Obměna v čele domácnosti

Od roku 2023 nastala v šetření Životní podmínky metodická změna v určování osoby v čele domácnosti. S tím jsou spojeny i rozdíly ve výsledcích.

Šetření s názvem Životní podmínky se v České republice provádí od našeho vstupu do EU. Cílem zjišťování je získat od domácností údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociálně demografické charakteristiky domácností a jejich členů, které jsou potřebné k analýze příjmových ukazatelů. Výstupy tohoto výběrového šetření jsou převažovány na celou populaci osob bydlících v domácnostech na území České republiky. Celkem v roce 2023 bylo v Česku 4 545,5 tisíce domácností.

Jedno ze základních třídění domácností je založeno na ekonomickém postavení osoby v čele. Podle toho lze v domácnostních šetřeních sledovat příjmové distribuce a sociální charakteristiky. Například, pokud je osoba v čele v pracovním nebo služebním poměru, domácnost se označí za domácnost zaměstnance, pokud je osobou v čele nepracující důchodce, domácnost spadá mezi domácnosti důchodců.

Porovnání četnosti osoby v čele domácnosti podle pohlaví (tis.)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Kdo je osoba v čele domácnosti

Doposud se ve zjišťování Životní podmínky užívala následující definice: „Osobou v čele domácnosti je v úplné rodině vždy muž (manžel, druh), v ostatních případech (neúplné rodiny, nerodinné domácnosti) je prvním hlediskem existence vztahu rodič – dítě, kdy se do čela domácnosti dostává vždy rodič. Pokud vztah rodič – dítě v domácnosti není, je dalším hlediskem pro určení osoby v čele ekonomická aktivita, a poté výše peněžního příjmu jednotlivých dospělých osob.“

Vzhledem ke skutečnosti, že tradiční rodinný model, kdy živitelem domácnosti bývá muž, již v dnešní době není pravidlem, došlo od roku 2023 k metodické změně. Pro určení osoby v čele domácnosti bylo využito objektivní kritérium, a sice podíl na celkovém příjmu domácnosti. Osoba v čele je tedy ta, která má v porovnání s ostatními členy domácnosti nejvyšší příjem a zároveň je starší 16 let.

Zavedení nové metodiky k určení osoby v čele přineslo určité změny ve výsledcích šetření tříděných podle různých demografických nebo socioekonomických ukazatelů této osoby.

Porovnání četnosti osoby v čele domácnosti podle postavení (tis.)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Žen v čele domácností přibylo

Se změnou definice logicky vzrostl počet žen v roli osoby v čele. K situaci, kdy žena nahradila muže, došlo v 518,2 tis. domácností.

Většinou se jednalo o domácnosti, kde se podle původní definice žena osobou v čele stát nemohla, tedy o tzv. čisté nebo smíšené úplné rodiny. K opačnému případu, kdy v čele domácnosti ženu vystřídal muž, došlo pouze v 25 tis. domácností. Šlo zejména o domácnosti smíšených neúplných rodin s dětmi. Beze změny pohlaví osoby v čele zůstalo 88,0 % domácností.

S novou definicí osoby v čele dochází při rozdělení domácností podle věku této osoby k určitému omlazení. Nejvíce domácností ubylo v kategorii, kdy osoba v čele byla starší 70 let, a naopak přibylo mladších osob v čele. To především nastalo v domácnostech, kdy starší rodiče žijí v domácnosti s již pracujícím potomkem, jehož příjem je vyšší než jejich.

U rozdělení domácností podle nejvyššího dokončeného vzdělání osoby v čele je patrný mírný posun k vyššímu vzdělání. To souvisí s těsnou závislostí výše příjmů a vzdělání – k vyššímu vzdělání se obvykle váže i vyšší mzda. V absolutním počtu přibylo téměř 100 tis. domácností, které mají v čele osobu s vysokoškolským vzděláním.

Porovnání četnosti osoby v čele domácnosti podle vzdělání (tis.)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Domácností důchodců je méně

Další zajímavou charakteristikou při srovnání starého a nového způsobu určení osoby v čele je ekonomický status. Při rozdělení na pracující osoby, které jsou zaměstnané nebo podnikají, a osoby nepracující (studenti, důchodci, v domácnosti a další neaktivní) nenastala změna v 95,7 % případů. Pokud však změna nastala, došlo zcela logicky k přesunu od nepracujících k pracujícím. To se událo u zhruba 170 tis. domácností, kde původní ekonomicky neaktivní osoba v čele (nejčastěji se jednalo o důchodce) byla nahrazena ekonomicky aktivní osobou s vyšším příjmem.

Podstatnou změnu můžeme pozorovat u domácností v čele s důchodcem. Doposud se využívalo podrobnější rozdělení na domácnosti důchodce s pracujícími členy a domácnosti důchodce bez pracujících členů. A to z jednoduchého důvodu, že příjmové i jiné výstupy za domácnosti důchodců celkem byly ovlivněny právě mladšími ekonomicky aktivními členy. Skupina domácností důchodců bez pracujících členů nebyla „znečištěna“ dalšími ekonomicky aktivními členy a většinou v ní žila jedna nebo dvě starší osoby. Průměrný věk osob v těchto domácnostech byl vyšší než u domácností důchodce s pracujícími členy.

Nově se skupina domácností důchodců s ekonomicky aktivními členy zmenšila v absolutním počtu o téměř 120 tis. domácností. Většina se přesunula do skupiny pracujících. V původní skupině zbylo pouze 63 tis. domácností, v nichž sice jsou některé další osoby ekonomicky aktivní, ale jejich osobní příjem je nižší než příjem nepracujícího důchodce.

Průměr ročních peněžních čistých příjmů domácností na osobu podle postavení v čele (tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ, SILC

V domácnostech nepracujících klesly příjmy

K výrazným změnám došlo ve srovnání průměrných čistých peněžních příjmů domácnosti podle postavení osoby v čele. Nejvýraznější pokles příjmů zaznamenaly domácnosti nezaměstnaných (–9,3 %) a domácnosti v čele s neaktivní osobou (–17,0 %). Je to dáno tím, že pokud byl příjem osoby s touto ekonomickou aktivitou nižší než příjem jiného člena domácnosti, přesunula se domácnost zpravidla do jiné skupiny. Například domácnost tvořená partnerským párem, kde muž byl nezaměstnaný a partnerka zaměstnaná, byla původně ve skupině nepracujících, nyní však náleží do skupiny zaměstnanců. To zároveň znamená odliv relativně nižších příjmů od skupin nepracujících domácností k domácnostem pracujících a snížení průměrných příjmů ve skupině zaměstnanců. Jedinou skupinou, které v důsledku změny metodiky určení osoby v čele neklesl příjem, jsou domácnosti samostatně činných.

V této skupině také došlo ke zvýšení příjmové diferenciace, a to zejména nárůstem počtu domácností ve vyšších příjmových pásmech. Uvnitř ostatních skupin se příjmová diferenciace snížila.

Pokles průměrných příjmů dokládá struktura hrubých peněžních příjmů podle postavení osoby v čele. U silně zastoupené skupiny domácností zaměstnanců se projevilo nepatrné zvýšení příjmů z ostatních zdrojů příjmu, než jsou příjmy ze závislé činnosti. U skupiny domácností zaměstnanců s nižším vzděláním vzrostl podíl sociálních příjmů, což mělo za důsledek snížení celkových průměrných příjmů u této skupiny. U domácností se samostatně výdělečně činnou osobou v čele naproti tomu došlo k navýšení podílu příjmů z podnikání. Nejvyšší podíl sociálních příjmů na hrubých příjmech domácnosti měly domácnosti důchodců, kde došlo k navýšení z 81,8 % na 90,4 % na úkor pracovních příjmů. Pokles podílu pracovních příjmů je významný i ve skupinách domácností nezaměstnaných a ostatních neaktivních. Opět je tím vysvětlen i pokles průměrných příjmů v těchto skupinách.

Struktura hrubých peněžních příjmů podle osoby v čele (tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ, SILC