Nárůst cen nemovitostí v ČR je stále jeden z nejvyšších v EU

Statistika&My se naposledy věnovala růstu indexu cen nemovitostí (HPI) v době, kdy byla meziroční dynamika v Česku nejvyšší v celé Unii. Za dalších šest čtvrtletí Česko na žebříčku mírně sestoupilo, stále se však drží mezi zeměmi, kde nemovitosti zdražují nejvíce. Ve 3. čtvrtletí 2018 meziroční nárůst HPI dosáhl 8,7 %, což stačilo na čtvrtý nejvyšší přírůstek v Unii.
Meziroční růst indexu v celé Unii ve stejném období dosáhl 4,3 %. Nejrychleji ceny nemovitostí rostly ve Slovinsku (15,1 %), v Nizozemsku (10,2 %) a v Irsku (9,1 %). Oproti Česku, které zažívalo vrchol meziroční dynamiky v roce 2017, v těchto zemích cenový růst výrazně zrychlil během loňského prvního pololetí. Naopak ceny nemovitostí meziročně poklesly ve Švédsku (–2,1 %) a v Itálii (–0,8 %).
Dynamika cen bytů je do velké míry určena hospodářským cyklem. V EU se HPI pub­likuje od roku 2005 a prvního maxima dosáhl v roce 2008, podobně jako v Česku. Zatímco u nás pak index nepřetržitě klesal, v EU kolísal. V 1. čtvrtletí 2013 dosáhl minima jak v ČR, tak v Unii a od té doby až do 3. čtvrtletí 2018 rostl – v Evropské unii o 20,5 % a u nás o 40,8 %. Ještě výrazněji se zvýšily ceny nemovitostí v Irsku (+79,4 %), v Maďarsku (+54,1 %), v Estonsku (+50,7 %) a ve Švédsku (+46,3 %).
Ne všude se ekonomické oživení posledních let projevilo. Dluhová krize a problémy jižní části Unie jsou nejvýrazněji vidět na Itálii, kde se od počátku roku 2013 index cen nemovitostí snížil o 11,0 %. Maximální úrovně zde index dosahoval ve 2. čtvrtletí 2011. Od té doby poklesl o 18,5 %. Dlouhodobě klesající ceny nemovitostí se stávají problémem pro vlastníky, jejichž majetek ztrácí na ceně – v Itálii bydlí ve vlastním asi 72 % domácností. Do nesnází se pak dostávají i banky.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty