Nejméně turistů mířilo do Pardubického kraje

Cestovní ruch v tomto regionu v roce 2024 vyprodukoval hrubou přidanou hodnotu ve výši pouze 5,4 mld. Kč.

Cestovní ruch je jedním z významných průřezových odvětví, které propojuje celou řadu oborů. Ovlivňuje nejen ekonomický rozvoj daného území, ale jeho význam zasahuje také do oblasti sociální, kulturní, vzdělávací a ekologické. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) Česka se cestovní ruch v roce 2024 podílel 2,44 % a hrubá přidaná hodnota tohoto sektoru činila 179,8 mld. Kč (meziročně o 10,1 % více). V oboru pak bylo zaměstnáno 233,4 tisíce osob, 4,3 % zaměstnaných, tedy každý 23. pracující obyvatel Česka. Podíl na tvorbě hrubého domácího produktu v národním hospodářství dosáhl 2,50 %.

V regionálním srovnání se v roce 2024 na tvorbě republikové hrubé přidané hodnoty cestovního ruchu největší měrou podílelo hlavní město Praha (34,9 %, tj. 62,8 mld. Kč), nejméně pak Pardubický a Liberecký kraj (shodně 3,0 %, tj. 5,4 mld. Kč). Meziročně nejvyšší přírůstek HPH cestovního ruchu evidoval Karlovarský kraj (+14,3 %) následovaný Jihočeským (+13,8 %) a Středočeským regionem (+12,2 %). Více než 10% nárůst vykázaly také Kraj Vysočina a dále kraje Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský.

Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, ve kterém v roce 2024 cestovní ruch tvořil 5,1 % regionální hrubé přidané hodnoty (6,2 mld. Kč). Druhý nejvyšší podíl vykázalo hlavní město Praha (3,2 %). Naopak nejméně se cestovní ruch podílí na celkovém objemu HPH Pardubického a Středočeského kraje (shodně 1,8 %).

Na celkové zaměstnanosti se cestovní ruch nejvýrazněji podílel v Karlovarském kraji – přímo v turismu zde pracovalo 11 472 osob, což představovalo 8,7% podíl na zaměstnanosti v kraji, a v oboru zde působil zhruba každý jedenáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a wellness služeb, což vytváří široké spektrum pracovních příležitostí. V hlavním městě Praze cestovní ruch zaměstnával 5,8 % osob, tj. každého sedmnáctého pracujícího.

Pětihvězdičkové hotely jen ve dvou krajích

Mezi podstatné ukazatele používané při hodno­cení úrovně cestovního ruchu v dané oblasti patří množství a kvalita hromadných ubytovacích zařízení (HUZ). Základem pro posouzení tohoto ukazatele je počet hromadných ubytovacích zařízení a počet lůžek. Regionální rozložení hromadných ubytovacích zařízení a jejich lůžková kapacita jsou odvislé od atraktivity jednotlivých krajů. Svou roli pak sehrávají přírodní zajímavosti území, tj. pohoří (např. Krkonoše, Jizerské hory nebo Šumava), lázeňská místa a také kulturně historické památky, v jejichž koncentraci dominuje především hlavní město Praha.

Při porovnání kapacity hromadných ubytovacích zařízení napříč kraji Česka je zřejmé, že v roce 2025 působilo nejvíce těchto subjektů v Jihočeském kraji (1 241 zařízení), s mírným odstupem následoval kraj Královéhradecký (1 096 zařízení). Těsně pod tisícovou hranicí se s 995 zařízeními na třetí pozici umístil Jihomoravský kraj. Nejméně hromadných ubytovacích zařízení evidoval Pardubický kraj (365 zařízení), ve kterém bylo současně zaznamenáno i nejméně pokojů (7 400) a lůžek (21 101). Naopak nejvíce pokojů a lůžek bylo zjištěno v hlavním městě Praze. Zde 831 hromadných ubytovacích zařízení disponovalo 43 892 pokoji s 95 700 lůžky. Praha zároveň vykázala nejvyšší „lůžkovost“, tj. 115,2 lůžka na jedno hromadné ubytovací zařízení.

Pokud je při srovnání počtu hromadných ubyto­vacích zařízení v rámci krajů Česka zohledněna je­jich rozloha a lidnatost, pořadí se určitým způsobem změní. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení v přepočtu na 10 000 obyvatel se nachází v Karlovarském kraji (20,7 zařízení), za kterým se těsně umístil kraj Liberecký (20,5 zařízení) a dále Královéhradecký (19,8 zařízení). Naproti tomu nejnižší hodnota byla zjištěna v Moravskoslezském kraji (5,4 zařízení). V případě počtu hromadných ubytovacích zařízení soustředěných na 100 km² dominuje hlavní město Praha (167,5 zařízení), druhou pozici s 29,1 zařízení obsadil kraj Liberecký a třetí Královéhradecký (23,0 zařízení). Nejnižší koncentraci ubytovacích zařízení v rámci svého území evidoval Kraj Vysočina, ve kterém se na 100 km² nachází v průměru 6,7 HUZ.

Hromadná ubytovací zařízení v roce 2025

Zdroj: ČSÚ

Podle kategorie stojí z celkových 77 pětihvězdičkových hotelů v Česku téměř 68 % (52 hotelů) v hlavním městě Praze. S výrazným odstupem následuje Karlovarský kraj, ve kterém turistům slouží 12 pětihvězdičkových hotelů. V pěti krajích Česka (tj. Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Moravskoslezském) nebyl evidován žádný hotel této kategorie. V zastoupení hotelů mají hlavní město Praha a Karlovarský kraj ve srovnání s ostatními regiony zcela výjimečné postavení – hotely v hlavním městě představují 67,7 % a v Karlovarském kraji 43,6 % místních ubytovacích kapacit. V ostatních 12 krajích dominují ve struktuře ubytovacích zařízení penziony. Jejich procentní zastoupení se pohybuje v intervalu od 36,5 % v Kraji Vysočina do 55,7 % v Jihomoravském kraji. Absolutně nejvíce penzionů však mohli návštěvníci využít v krajích Jihočeském (586 zařízení, 13,9 % všech penzionů v Česku) a Jihomoravském (554 zařízení, 13,2 %). Nejméně penzionů bylo evidováno v hlavním městě Praze (98 zařízení, 2,3 %). V Jihočeském kraji jsou návštěvníky velmi vyhledávané kempy. Těch bylo v tomto regionu k dispozici 132, tedy 23,2 % všech kempů v Česku a 10,6 % ubytovacích zařízení kraje.

Počty hromadných ubytovacích zařízení v krajích v roce 2025

Zdroj: ČSÚ

Cizinci míří hlavně do Prahy

V průběhu roku 2025 do hromadných ubytovacích zařízení Česka přicestovalo celkem 23,5 milionu hostů, což meziročně přestavovalo nárůst návštěvnosti o 3,2 % (730 761 hostů). Výraznější přírůstek o 4,0 % nastal u zahraničních hostů, počet domácích návštěvníků vzrostl o 2,5 %. Meziroční nárůst celkové návštěvnosti zaznamenaly všechny kraje Česka.

Dominantní postavení v cestovním ruchu má dlouhodobě hlavní město Praha, kde podstatnou část z ubytovaných v HUZ tvoří cizinci. Hlavní město Praha se na celorepublikovém počtu hostů podílelo více než jednou třetinou a v roce 2025 jej navštívilo 8,3 milionu turistů (61,5 % ze všech návštěvníků z ciziny a 12,5 % z tuzemských návštěvníků). Druhý největší počet hostů ubytovaných v HUZ je typický pro Jihomoravský kraj (2,3 mil. hostů v roce 2025, podíl na celkové návštěvnosti Česka 9,6 %) a třetím nejnavštěvovanějším bývá obvykle Jihočeský kraj (1,8 mil. hostů, podíl 7,7 %). Z hlediska počtu přenocování se v žebříčku krajů po hlavním městě Praze (32,1% podíl) umístil v roce 2025 díky lázeňství Karlovarský kraj (9,2% podíl). V Karlovarském kraji jako jediném z mimopražských krajů ve skladbě hostů převažovali cizinci.

Počty hostů v HUZ v Česku v roce 2025 podle krajů (tis.)

Zdroj: ČSÚ

Nejpočetnějšími návštěvníky Česka byli v roce 2025 turisté z Německa (2,3 mil., tedy 21,2 % zahraničních návštěvníků). Na druhé pozici se umístili hosté z Polska (919,4 tis., 8,4 %) a na třetí hosté ze Slovenska (915,4 tis., 8,4 %).

Nejvyšší podíl turistů z Německa na celkovém počtu zahraničních návštěvníků vykázal Karlovarský kraj (65,4 %). Podíl návštěvníků z Polska dosáhl nejvyššího procenta v Královéhradeckém (29,5 %) a ze Slovenska ve Zlínském kraji (41,1 %).

Všichni návštěvníci v hromadných ubytovacích zařízeních Česka strávili průměrně 2,5 noci, a průměrná doba pobytu tak činila 3,5 dne. V případě domácích hostů byly hodnoty ukazatelů nepatrně vyšší, tj. 2,6 noci a 3,6 dne. Nejdéle zahraniční i domácí hosté pobývali v Karlovarském kraji (v prvním případě 3,9 noci, ve druhém 3,6 noci), v úhrnu všech návštěvníků pak průměrný počet přenocování v tomto kraji činil 3,8 noci. Nejkratší dobu strávili domácí hosté v hlavním městě Praze (1,7 noci), zatímco zahraniční turisté v Jihomoravském kraji (1,7 noci). V úhrnu za všechny hosty byla nejkratší doba pobytu zjištěna v Jihomoravském kraji (1,9 noci, tj. 2,9 dne).

Z hostů, kteří v roce 2025 přenocovali v některém HUZ v Česku, jich 35,8 % využilo k ubytování čtyřhvězdičkový hotel. Dalších 23,7 % návštěvníků se ubytovalo v hotelech se třemi hvězdami a 12,4 % v penzionech. Ve většině krajů převažovaly v ubytování návštěvníků tří a čtyř hvězdičkové hotely, pouze v případě Pardubického regionu se hosté nejčastěji ubytovali v penzionech.