Oproti zahraničí u nás učí méně mužů

Ženy mají celkově blíže k povolání pedagogického pracovníka a nezanedbatelnou roli hraje i rozložení pracovní doby a volno v období prázdnin. To je zejména pro ženy pečující o malé děti velká výhoda. Naopak nižší podíl mužů ve školství je ovlivněn zejména nižší platovou hladinou.
Absolventi pedagogických oborů po nástupu do praxe často zjišťují, že mimo školství mohou najít lépe placenou práci. To vše ovlivňuje strukturu pedagogických sborů na našich školách. Obecně ale platí, že čím vyšší stupeň vzdělávání školy, tím vyšší je podíl mužů-učitelů či pedagogických pracovníků.

Podíl mužů-učitelů se výrazně liší podle druhu škol, na kterých učí

Na mateřských školách prakticky muže nenajdeme. Podíl učitelů-mužů se pohybuje dlouhodobě pod jedním procentem. Na základních školách tvoří ženy naprostou většinu v učitelských sborech – podíl mužů-učitelů byl v roce 2014 pouze 14 %. Tento podíl se za období od roku 2006 (odkdy jsou k dispozici data o genderové struktuře učitelů) prakticky nemění, v celém období se pohybuje na úrovni 14–15 %.
Obdobná situace je i ve školách, které jsou určeny pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzdělávají se v nich všechny věkové kategorie dětí od předškolních až po žáky středních škol. I zde učí převážně ženy, učitelů-mužů bylo v roce 2014 pouze 15 %. Zde se však, na rozdíl od základních škol, podíl učitelů-mužů od roku 2006 postupně snižuje, za osm let došlo k poklesu jejich podílu o 6 procentních bodů.
Na středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách učí muži již v daleko větší míře, muži-učitelé tvoří více než třetinu učitelských sborů (35 %) a jejich podíl je v posledních osmi letech poměrně stabilní (35 až 36 %). Na středních školách s obory středního vzdělání s výučním listem, jejichž součástí je i odborná příprava, kromě učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů vyučují i učitelé odborného výcviku. V jejich případě je genderový podíl naprosto opačný – dvě třetiny z nich tvoří muži (66 %).
Na veřejných vysokých školách je podíl vyučujících žen mnohem nižší – ženy tvoří 37 % akademických pracovníků (jde pouze o pracovníky placené ze státního rozpočtu, jiné údaje nejsou k dispozici), z toho podíl žen činí 15 % u profesorů, 26 % u docentů, 43 % v případě odborných asistentů a 48 % u asistentů.

Na českých školách učí častěji ženy

V porovnání se zahraničím patříme mezi mírně nadprůměrné země v podílech žen ve školství. Vyplynulo to z údajů z ročenky Education at a Glance 2015 (jsou počítány jinou metodikou než výše uvedené údaje).
V průměru zemí OECD tvoří ženy 96 % učitelů v preprimárním vzdělávání (v ČR 100 %), v primárním vzdělávání (odpovídá prvnímu stupni základních škol) je tento podíl 82 % (v ČR 97 %), v nižším sekundárním vzdělávání (druhý stupeň základních škol) jde o 68% podíl žen (v ČR 74 %) a ve vyšším sekundárním vzdělávání (naše střední školy) tvoří ženy 58 % učitelů (u nás se započítáním učitelů odborného výcviku 59 %). Naopak v terciárním vzdělávání je Česká republika v podílu žen mezi pedagogickými a akademickými pracovníky podprůměrná v porovnání s ostatními zeměmi OECD (průměr OECD 42 % žen, ČR 38 %).

Pokud se zaměříme na učitele-ženy a učitele-muže, liší se výrazně jejich věková struktura. Nižší podíl žen v nejmladší věkové kategorii do 35 let na základních školách (18 %) je ovlivněn jejich mateřskými povinnostmi a odchody na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Následně se ale ke své učitelské profesi navracejí a ve školství zůstávají. O tom svědčí i poměrně vyrovnané podíly učitelek ve věkových kategoriích 36–45 let (31 %) a 46–55 let (35 %).
S prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu narůstá i podíl učitelek ve věkové kategorii 56–65 let (16 %). V případě učitelek středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol jsou v porovnání se základními školami vyšší podíly ve věkových kategoriích 46–55 let (38 %) a ve věku 56–65 let (20 %) na úkor učitelek mladších (13 % ve věku do 35 let a 27 % ve věku 36–45 let).
Podíly učitelů-mužů na základních školách se spolu s rostoucím věkem snižují – 30 % učitelů je ve věku do 35 let, 29 % v kategorii 36–45 let, 24 % ve věku 46–55 let a 16 % ve věku 56–65 let. Je zřejmé, že spolu s rostoucím věkem buď ze základních škol odcházejí, nebo častěji než ženy přecházejí na školách do řídících pozic.

Na středních školách je rozložení mužů podle věku vyrovnanější

Vyšší podíly jsou naopak ve vyšších věkových kategoriích – 29 % v kategorii 46–55letých a 28 % v kategorii 56–65 let. Naopak poměrně nízký podíl tvoří mladí učitelé ve věku do 35 let (18 %).
Věková struktura učitelů a učitelek v posledních letech není příliš stabilní. Souvisí to jak s menší ochotou absolventů škol nastoupit do učitelské profese, tak s prodlužováním věku odchodu do důchodu a tím pádem narůstajícím podílem starších učitelů a učitelek.
V porovnání s genderovou strukturou učitelů jsou ve vedení škol muži v daleko větší míře než ženy. Na základních školách tvoří více než třetinu řídících pracovníků (34 %), na středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách dokonce již více než polovinu (57 %). Výjimkou jsou školy zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kde muži tvoří 13 % řídících pracovníků, což je dokonce o dva procentní body méně než v případě učitelů.
Řídící pracovníci na školách nastupují do těchto pozic až po několikaleté praxi učitele. To se projevuje i v jejich věkové struktuře. Jak v případě mužů, tak v případě žen na řídících pozicích v základních a středních školách (včetně konzervatoří a vyšších odborných škol) je jejich podíl ve věkové kategorii do 35 let minimální – ve všech případech jde o max. 4 %.
V případě řídících pracovnic tvoří jak na základních, tak na středních školách nadpoloviční většinu ženy ve věku 46–55 let (51 % na základních a 53 % na středních školách). Mladší učitelky (ve věku 36–45 let) tvoří vyšší podíl řídících pracovníků na základních školách (20 % řídících pracovnic) než na školách středních (14 %). Naopak ve věkové kategorii 56–65 let je 26 % řídících pracovnic na základních školách a 30 % na školách středních.

Muži se mnohem častěji než ženy dostávají do vedení jak základních, tak středních škol. Ve věku 36–45 let je 26 % řídících pracovníků základních škol a 16 % řídících pracovníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol. Ve věku 46–55 let jsou jich dvě pětiny (40 % na základních a 39 % na středních školách) a vyšší podíl v porovnání se ženami je jich ve věkové kategorii starší (56–65 let), jde o 30 % na základních a 40 % na středních školách.

Více se dočtete zde: Vzdělávání