Počet zaměstnanců je na úrovni roku 2004

V odvětví „Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení“, tedy v činnostech financovaných z drtivé většiny ze státního či územních rozpočtů, pracovalo v roce 2018 podle předběžných údajů podnikové statistiky 300,2 tis. osob. Nejvýznamnější změny se přitom udály v letech 2011 a 2012, kdy došlo k výraznější redukci celkem o 21,1 tis. fyzických osob, resp. o 7,1 %.
„Po roce 2012 počet zaměstnanců postupně rostl a v roce 2018 se dostal na předkrizovou úroveň. Tempo růstu zaměstnanosti ve sledovaném odvětví bylo ale v posledních letech slabší než v celé ekonomice či v odvětvích s převahou veřejných služeb, která zahrnují například vzdělání a zdravotní péči. Zde rostl počet pracovních míst svižněji,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Dominantní skupinu pracovníků v daném odvětví tvořili v loňském roce s počtem 121,8 tis. osob (40,6 % celého odvětví) zaměstnanci zabezpečující činnosti pro společnost jako celek včetně všech ozbrojených složek. Zahrnuje zejména Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra včetně policejních ředitelství, Ministerstvo zahraničních věcí, Vězeňskou službu, další složky záchranného systému, soudy a státní zastupitelství či Správu uprchlických zařízení. Krajské a obecní úřady měly loni 94,9 tis. zaměstnanců (31,6 % celého odvětví). Ostatní organizace (zejména finanční a školské úřady, úřady práce, správy so­ciálního zabezpečení, Celní správa, pozemkové a katastrální úřady, Státní veterinární správa, úřady pro správu majetku, regulační a kontrolní úřady v oblasti energetiky, telekomunikací či zemědělství) čítaly v roce 2018 téměř 70,9 tis. zaměstnanců. Aparáty ústředních orgánů veřejné správy, které nezahrnují výše zmíněná ministerstva, regulátory a příspěvkové organizace začleněné do kategorie ostatních organizací, zaměstnávaly 12,6 tis. osob.
Podíl zaměstnanců v odvětví „Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení“ na celkové zaměstnanosti v ekonomice byl v roce 2018 v České republice ve srovnání s EU mírně podprůměrný. S podílem 5,7 % se Česká republika nacházela blízko úrovně Německa a Rakouska. Mezi státy, které vstoupily do EU až po roce 2000, měly nižší podíl pouze Rumunsko (5,0 %) a Slovinsko (5,1 %).