Osob ve věku 65 a více let bylo poprvé více než 2 miliony

Populační vývoj v roce 2017 se nesl v duchu růstu. Celkový počet obyvatel na konci roku překlenul hranici 10,6 mil., což je nejvíce od konce druhé světové války. Přibylo zejména seniorů, meziročně o 3 %. V absolutním vyjádření se počet obyvatel Česka ve věku 65 a více let navýšil o 51,3 tis. na celkový počet 2,0 mil., což je v tomto případě doposud historicky nejvyšší hodnota. Narodilo se nejvíce dětí od roku 2011, a to 114,4 tis. Zemřelých bylo celkem 111,4 tis. osob, nejvíce za posledních dvacet let. Počet sňatků v roce 2017 vzrostl na desetileté maximum (na 52,6 tis.). Saldo zahraniční migrace bylo se svou hodnotou 28,3 tis. nejvyšší od roku 2010.

Na osoby v produktivním věku připadá stále více závislých osob

V populačním vývoji Česka lze jednoznačně vnímat trend stárnutí populace. To se projevuje jednak zvyšováním podílu osob ve věku 65 a více let, jednak růstem hodnot ukazatelů, jako jsou index stáří a index ekonomické závislosti, a zvyšujícím se průměrným věkem obyvatel.
Průměrný věk obyvatel plynule roste od počátku 80. let minulého století, ve sledovaném desetiletí 2007–2017 se zvýšil ze 40,3 na 42,2 roku. Významně se nemění rozdíl mezi muži a ženami, v průměru jsou ženy o tři roky starší. Index stáří, který porovnává vzájemnou početnost závislých složek populace (dětí a seniorů), se mezi roky 2007 a 2017 zvýšil ze 102 na hodnotu 122 seniorů ku 100 dětem do 15 let.

Zvyšovaly se také hodnoty indexů ekonomické závislosti, které závislé skupiny obyvatelstva vztahují k osobám v produktivním věku. Zatímco první, klasická varianta indexu (I) považuje za produktivní část populace osoby ve věku 15–64 let, druhá verze (II) bere v potaz zvyšování počtu déle studujících osob, a vymezuje proto produktivní věk až od 20 let. Kdyby indexy dosahovaly hodnot 100, pak by počet závislých osob byl stejný jako počet osob v produktivním věku. Nižší hodnoty potom značí nižší počty dětí a seniorů ku produktivním osobám, a naopak. Mezi roky 2007 a 2017 se v případě první varianty indexu poměr zvýšil ze 40,4 na 53,8, v případě druhé varianty to bylo z 53,9 na 64,8 závislých osob na 100 osob v produktivním věku.

Současná věková struktura je odrazem předcházejícího demografického vývoje

Věková struktura obyvatelstva Česka je velmi nepravidelná. Na věkové pyramidě je vidět množství výrazných zářezů. Srovnání věkových pyramid z let 2007 a 2017 dokumentuje, jak dochází k posunu jednotlivých generací do vyššího věku a jak se postupně promítá různá početní velikost jednotlivých generací do jednotlivých věkových skupin.
Nejsilnější generaci v Česku představují osoby narozené v 70. letech minulého století, kdy byl přijat komplex pronatalitních opatření. Konkrétně pak vůbec nejpočetnější je ročník 1974. Zatímco v roce 2007 se tyto silné generace nacházely ve věku mezi 28 až 34 roky (a vůbec nejvíce bylo osob ve věku 33 let), v roce 2017 se posunuly do věku 38 až 44 let (nejčetnější skupinu obyvatelstva představovali 43letí). Tyto generace tedy (prozatím) zůstávají v produktivní složce a jejich stárnutí přispívá k růstu průměrného věku obyvatelstva (na druhou stranu ale například nikterak neovlivňují výši indexu stáří). Z věkových pyramid je zřejmé, že za populačním stárnutím bylo v nedávných letech zejména navýšení počtu seniorů, kteří se v roce 2017 dostali do věku 62–75 let. Na tomto vývoji se podepsal jiný babyboom v Česku, konkrétně silné generace narozených během druhé světové války a zejména po ní, které se přesouvaly přes hranici 65 let věku. Naopak pozitivní zmírnění stárnutí populace představuje jednak početnější věková skupina 7–10letých, neboli osob narozených mezi lety 2006 až 2010 ženám ze silných ročníků 70. let, jednak skutečnost, že relativně vysoký počet narozených se udržuje i v posledních letech.
Pro růst hodnot ukazatelů ekonomického zatížení bylo stěžejní také to, že do kategorie produktivní složky populace se dostávaly slabší ročníky z 90. let, tedy lidé narození v období nízké plodnosti (historicky nejméně dětí se v Česku narodilo v roce 1999). Představují současnou věkovou skupinu mezi 16. a 22. rokem. Další početně slabší skupinou jsou osoby dnes 55–60leté, jejichž nižší počet je důsledkem snižování plodnosti po přijetí zákona č. 66/1950 Sb., o umělém přerušení těhotenství, který začal platit od ledna 1958.

Věková struktura uvnitř seniorské populace

Vlivem vývoje ve věkové struktuře a prodlužování délky lidského života se v Česku zvyšuje počet i podíl osob ve věku 65 a více let. Jen za posledních deset let narostla nejstarší věková skupina osob o více než 0,5 mil. Na celkovém počtu obyvatel se v roce 2017 podílela 19,2 % (o 4,7 procentního bodu více než v roce 2007), a v absolutním vyjádření tak přesáhla hranici 2,0 mil. osob. Pro porovnání, dětská složka v posledních letech rovněž narůstá, ale pomaleji. Zatímco v roce 2007 představovali mladší 15 let 14,2 % obyvatelstva, v roce 2017 to bylo 15,7 % (absolutně 1,7 mil.). Naproti tomu zastoupení produktivní složky obyvatelstva klesá, od roku 2007 do 2017 pokleslo ze 71,2 % na 65,0 % (absolutně na 6,9 mil.).

Počet a podíl osob seniorského věku se nemění jen jako celek, vyvíjí se i věková struktura uvnitř této složky. Nejpočetnější věkovou skupinou v seniorské populaci zůstává nejmladší skupina 65–69letých, dlouhodobě tvoří třetinu všech seniorů. Mezi roky 2007 a 2017 relativně nejvíce posílila skupina 90–94letých, a to více než dvojnásobně (absolutně o 28 tis.). Její procentuální zastoupení v seniorské populaci se s výkyvy zvýšilo z 1,4 na 2,4 %. Z mladších věkových skupin pak vzrostl relativně nejvíce počet osob 70–74letých (o 57 %, absolutně o téměř 207 tis.), následně počet 65–69letých (o 44 %, absolutně o téměř 211 tis.). Nárůst těchto dvou skupin demonstruje posun silných poválečných ročníků v seniorském věku v posledních letech. Pokud se podíváme na porovnání v delším časovém horizontu (vybrané roky 1987 a 1997) k roku 2017, absolutně opět nejvíce narostly nejmladší věkové skupiny (65–69letí a 70–74letí), v relativním vyjádření však nejdynamičtěji přibylo naopak těch nejstarších. Oproti roku 1997 je aktuálně osob ve věku 90–94 let a nad 95 let více než dvojnásobek. Při porovnání s rokem 1987 se početnost 90–94letých téměř zčtyřnásobila a 95letých a starších osob je oproti roku 1987 dokonce až 4,6krát více. Procentuální zastoupení nejstarších dvou skupin v seniorské skupině je však dlouhodobě (ve sledovaných posledních třiceti letech) velmi nízké (u 90–94letých mezi 1,0–2,5 %, u skupiny 95+ mezi 0,2–0,4 %).

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo