Naděje dožití v důchodovém věku

V roce 2025 pokračoval trend zvyšující se naděje dožití osob ve věku 65 a více let. U žen starších 80 let však došlo k jejímu mírnému poklesu.

Naděje dožití při narození (též nazývaná střední délkou života) se v Česku s několika nepatrnými výkyvy a s výjimkou let 2020 a 2021 (pandemie onemocnění covid-19) stabilně zvyšuje. V roce 2025 oproti minulému roku narostla u obou pohlaví. U mužů se naděje dožití zvýšila významněji než u žen, a to o 0,34 roku na 77,49 roku. U žen se naděje dožití meziročně zvýšila jen o 0,05 roku na 83,19 roku. Od roku 2005 tak došlo u mužů k nárůstu o téměř 4,6 roku, u žen o 3,8 roku.

S celkovou nadějí dožití při narození rostla v Česku také naděje dožití osob v důchodovém věku. Pro jednoduchost lze naději dožití v důchodovém věku sledovat od věku 65 let. Tato hranice jako zákonný věk odchodu do důchodu se sice bude týkat až ročníku 1965 (u žen se dvěma a více vychovanými dětmi dalších mladších ročníků), v demografické statistice je však hranice 65 let obvykle vnímána i jako počátek seniorského věku.

Muži zaostávají za ženami přibližně o 3,5 roku

V roce 2025 měly ženy, které se dožily 65 let věku, naději v průměru žít ještě dalších 20,8 roku. U 65letých mužů to bylo 17,1 roku. Za posledních 20 let (od roku 2005) se naděje dožití v tomto věku zvýšila u mužů o 2,7 roku, u žen o 2,9 roku. V porovnání s předchozím rokem 2024 se naděje dožití 65letých mužů zvýšila o 0,14 roku, u stejně starých žen o 0,01 roku. Mezi lety 2005 a 2025 rozdíl v naději dožití žen a mužů ve věku 65 let fluktuoval většinou mezi 3,3 a 3,8 roku s výjimkou let 2020 a 2021, kdy byla úmrtnost výrazně ovlivněna pandemií onemocnění covid-19. V roce 2021 klesla naděje dožití žen ve věku 65 let na 18,7 roku (oproti roku 2019 o přibližně 1,3 roku), u stejně starých mužů na 14,5 roku (oproti roku 2019 o 1,8 roku). Rozdíl mezi ženami a muži se tak v roce 2021 zvýšil na více než 4,1 roku, následně však opět klesl pod hodnotu 3,8 roku.

S rostoucím věkem se přirozeně naděje dožití postupně snižuje. Muži ve věku 80 let měli v roce 2025 naději dožití 7,8 roku (oproti předchozímu roku nárůst o 0,03 roku), u 80letých žen to bylo 9,4 roku (pokles o 0,08 roku). V takto vysokém věku meziroční přírůstky naděje dožití kolísají více než u mladších seniorů a mohou odrážet i různorodé epidemiologické podmínky jednotlivých let. Celkově se od roku 2005 naděje dožití osob ve věku 80 let zvýšila u mužů o 1,6 roku a u žen o 1,9 roku – to značí relativní nárůst 26 % u mužů a 25 % u žen. Ve věku 65 let přitom došlo ve stejném období k relativnímu nárůstu střední délky života u mužů o 18,7 % a u žen o 16,5 %. Úroveň úmrtnosti se tedy v průběhu posledních 20 let zlepšila jak u mladších, tak u starších seniorů, přičemž u starších osob o něco významněji.

Naděje dožití ve věku 65 a 80 let (roky)

Zdroj: ČSÚ

Nejdéle žijí důchodci v Praze

V období 2024–2025 (úmrtnostní tabulky, ze kterých vychází naděje dožití, jsou pro kraje sestavovány za dvouletá období) měli v krajském porovnání nejvyšší naději dožití obyvatelé na počátku důchodového věku v Praze, a to jak ženy, tak muži. Při zachování úmrtnosti na úrovni období let 2024–2025 by měli 65letí Pražané naději dožití dalších 18,3 roku a stejně staré Pražanky 21,8 roku. Druhou nejvyšší naději dožití měli muži v Královéhradeckém kraji (17,7 roku), ženy pak ve Zlínském kraji (21,3 roku), na dalším místě se umístil pro muže kraj Jihomoravský (17,4 roku) a pro ženy Kraj Vysočina (21,2 roku). Vyšší než celorepublikový průměr naděje dožití v období 2024–2025 (17,1 roku) měli 65letí muži ještě v Pardubickém kraji, v Kraji Vysočina, ve Zlínském a Plzeňském kraji. U žen to bylo v krajích Jihomoravském, Pardubickém, Královéhradeckém, Olomouckém a Jihočeském, přičemž celkově v Česku naděje dožití ve věku 65 let v období 2024–2025 činila 20,8 roku.

Naopak nejkratší naděje dožití ve věku 65 let byla ve stejném období zaznamenána v Ústeckém kraji. U mužů to bylo 15,7 roku, u žen 19,3 roku, tedy o 2,6, resp. 2,4 roku méně než v případě obyvatel Prahy. Druhou nejhorší úmrtnostní úroveň měli senioři ve věku 65 let v kraji Karlovarském (muži 16,2 roku a ženy 19,9 roku) a třetí v kraji Moravskoslezském (muži 16,4 roku a ženy 20,2 roku). Kraje se liší taktéž úrovní nadúmrtnosti mužů, tj. rozdílem mezi nadějí dožití mužů a žen. Nejnižší nadúmrtnost byla v období 2024–2025 zaznamenána v Královéhradeckém kraji, kde činila necelé 3,3 roku. Naopak nejvyšší byla převaha naděje dožití žen nad muži ve Zlínském kraji, kde dosáhla téměř 4,1 roku.

Regionální rozdíly v naději dožití byly v období 2024–2025 znatelné i u osob ve věku 80 let. Podobně jako mladší senioři, měli nejvyšší naději dožití při zachování úrovně úmrtnosti daného období 80letí muži i ženy v Praze (8,4 roku pro muže a 10,2 roku pro ženy). Druhou nejvyšší nadějí dožití ve věku 80 let se pyšnili muži v Královéhradeckém kraji (8,2 roku), ženy pak ve Zlínském kraji (9,6 roku), na dalším místě se umístil pro muže kraj Liberecký (necelého 8,0 roku) a pro ženy Pardubický kraj (9,6 roku).

Naděje dožití ve věku 65 let v krajích Česka ve dvouletém období 2024–2025 (roky)

Zdroj: ČSÚ

Méně než půlka zbývajícího života je ve zdraví

Naděje dožití však neuvažuje zdravotní stav osob, tedy neříká nic o tom, v jakém zdravotním stavu daná osoba své další roky života prožije. K tomu je možné využít ukazatel střední délka života ve zdraví (z anglického healthy life years – HLY), který Eurostat definuje jako počet let, které by osoba měla prožít v dobrém zdravotním stavu (bez omezení zdraví a běžné aktivity). Tento ukazatel je každoročně dostupný na základě dat sbíraných v rámci šetření Životní podmínky EU-SILC a naměřené úmrtnosti. Často se používá právě pro osoby vstupující do důchodového věku 65 let. Podle údajů Eurostatu byla v roce 2024 délka života ve zdraví ve věku 65 let v Česku u mužů 7,8 roku a u žen 8,2 roku. To činilo přibližně 46 % celkové střední délky života 65letých mužů a necelých 40 % celkové střední délky života 65letých žen. Od roku 2005 se střední délka života ve zdraví v 65 letech shodně navýšila o 1,2 roku. V posledních 20 letech však docházelo ke značnému kolísání tohoto ukazatele. Nejvyšších hodnot dosahoval v polovině druhé dekády tohoto století, kdy pro muže ve věku 65 let činil 8,5 roku, pro stejně staré ženy to bylo 9,3 roku.

V rámci států Evropské unie byla střední délka života ve zdraví obyvatel Česka v roce 2024 podprů­měrná, a to jak u mužů, tak u žen. Průměr EU činil pro 65leté muže 10,0 roku a pro stejně staré ženy 10,5 roku. Nejvyšší střední délku života ve zdraví ve věku 65 let měli v daném roce Švédi (14,3 roku) a Švédky (14,2 roku), nejnižší naopak muži i ženy z Lotyšska (3,9 a 4,5 roku).

Střední délka života ve zdraví ve věku 65 let (roky)

Zdroj: ČSÚ