Kudy dál, statistiko?

O nové roli národních statistických úřadů diskutovali statistici na 65. kongresu Mezinárodního statistického institutu.

Mezinárodní statistický institut (ISI – International Statistical Institute) je odbornou institucí s velmi dlouhou tradicí. Založen byl už v roce 1885 a v současné době sdružuje 133 zemí. Jeho světové kongresy se od roku 1887 konají ve dvouleté periodě a jsou organizovány ve spolupráci s národním statistickým úřadem země, která událost v daném roce hostí.

Na jednom místě se během nich setkávají statistici z národních statistických úřadů, centrálních bank, akademické sféry, ale také uživatelé statistik. Letošní konference se v nizozemském Haagu zúčastnilo kolem 1 500 delegátů ze 120 zemí světa.

Co je třeba změnit

Vědecký program kongresu zahrnoval desítky sekcí zaměřených na nejrůznější oblasti statistiky – prezentace se týkaly jak výzkumu ve statistické teorii, metodologii a aplikacích, tak i nejnovější praxe. Tématem, které se opakovaně objevovalo v řadě sekcí a prezentací, byla problematika definice nové role národních statistických úřadů v souvislosti se změnami společenského prostředí. Tato oblast reflektuje modernizaci, správu dat a nové přístupy v oficiální statistice. Odborníci považují za největší hrozby pro statistické úřady v digitální éře například ztrátu monopolu na data, rostoucí očekávání veřejnosti, technologickou zaostalost, nedostatečné kapacity a dovednosti či otázky etiky a důvěry. Jako riziko se rovněž chápe zneužívání statistických údajů populisty a dalšími aktéry.

Nástup umělé inteligence

Druhým tématem, na něž se zaměřovala pozornost, byla umělá inteligence (AI) a její dopady na statistiku i na vzdělávání, protože nástup této technologie zásadně mění způsob práce ve všech fázích statistického procesu. Není to však něco, na co bychom měli stoprocentně spoléhat. Vždy bude potřeba, aby člověk se svou zkušeností posoudil výstupy vytvořené AI. Tyto dovednosti se sice vyučují na školách, ale rozvíjejí se až v praxi a zdokonalují se v průběhu celé kariéry. Pro využití generativních nástrojů umělé inteligence bude třeba provést změny ve vzdělávání příští generace statistiků a datových vědců. Nový přístup ovšem musejí uplatnit i pedagogové, na nichž závisí implementace těchto nástrojů do výuky.

Statistika má sloužit uživatelům

V rámci kongresu se probíralo také téma poskytování statistických informací, definování uživatelských skupin a produktů určených pro různé potřeby. Hlavní myšlenka, že „statistika má sloužit uživatelům, nikoliv jen produkovat data,“ se objevovala v řadě prezentací. Například jsme se setkali s názorem, že už bychom neměli hovořit o „official statistics“, ale o „public statistics“. Diskutovalo se o tom, jak statistické organizace mohou porozumět potřebám různých uživatelů – od politiků přes výzkumníky až po novináře a občany. Jak upravit interní procesy tak, aby výstupy byly relevantní a užitečné. Poukazovalo se na nutnost překonat tradiční metriky (např. počet publikovaných tabulek) a zaměřit se na dopad a užitečnost. Výzvou pro všechny je fakt, že v době omezených rozpočtů a konkurence alternativních datových zdrojů je třeba redefinovat roli statistiky jako poskytovatele veřejné hodnoty. Do této diskuze jsme přispěli vystoupením na téma „Poskytování statistických informací ČSÚ různým skupinám uživatelů“.

Jsme součástí dění

Vedle odborného programu proběhla i řada administrativních mítinků – setkání výkonných výborů, rad, valných shromáždění a výborů ISI a jeho asociací.

Účast na jednání je pro ČSÚ důležitá, neboť napomáhá zvyšovat mezinárodní prestiž úřadu a zapojuje nás do užitečné mezinárodní spolupráce v oblasti statistiky. Zůstáváme tak v centru dění a můžeme spolurozhodovat o tom, kterým směrem se bude obor dále rozvíjet. Přínosem jednání jsou rovněž osobní setkání se zástupci národních statistických úřadů členských států a mezinárodních organizací.