Máme se bát rostoucího počtu důchodců?

V poslední době se stále častěji píše o stárnutí obyvatelstva a někdy jsou s tím spojeny i další závěry, např. ten, že na důchody seniorů nebude mít v budoucnu kdo vydělávat.
Je situace skutečně tak špatná? Pravdou je, že populace opravdu stárne, ať to měříme jakkoliv. Průměrný věk se zvyšuje v posledních desetiletích tempem zhruba o dva roky za desetiletí, podíl seniorů (osob ve věku 65+ let) se zvýšil v posledních 10 letech ze 14,0 na 17,8 %. A výrazně se mění index stáří, který udává počet seniorů na 100 dětí do 15 let – v roce 1984 na jednoho seniora připadaly dvě děti, v loňském roce již bylo seniorů více než dětí (index byl 117).
Máme se ale opravdu bát toho, že na rostoucí počet důchodců nebude mít kdo vydělávat? Nemuselo by tomu tak být. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje postupné prodlužování věku odchodu do starobního důchodu. Po dosažení nároku na starobní důchod ročníku narození 1977 ve věku 67 let (pro obě pohlaví a bez ohledu na počet vychovaných dětí) se důchodový věk dále každoročně prodlužuje o dva měsíce.
Podle výsledků projekce obyvatel, kterou ČSÚ publikoval v roce 2013, tak lze konstatovat, že index ekonomického zatížení, definovaný jako podíl osob neproduktivních (osoby do 19 let a osoby v důchodovém věku) a osob produktivních (osoby od 20 let do věku získání nároku na důchod) plynule poroste ze 69,1 % v roce 2012 na 75,8 % v roce 2025. Poté bude následovat mírný pokles (na 72,1 % v roce 2036) a v dalším dvacetiletí dojde k jeho výraznějšímu zvýšení až na hodnotu 85,0 % v roce 2056. Poté ale bude index ekonomického zatížení stejně rychle klesat, po stagnaci v 80. letech se postupně sníží až na 60,4 %, tedy až pod současnou úroveň.
Z toho je zřejmé, že pokud budou v příštích desetiletích problémy s financováním důchodového systému, nebude důvodem ani tak předpokládaný demografický vývoj (obzvláště při předpokládaném růstu produktivity práce by neměl být tak zásadní rozdíl mezi tím, když index bude místo 70 % nějakých 80 až 85 %), ale spíše vývoj v ekonomické oblasti, např. pokles podílu ekonomicky aktivních, či přesněji řečeno odvádějících příslušné pojistné.