Přejít k obsahu

Mateřská úmrtnost klesla za 25 let o polovinu

Eva Henzlerová

15. 09. 2016

  • Události
  • Svět
Každý den na světě zemře 830 žen v důsledku komplikací v těhotenství, při porodu či v šestinedělí. Počet případů úmrtí matek v jednotlivých částech světa odráží nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči a zdůrazňuje rozdíly mezi bohatými a chudými regiony. Ve vyspělých zemích je již úmrtí rodičky vzácností. Pokud k němu však dojde, vyvolá ve společnosti šok.

Právě snížení mateřské úmrtností především mladých matek bylo jedním z osmi rozvojových cílů milénia, které OSN vytyčilo v roce 2000. Od roku 1990 do roku 2015 se podařilo snížit mateřskou úmrtnost o tři čtvrtiny jen v devíti zemích (Bhútán, Kapverdy, Kambodža, Írán, Laos, Maledivy, Mongolsko, Rwanda a Východní Timor), v dalších 39 zemích se dosáhlo významného pokroku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo vloni na celém světě v důsledku komplikací v těhotenství, během porodu či v šestinedělí 303 tis. žen. Od roku 1990 se však celosvětově podařilo mateřskou úmrtnost snížit o 44 %. Mateřská úmrtnost se podle definice WHO vykazuje jako celkový počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na 100 tis. živě narozených dětí.

Nejvyššímu riziku jsou vystaveny 15leté dívky

Naprostá většina (99 %) těchto úmrtí je registrována v méně rozvinutých regionech. Z nich více než polovina připadá na země subsaharské Afriky a třetina na země jižní Asie. Zatímco v rozvinutých zemích zemře na komplikace v těhotenství, při porodu či v šestinedělí na každých 100 tis. živě narozených dětí pouze 12 matek, v méně rozvinutých zemích je toto číslo dvacetkrát větší. Rozdíly nejsou jen mezi jednotlivými státy, ale i mezi různými regiony v téže zemi. Svou roli hraje také skutečnost, zdali v nich převažuje městské či venkovské osídlení. Nezpochybnitelný vliv má i sociální situace konkrétní rodičky a také její věk. Nejvyššímu riziku jsou vystaveny dívky, které otěhotní před 15. narozeninami. Právě úmrtí spojená s těhotenstvím jsou v méně rozvinutých zemích mezi dívkami mladšími 15 let nejčastější příčinou úmrtí. Obecně mají ženy v zemích označovaných jako rozvojové průměrně větší počet dětí než ženy z vyspělých zemí. Stráví tedy větší část svého života jako těhotné a jejich riziko zemřít v těhotenství je tak vyšší. Pravděpodobnost, že dnes 15letá dívka zemře na komplikace v těhotenství, při porodu či během šestinedělí, je v rozvojových zemích 1 : 180, zatímco v rozvinutých zemích 1 : 4 900.
Téměř tři ze čtyř úmrtí matek připadají na krvácení po porodu, poporodní infekce, vysoký krevní tlak v těhotenství, komplikace při porodu nebo nastanou komplikace v souvislosti s potratem. Další skupinu pak představují choroby matky, které s jiným stavem nesouvisí, například diabetes či obezita. Právě zvyšující se podíl obézních těhotných žen může být jednou z příčin nárůstu mateřské úmrtnosti ve Spojených státech. Riziko úmrtí při porodu či během těhotenství se zde od roku 1990 zvýšilo o 136 %. V roce 2014 zemřelo 28 žen na 100 tis. živě narozených dětí, přitom v roce 1990 to bylo jen 12 žen.
V České republice jsou úmrtí žen v těhotenství, při porodu či v šestinedělí velmi vzácná. V letech 2010–2014 zemřelo celkem 16 žen a narodilo se 551 tis. dětí. Na 100 tis. narozených tak připadala pouze necelá tři úmrtí matek.