujících vysokou školu v Česku postupně rostou, ve vzdělanostní struktuře populace zůstáváme za většinou zemí EU pozadu.

V letech 2001 až 2010 se počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol v Česku každoročně zvyšoval, a sice z 203 449 v roce 2001 na 395 986 v roce 2010. Celkově se tedy téměř zdvojnásobil. Poté začal klesat až na 288 587 v roce 2019; mezi lety 2010 a 2019 tak poklesl o 27 %. Tento pokles by byl ještě výraznější, pokud by ho alespoň částečně nekompenzovalo přibývání studentů ze zahraničí. Počet studentů s českým občanstvím se mezi lety 2010 a 2019 snížil o 116 tisíc, tedy téměř o třetinu. Od roku 2019 počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol opět roste, a koncem roku 2025 jich bylo 330 547. Meziročně se přitom počet studentů zvýšil o pět procent, což je nejvíce od roku 2019, kdy začal počet studentů opět stoupat.

Poznamenejme, že úbytek absolutního počtu studentů vysokých škol ve druhé dekádě 21. století byl způsoben zejména celkovým snížením počtu obyvatel Česka ve věku 20–29 let o 23,6 %. Vhodnějším kritériem pro posuzování dostupnosti vysokoškolského vzdělání je proto podíl studujících vysokoškoláků k počtu obyvatel ve věku 20–29 let, tedy ve věku obvyklém pro studium vysoké školy. Na začátku tisíciletí (v roce 2001) studovalo vysokou školu v Česku 9 % osob ve věku 20 až 29 let s trvalým pobytem na našem území, o deset let později to bylo 20 %. V dalších letech došlo u tohoto podílového ukazatele k mírnému poklesu až na zhruba 17 % v letech 2016 až 2019. Poté opět stoupal a v roce 2025 dosáhl 20,2 %, čímž převýšil dosud rekordní hodnotu z roku 2011.

Studenti vysokých škol v Česku k 31. 12.

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Při pohledu na rozdíly v dělení dle pohlaví lze obecně konstatovat, že ve větší míře vysokou školu studují ženy než muži. Z celkové populace žen a mužů ve věku 20–29 let v Česku studovalo u nás v roce 2025 vysokou školu 23 % žen a 17 % mužů, v roce 2003 to bylo v obou případech přibližně 11 %.

V každém kraji je situace jiná

Zajímavé je i srovnání podílu vysokoškoláků z obyvatel Česka ve věku 20–29 let podle krajů a okresů trvalého bydliště. Nejvyšší podíl najdeme v kraji Zlínském, nejnižší v Karlovarském. Úroveň 25 % a více byla v roce 2025 dosažena v okresech Praha-západ (30 %), Praha-východ (27 %) a České Budějovice (26 %), na Moravě v okresech Opava (27 %), Zlín (25 %), Brno-venkov (25 %) a Frýdek-Místek (25 %). Naopak, zejména u západních hranic Česka je řada okresů, kde tento podíl v roce 2025 nedosáhl ani 15 %. Patří sem okresy Tachov (10,9 %), Sokolov (12,2 %), Cheb (12,9 %), Most (13,4 %) a Chomutov (14,6 %).

Při interpretaci rozdílů mezi jednotlivými kraji je třeba přihlédnout k faktorům, které mohou stát v pozadí. Základní podmínkou pro studium na vysoké škole je středoškolské vzdělání s maturitou. Ve školním roce 2025/26 byl ze všech krajů nejvyšší podíl žáků středních škol zapsaných do oborů s maturitní zkouškou mezi těmi vzdělávajícími se v Praze (87,2 %), následovaly kraje Zlínský (80,3 %) a Jihomoravský (80,1 %). Naproti tomu méně než tříčtvrteční podíl žáků v maturitních oborech najdeme v krajích Karlovarském (73,6 %), Ústeckém (73,7 %) a Libereckém (74,7 %).

Podíl studentů VŠ na populaci ve věku 20–29 let v roce 2025

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT

Kraje se mezi sebou také liší v podílu studentů vysokých škol ve věku 30 a více let, kteří se do výše uvedeného ukazatele nezahrnují. V roce 2025 byl podíl studentů ve věku 30 let a více nejvyšší v Praze (16,3 %) a v krajích Karlovarském a Ústeckém (14,4 %). Nejnižší hodnoty dosáhl v krajích Zlínském (8,9 %), Pardubickém (9,0 %) a v Kraji Vysočina (9,1 %). V ostatních krajích se pohyboval mezi 10 až 12 %.

Značné rozdíly mezi kraji se objevují i v podílu cizinců, a to jak mezi obyvateli celkem, tak i mezi studenty. Zde je třeba poznamenat, že jen desetina vysokoškoláků s cizí státní příslušností na našich školách má ve statistikách školou hlášené trvalé bydliště v Česku. Mezi studenty vysokých škol, kteří měli v roce 2025 trvalé bydliště v Praze, je 7,5 % cizinců, ve Středočeském kraji ale už jen 1,9 %. Následují kraje Plzeňský, Jihomoravský a Karlovarský (shodně 1,8 % cizinců). Nejmenší podíl cizinců byl mezi studenty s trvalým bydlištěm v Kraji Vysočina (0,4 %) a ve Zlínském kraji (0,5 %).

V případě obyvatelstva celkem (tj. s přechodným i trvalým bydlištěm a bez ohledu na účast ve vzdělávání), největší zastoupení cizinců k 31. 12. 2025 vykazovala Praha (26,0 %). Na dalších místech se nacházely kraje Plzeňský (13,4 %) a Karlovarský (12,6 %). Méně než 5 % cizinců žilo v krajích Zlínském (4,8 %), Olomouckém (4,7 %) a Moravskoslezském (4,6 %).

Přestože více než polovinu cizinecké populace v Česku tvořili Ukrajinci (54,2 %), mezi studenty vysokých škol s cizím státním občanstvím jich bylo jen 14,3 %. Naproti tomu Slováků je mezi všemi cizinci u nás 11,1 %, ale na počtu studentů vysokých škol s cizím občanstvím se podílejí 40,7 %. Další pořadí mezi studenty s cizí státní příslušností na vysokých školách v Česku zaujímali občané Ruska (6,6 %), Ka­zachstánu (5,9 %), Indie (3,4 %) a Vietnamu (2,3 %).

Ve čtenářské gramotnosti si nevedeme špatně

Přes rostoucí počet a podíl studentů vysokých škol mělo Česko v roce 2025 ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie jeden z nejnižších podílů terciárně vzdělaných mladých osob ve věku 25–34 let. Nižší hodnoty vykazovaly jen Rumunsko, Itálie a Maďarsko. Přitom před deseti lety byl podíl terciárně vzdělaných osob ve věku 25–34 let v Česku srovnatelný s Německem (31,0 % vs. 29,6 %). Od té doby se však v Německu tento ukazatel zvýšil na 40,9 %, zatímco v Česku dosáhl jen 36,0 %. Lze doplnit, že na konci žebříčku se Česko nachází i v podílu terciárně vzdělaných osob ve věku 25–64 let. S podílem 28,7 % značně zaostávalo za průměrem EU (36,9 %), nižší hodnoty dosahovaly už pouze Rumunsko a Itálie.

Podíl terciárně vzdělaných osob v populaci ve věku 25–34 let v roce 2025 (%)

Zdroj: Eurostat, šetření LFS

Nízká byla v roce 2022 v Česku také účast dospělých ve věku 25–64 let ve formálním vzdělávání. Dokládají to výstupy šetření Adult Education Survey (AES), které probíhá pod záštitou Eurostatu v zemích EU a u nás pro něj sbírá data ČSÚ. Účast Čechů byla v porovnání s jinými zeměmi druhá nejnižší (1,8 %) a výrazně nižší, než činí průměr za země EU (6,3 %). Nejvyšší účast dospělých na vzdělávání nalezli výzkumníci v severských zemích Evropy, tedy na Islandu, ve Švédsku, Finsku, v Norsku a Dánsku.

Míra účasti dospělých ve věku 25–64 let ve formálním vzdělávání v roce 2022 (%)

Zdroj: Eurostat, šetření LFS

Vzdělávání formuje osobnost žáka či studenta a pomáhá mu na cestě k uplatnění ve společnosti. Jednou z nejdůležitějších kompetencí, kterou přitom rozvíjí, je čtenářská gramotnost. Ta byla součástí testování v rámci mezinárodního šetření dovedností dospělých PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) v roce 2023 pro­vedeného na dospělých osobách v Česku a dalších zemích OECD ve věku 25–64 let (šetření zaštiťuje OECD a u nás ho realizuje Národní pedagogický institut ČR). V případě osob s vyšším sekundárním vzděláním (tzn. s dokončenou střední školou) se Česko umístilo jen velmi lehce nad mezinárodním průměrem. U osob, které středního vzdělání nedosáhly, jsme získali podprůměrné skóre a u osob s terciárním vzděláním (tj. s dokončenou vyšší odbornou či vysokou školou) bylo naše bodové skóre naopak nadprůměrné.

Na čele žebříčku čtenářské gramotnosti osob s vyšším sekundárním a terciárním vzděláním se umístily Finsko a Švédsko v případě terciárně vzdělaných osob se mezi ně vklínilo ještě Japonsko. Poměrně vysoké skóre u osob s vyšším sekundárním a terciárním vzděláním dosáhlo Nizozemsko a ze severských zemí také Dánsko a Norsko. Nejhůře ve všech vzdělanostních skupinách dopadlo Chile.