Pandemie citelně změnila výši i strukturu spotřeby domácností

Rok 2020 přinesl nejen pro Česko nejhlubší propad spotřeby domácností v novodobé historii. Postihl však převážně odlišné okruhy spotřeby než předchozí období recese.

Globální pandemická situace začala od jara 2020 v Česku zásadně ovlivňovat ekonomickou aktivitu. Propad výkonu hospodářství byl však významně tlumen fiskálními i monetárními stimuly. I díky tomu zůstal tuzemský trh práce ušetřen větších šoků, a typické rysy doprovázející útlum spotřeby domácností v obdobích recese (stagnace či pokles disponibilních příjmů domácností, tvorba opatrnostních úspor) se tak ve větší míře neprojevily. Propad spotřeby byl ale úzce spojen s protipandemickými restrikcemi, jež po část roku lidem citelně omezily mobilitu i možnosti realizovat mnohé obvyklé výdaje – především v oblasti maloobchodu a služeb spojených s volnočasovými aktivitami. Došlo tedy ke změnám nejen v objemu, ale i ve struktuře výdajů domácností.

Spotřeba v pojetí národních účtů

Uvedené změny lze dobře zachytit prostřednictvím národních účtů, a to pomocí výdajů domácností na konečnou spotřebu. Ty zahrnují hodnotu nakoupených statků i služeb, ale také výši imputovaného nájemného (služeb ve vlastnickém bydlení), zemědělské a potravinářské produkty určené k samozásobení, naturální požitky či domácí služby (vykonávané placeným personálem). Na rozdíl od tradičních sociálních šetření v domácnostech obsahují mj. i odhad za nezjištěnou ekonomiku. Nabízejí též pohled na nerezidenty v tuzemsku (zejména neusazení zahraniční pracovníci, zahraniční studenti i turisté v ČR) či rezidenty ČR pobývající v zahraničí (příhraniční pracovníci, sezonní a krátkodobě působící pracovníci, osoby na služebních a soukromých cestách, studenti). Spotřebu domácností tak lze sledovat v pojetí domácím (jako výdaje rezidentů i nerezidentů v tuzemsku) i národním (výdaje rezidentů v tuzemsku i zahraničí).

Propad spotřeby domácností stál za polovinou poklesu HDP

Spotřeba domácností ČR (v národním pojetí) se v roce 2020 poprvé po sedmi letech meziročně reálně snížila, a sice o rekordních 7,0 %. Představovala tak klíčový poptávkový faktor poklesu výkonu celé ekonomiky, když za něj zodpovídala zhruba z poloviny. Propad spotřeby domácností (v domácím pojetí) činil dokonce 8,7 %, neboť se v něm projevil citelný útlum v oblasti příjezdového cestovního ruchu a v menší míře i dočasný pokles počtu zahraničních pracovníků v Česku. Rezidentským domácnostem v zahraničí klesly během roku 2020 výdaje na spotřebu o 34 %, nerezidentům v ČR dokonce o 49 %.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností, čistý disponibilní důchod domácností a hrubý domácí produkt (reálně, meziroční změna v %)

Pozn: * Údaje za 1. až 3. čtvrtletí.

V průběhu loňského roku celková spotřeba domácností v tuzemsku díky jarnímu uvolnění restrikcí rychle ožívala. Ve třetím čtvrtletí 2021 ovšem stále zaostávala o 2 % za svým vrcholem z konce roku 2019. Na vině byly nižší výdaje za zboží střednědobé spotřeby (zahrnující obuv, oděvy, potřeby v domácnosti, vybavení pro sport, hračky a knihy) a také výdaje za služby. Ty přitom představují dlouhodobě okolo 45 % všech výdajů na konečnou spotřebu domácností. Zejména v některých segmentech služeb bude patrně návrat k předpandemickému „normálu“ pozvolnější, neboť restrikce během pandemie, přetrvávající obavy z nákazy i aktuálně sílící zvyšování cen mohly pozměnit spotřebitelské preference trvaleji (např. pravidelné návštěvy restaurací). S dílčími proměnlivými omezeními se i v loňské letní sezoně stále potýkal přeshraniční pohyb osob. Počet přenocování zahraničních hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních ve třetím čtvrtletí tak v ČR nedosahoval ani 40 % úrovně ze třetího čtvrtletí 2019 a ani vyšší poptávka domácí klientely tento propad dosud plně nekompenzovala.

Vyšší výdaje za potraviny, zdraví, poštu i telekomunikace

Z podrobnějšího členění klasifikace spotřeby dle účelu plyne, že výdaje domácností (v domácím pojetí) za některé okruhy spotřeby se i v roce 2020 reálně zvyšovaly, a to dokonce silnějším meziročním tempem než v průměru za konjunkturní období 2015 až 2019. Šlo jednak o výdaje v oblasti zdraví (např. u léčiv a zdravotnických prostředků byl zaznamenán nárůst o desetinu, nejvyšší od roku 2007) a dále výdaje související s rozvojem internetového obchodu, práce z domova či prudkým rozšířením distančního vzdělávání (poštovní služby, telefonické služby, audiovizuální zařízení vč. zpracování dat, přístroje a spotřebiče pro domácnost). Mírněji v roce 2020 vzrostly výdaje za potraviny (+2,4 %), které v předchozích obdobích recese spíše stagnovaly. Během pandemie se u domácností projevila snaha předzásobit se některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a též pečovat o imunitu organismu častější konzumací ovoce a zeleniny (nakoupených či z vlastní produkce). Uzavření či zkrácení provozní doby restaurací během eskalujících pandemických vln významně ovlivnilo spotřebu nápojů a tabáku. Jen za nealkoholické nápoje vydaly domácnosti proti roku 2019 o 12 % méně, což znamenalo nejhlubší pokles v historii samostatné ČR. U alkoholických nápojů nebyl propad tak výrazný, což zřejmě souviselo s částečným přesunem spotřeby mimo restaurační zařízení.

Příspěvky hlavních okruhů k růstu spotřeby domácností v ČR (meziročně, v procentních bodech)

* 1. až 3. čtvrtletí.

Propad výdajů za služby v cestovním ruchu

V pěti z dvanácti oddílů spotřeby byl v roce 2020 zaznamenán více než 10% reálný meziroční propad. Nejvíce postiženy byly stravovací a ubytovací služby (–43 %). V nominálním vyjádření zde výdaje domácností propadly až na úroveň roku 2006. Pokles v kategorii odívání, obuv (–21 %) znamenal návrat reálné výše výdajů na úroveň roku 2016. Snížení v dopravě (–19 %) bylo ovlivněno zejména redukcí výdajů domácností na provoz osobních dopravních prostředků. Nejvíce se ovšem propadly výdaje za dopravní služby (hlavně jízdné ve veřejné dopravě), mj. vlivem redukce dojížďky do škol i zaměstnání a také razantního úbytku zahraničních turistů. Shodně o 13 % klesly výdaje na vzdělávání (zejména vinou redukce u neformálního typu, např. kurzů) a též v oddíle rekreace, kultura a sport, a to primárně vlivem dovolených s komplexními službami, u nichž reálná výše výdajů propadla na nejnižší úroveň od roku 1993. Byť lidé vydali v roce 2020 na tyto dovolené meziročně skoro o třetinu méně, nevedlo to k nárůstu celkové materiální deprivace domácností (vyjma některých ohrožených skupin, u nichž se deprivace mírně zvýšila). Podle pravidelných šetření Životní podmínky podíl osob, které si ve své domácnosti nemohly z finančních důvodů dopřát aspoň jednou ročně dovolenou, v roce 2019 činil 20 %, o dva roky později 18 %.

Restrikce ovlivnily více spotřebu vysokopříjmových domácností

Výše uvedených pět oddílů spotřeby, silně zasažených pandemickým propadem, soustřeďovalo v „běžném“ roce 2019 skoro třetinu celkových výdajů domácností na spotřebu. Jejich zastoupení dle hlavních skupin domácností se ale lišilo. Podle experimentálních propočtů národních účtů činil jejich podíl u pětiny domácností s nejnižšími příjmy (na spotřební jednotku) 22 %, u pětiny s nejvyššími příjmy 36 %. Protipandemické restrikce tak v roce 2020 více ovlivnily spotřební výdaje vysokopříjmových domácností. Ty patrně podstatně intenzivněji než v předchozích letech vytvářely úspory, které mohly být následně užity i na investice (např. do nemovitostí).

Zčásti vynucené změny chování domácností v roce 2020, které se dotkly převážně odlišných okruhů spotřeby než v předchozích obdobích recese, měly dominantní vliv na proměnu struktury nominálních výdajů na konečnou spotřebu. Vliv cenových pohybů (spotřebitelské inflace) byl oproti tomu ve většině oddílů spotřeby domácností spíše okrajový. Ve srovnání s rokem 2019 vzrostl podíl vydání (v domácím pojetí) na potraviny a nealkoholické nápoje o 2 p. b., podobně jako výdaje na bydlení, vodu, energie, paliva. Klesla váha většiny oddílů s převahou služeb, nejvíce v oblasti ubytování a stravování (z 9,0 % na 5,7 %). První „pandemický rok“ tak přinesl rychlou a razantní proměnu skladby spotřebních vydání domácností, srovnatelnou jen s počátkem devadesátých let. Tehdy ale do změny skladby spotřeby citelně promlouvala cenová liberalizace spojená s hlubokou transformací ekonomiky, jež dala základ dlouhodobým strukturálním změnám (posilování role služeb).

Výdaje na konečnou spotřebu domácností v ČR za vybraná odvětví a skupiny spotřeby *) (reálně, průměrný meziroční růst v %)

*) Skupiny spotřeby (podle klasifikace COICOP) s podílem na celkových spotřebních výdajích domácností alespoň okolo 1 %. Výdaje jsou uvedeny v domácím pojetí.

Největší útlum spotřeby ve středomořských státech

Výdaje domácností na konečnou spotřebu se meziročně snížily ve všech státech Evropské unie (v celé EU o 8,1 %). Ve dvou třetinách z nich představovaly nejvýznamnější poptávkový faktor stojící za poklesem HDP. Navzdory mírně odlišným přístupům v některých státech (např. ve Švédsku) měly protipandemické restrikce v roce 2020 na spotřebu domácností ve všech zemích zásadní vliv.

Hluboký útlum spotřeby znamenal v novodobé historii většiny států Unie bezprecedentní jev. Menším tempem než v období recese v roce 2009 se výdaje na konečnou spotřebu domácností propadly jen v Dánsku, Maďarsku, Rumunsku a ve všech státech Pobaltí. Nejvíce byly v roce 2020 zasaženy převážně středomořské státy se silnou rolí cestovního ruchu – na Maltě, v Chorvatsku, ve Španělsku a v Řecku klesly domácnostem celkové spotřební výdaje o více než 15 %. V celé EU přispěly k útlumu spotřeby nejvíce služby, byť v pěti státech včetně ČR měly nejhlubší meziroční pokles výdaje na zboží střednědobé spotřeby. Kormě Kypru klesla všude nejvíce spotřeba v ubytování a stravování (v Řecku, v Chorvatsku a na Maltě o více než 50 %). Útlum turismu i krátkodobé migrace tak omezil spotřebu nerezidentů – ve Španělsku, v Řecku, na Kypru či na Maltě o více než 75 %, naopak v Belgii a v Lucembursku o méně než 25 %.

Spotřeba „domácího“ obyvatelstva (rezidentských domácností bez osob v zahraničí) klesla nejvíce ve Španělsku (o 10,6 %) a v Itálii (o 9,6 %), v Česku pak o 6,1 %. Mírného růstu dosáhla v Estonsku, v Bulharsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Dánsku. Oživení ekonomiky během roku 2021 vedlo k tomu, že lehce nadpoloviční část států EU již ve třetím čtvrtletí překonala reálnou úroveň celkové spotřeby domácností z období těsně před pandemií (čtvrté čtvrtletí 2019). V kategorii spotřeby za služby ale drtivá většina stále zaostávala.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností v zemích EU v roce 2020 *) (reálně, průměrný meziroční růst v %)

*) Výdaje jsou uvedeny v domácím pojetí.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty