Kvalita života a zdraví Čechů

Polovina české populace se pravidelně nehýbe a třetina nepřečetla za poslední rok žádnou knihu.

Speciální okruh otázek v šetření Životní podmínky byl v loňském roce věnován tématům zdraví a životní styl dospělých osob a jejich kvalita života.

Váha přibývá s věkem

U všech 16letých a starších respondentů se v dotazníku zjišťovala jejich tělesná výška v cm a váha v kg. Z těchto údajů byl pak vypočten index tělesné hmotnosti, známý jako body mass index (BMI). Zjištěný průměr vyšel na 26,2, což je těsně nad horní hranicí hodnot považovaných za normální zdravou váhu. Prakticky stejná byla i hodnota mediánu, tedy údaje, od něhož má přesně polovina populace hodnotu BMI nižší a polovina vyšší.

S mírnou nadváhou bojuje v Česku více než třetina žen (35,7 %) a téměř polovina dospělých mužů (48,6 %). Každý pátý muž trpí obezitou (21,0 %), u ženské části populace je to 18,4 %. Každá druhá žena má naopak BMI na úrovni normální váhy, případně podváhy. U mužů je to stěží každý třetí. Hodnota BMI postupně narůstá s přibývajícím věkem. Zatímco ve věku 16 až 34 let má normální váhu 59,1 % české populace, mezi 35 až 49 lety je to již jen 36,8 %, tedy o něco více než třetina dané populace. Ve skupině 50 až 64 let se v intervalu normální váhy drží pouze 27,2 % dospělých osob a výrazně přibývá osob s mírnou nadváhou (47,0 %). Ve věkové kategorii 65 a více let má normální zdravou váhu už jenom 23,5 % osob, naopak každý čtvrtý senior trpí obezitou (27,3 %).

Struktura BMI indexu podle pohlaví (%)

Velmi zajímavé výsledky přinesla otázka, jak často se respondenti věnují nějaké volnočasové fyzické aktivitě. Patří sem nejen sport či fitness, ale jakákoliv rekreační aktivita, která trvá déle než 10 minut v kuse a dochází u ní ke zvýšení dechové či tepové frekvence (např. rychlejší chůze se psem).

Každý den si najde čas na pohyb ve svém volném čase 14,4 % mužů a 16,1 % žen. Alespoň jednou týdně se pravidelně hýbe 35,4 % mužů a 30,8 % žen. Příležitostně nebo občas si zasportuje 17,8 % mužů a 15,4 % žen. Oproti tomu třetina českých mužů a o něco více žen přiznávají, že neprovozují žádnou fyzickou aktivitu ve volném čase.

Sport a volnočasová fyzická aktivita týdně

Studovaní se v práci tolik nenadřou

V rámci otázky na fyzickou aktivitu vztahující se k práci měli respondenti posoudit charakter své pracovní činnosti v běžném týdnu. Ukázalo se, že polovina žen v Česku má sedavou práci (49,6 %) a dalších 14 % žen, jako například učitelky, kadeřnice nebo prodavačky u pultu, uvádí, že při své práci převážně stojí. Naopak těžkou a fyzicky náročnou práci (např. práce s těžkými motorovými nástroji, stavební práce, stěhování, lesnictví, hornictví) vykonávají hlavně muži, konkrétně 14,6 % mužů oproti 3,2 % žen. Chůzi nebo středně těžkou fyzickou aktivitu uvedlo 39 % mužů a 33 % žen. Do této kategorie se řadí profese jako poštovní doručovatelka, zdravotní sestra, číšník, instalatér apod.

Při bližším pohledu na typ pracovní aktivity podle dosaženého vzdělání vidíme, že podíl osob se sedavou aktivitou se zvyšuje s vyšším dokončeným vzděláním a až do úrovně úplného středoškolského vzdělání je vyšší u žen. Mezi vysokoškoláky najdeme větší zastoupení sedavé pracovní aktivity u mužů (73,4 %). Stání je ve všech vzdělanostních skupinách častější u žen. Chůze nebo středně těžká fyzická aktivita se nejvíce týká osob se základním vzděláním, shodně u mužů i žen. Podíl osob s fyzicky namáhavou prací se velice výrazně snižuje s vyšším dokončeným vzděláním.

Pracovní fyzická aktivita podle pohlaví a dosaženého vzdělání (%)

Ženy se stravují zdravěji

Další sledovanou charakteristikou byly stravovací návyky, konkrétně konzumace ovoce a zeleniny či zeleninových salátů v typickém týdnu. Z analýzy získaných dat vyplynulo, že alespoň jednou denně jí ovoce více než polovina osob a zeleninu přesně polovina osob. Výrazně vyšší podíly jsou v tomto směru u žen. Téměř 17 % žen jí ovoce dvakrát i vícekrát denně, přičemž ve stejné míře si jej dopřává jen desetina mužů. S velkým rozdílem ženy předhánějí muže i v konzumaci zeleniny. Zeleninu má denně na talíři 56,1 % žen oproti 44,5 % mužů. Každý čtrnáctý muž v České republice nejí zeleninu skoro vůbec.

Mezi rizikové faktory pro vznik řady chronických onemocnění patří kromě obezity a nedostatku pohybu také kouření a nadměrná konzumace alkoholu, které způsobují např. většinu kardiovaskulárních onemocnění. Součástí rozhovoru byly tedy i otázky na četnost kouření či užívání tabákových výrobků (včetně inhalování a žvýkání) a rovněž konzumace alkoholu. Cílem bylo zjistit pouze frekvenci, bez ohledu na spotřebované množství či druh alkoholického nápoje.

Pravidelnými denními kuřáky je v Česku 23,7 % mužů a 13,8 % žen, tedy přibližně každý čtvrtý muž a každá sedmá žena ve věku 16 a více let. Příležitostně si zapálí cigaretu zhruba 6,8 % mužů a 4,7 % žen. Pokud jde o pití alkoholu, denně nebo několikrát týdně si dá sklenku vína, piva nebo lihovin zhruba 29 % mužů a 10 % žen. Nárazové nebo příležitostné pití alkoholu každý týden nebo několikrát za měsíc přiznala bezmála třetina mužů a téměř 28 % žen. Osob, které uvedly, že se v posledních 12 měsících ani jednou nenapily alkoholu (buď zcela přestaly pít, nebo nikdy neholdovaly alkoholu), bylo mezi muži 15,4 % a mezi ženami 29,1 %.

Četnost konzumace ovoce a zeleniny v běžném týdnu (%)

Finanční zátěž představují léky a zubaři

Důležitým aspektem životního stylu je také péče o vlastní zdraví. V rámci šetření byli respondenti dotazováni i na to, kolikrát za posledních 12 měsíců navštívili praktického lékaře (včetně preventivních prohlídek), specializovaného lékaře (například oční, ortoped, ORL, gynekolog) a zvlášť zubaře či ortodontistu. S přibývajícím věkem a zhoršováním zdravotního stavu docházejí lidé k lékaři pochopitelně častěji. Zatímco mladší ročníky navštíví svého praktika jednou až dvakrát za rok, u seniorů nad 65 let je to v průměru až 4krát ročně. Podobný počet návštěv absolvují senioři také v ordinacích specializovaných lékařů. Odlišná situace je u zubařů. Průměrný počet návštěv u stomatologa za rok činí 1,6 a z hlediska věku respondentů se nijak výrazně neliší.

Při hodnocení péče o zdraví nelze opomenout, jakou finanční zátěž pro domácnost představují výdaje spojené se zdravotní péčí a úhradou léků. Šetřené domácnosti měly vzít v úvahu výdaje všech členů domácnosti za posledních 12 měsíců a zhodnotit, jakou zátěž pro ně představovaly. Největší zátěží jsou pro české domácnosti především výdaje za léky, ať už předepsané, nehrazené pojišťovnou, nebo volně prodejné léky či potravinové doplňky. Velkou zátěž představuje nákup léků pro 8,2 % domácností. Dalších 45,2 % domácností označilo tuto položku jako určitou zátěž. Mnohé domácnosti vnímají jako finanční zátěž také platby u zubaře. Pro necelou polovinu domácností (42,3 %) je stomatologická péče určitou až velkou zátěží. Do ní je ovšem zahrnuta i ortodoncie (tj. rovnání chrupu) a dentální hygiena, což bývá často spojeno s nemalými finančními náklady.

Naopak návštěvy praktického lékaře a specialistů, ani případná hospitalizace v nemocnici nebyly žádnou finanční zátěží pro více než dvě třetiny domácností. To je v souladu s tím, že v našem státě jsou ambulantní i lůžková péče u praktiků a specializovaných lékařů vesměs hrazeny z povinného zdravotního pojištění.

Zátěž domácností výdaji na zdravotní péči a léky (%)

Spokojenost hlavně se vztahy

Druhým obsáhlým tématem modulových otázek byla kvalita života. Respondenti měli subjektivně vyjádřit svou spokojenost s aktuální životní situací. Posuzovali míru spokojenosti, jak celkovou se svým životem, tak i s vybranými oblastmi života (finance, volný čas, osobní vztahy); a to na škále od 0 do 10, kdy 0 značí úplnou nespokojenost a 10 naprostou spokojenost. Stejné otázky již byly součástí šetření v předchozích letech, takže je k dispozici i vývoj v čase.

Hodnocení celkové spokojenosti se životem dosáhlo průměrné známky 7,4 a oproti poslednímu zjišťování v roce 2018 nastal nepatrný pokles. Absolutní nespokojenost s vlastním životem projevilo pouze 0,3 % hodnotitelů, naopak zcela spokojených (známka 10) bylo 9,4 % respondentů.

Při hodnocení různých oblastí života vyjádřili dotazovaní nejmenší spokojenost s finanční situací své domácnosti (průměrná známka 6,8), avšak v průběhu let je vidět postupné zlepšování. Méně spokojeni byli rovněž s množstvím času na činnosti, které je baví. I v této oblasti je však za posledních 10 let zjevné drobné zlepšení. Nejvyšší známky spokojenosti udělili obyvatelé České republiky osobním vztahům s blízkými v rodině, s přáteli či sousedy (průměrně 8,2), avšak právě v této oblasti došlo od roku 2018 k citelnému zhoršení.

Kromě hodnocení spokojenosti měli dotazovaní dále uvést, jak často se v posledních čtyřech týdnech cítili šťastní a také, jak často se cítili osamělí či opuštění. Tyto pocity významně ovlivňují duševní zdraví člověka.

Mezi muži a ženami v tomto ohledu nebyly shledány podstatné rozdíly. Často nebo občas se cítí šťastných kolem 40 % mužů i žen, asi desetina osob se cítí šťastná jen zřídka či málokdy. Osamělost vnímají o něco více ženy, občas se cítí osamělá každá šestá žena (16,9 %) a každý osmý muž (12,8 %). Často přepadá pocit osamění téměř 5 % žen a 3 % mužů.

Ženy jsou větší čtenářky

Respondenti měli rovněž odpovědět, zda během posledních 12 měsíců přečetli nějakou knihu, a kolik knih to bylo. Případně měli uvést důvod, proč nečtou. Ukázalo se, že alespoň jednu knihu za rok přečetlo 64,5 % dotázaných, a naopak žádnou knihu nepřečetlo 35,5 % respondentů.

Z těch, kteří připustili, že vůbec nečtou, uvedlo nejvíce osob jako důvod nezájem o čtení knih (19,1 %), dále nedostatek času (6,8 %) a jiné důvody (9,0 %). Okrajové možnosti jako „nemohl(a) jsem si dovolit z finančních důvodů“ nebo „nebylo to pro mě dostupné“ (kam spadá i jazyková bariéra) tvořily méně než 1 % odpovědí.

Výrazně více se čtení knih věnují ženy než muži, pokud jde o počet přečtených knih. Téměř každá čtvrtá žena přečte více než 10 knížek za rok. Z mužů je to jen každý devátý.

V dotazníku byla též otázka, zda se oslovení respondenti věnují ve volném čase nějaké umělecké činnosti jakožto svému koníčku, např. hře na hudební nástroj, zpěvu, tanci, kreslení, fotografování, ručním pracím, vyřezávání, psaní povídek či básniček. Sebraná data ukazují, že žádný takový koníček, který by se dal označit za uměleckou činnost, nemají dvě třetiny populace. Mezi ženami se uvedené aktivitě věnuje zcela pravidelně alespoň jednou týdně 15,5 %, z mužů je to méně než 12 %. Stejný podíl mužů uvedl, že si na svůj umělecký koníček najde čas alespoň jednou za měsíc, žen takto odpověděla téměř pětina.

Každý desátý Čech je dobrovolníkem

Novým tématem v loňském šetření Životní podmínky bylo tzv. dobrovolnictví. Neplacenou dobrovolnou činnost pro nějakou organizaci, klub či spolek vykonávala během posledních 12 měsíců zhruba desetina obyvatel České republiky. Lidé pomáhali nejčastěji ve sportovních oddílech, charitativních organizacích nebo v kulturních spolcích.

Dále se zjišťovala dobrovolná neplacená činnost, která nebyla zastřešena žádnou organizací, např. pomoc jiným lidem (nákupy, vaření, úklid), pomoc zvířatům, úklid lesa, čištění potoka či sbírání odpadků v přírodě. Tuto neformální dobrovolnou činnost uvedlo celkem 12,3 % dotázaných.

Dobrovolná neplacená činnost pro nějakou organizaci (%)

Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností