Kolik dává stát na vědu

Výdaje státu na výzkum a vývoj v Česku v posledních letech nominálně rostly, v poměru k HDP se ovšem snižují.

Celkové výdaje státu na výzkum a vývoj (VaV) v Česku mezi lety 2022 a 2023 vzrostly o 1,4 (554 mil. Kč) na 39 039 mil. Kč. V předchozích dvou letech se přímá veřejná národní podpora VaV zvyšovala přibližně o 200 mil. Kč ročně, ovšem v letech 2017 až 2020 se tyto výdaje státu každoročně navyšovaly o více než 2 mld. Kč. Při srovnání s využitím cenového deflátoru HDP ovšem došlo v Česku v roce 2023 již potřetí za sebou k meziročnímu propadu financování VaV ze státního rozpočtu ve srovnatelných (stálých) cenách. Oproti roku 2020 se výdaje státu na VaV snížily o 15 %, a dostaly se na úroveň let 2011 až 2016.

Podíl VaV na celkových výdajích státního rozpočtu se v Česku snížil šestým rokem v řadě, a to z nejvyšší hodnoty 2,40 % v roce 2017 na 1,77 % v roce 2023. Vůči HDP to v roce 2021 bylo 0,61 %, v roce 2022 pak 0,55 % a v roce 2023 jen 0,51 %, což je nejméně od roku 2008. HDP tedy roste nominálně rychleji než státní rozpočtové výdaje na  aV. Česko se tak nepřibližuje vytčenému cíli 1 %, který uvádí Inovační strategie České republiky 2019–2030.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v Česku

Zdroj: ČSÚ

Na investice šlo pouze 5 % výdajů

Převážná část státní rozpočtové podpory VaV spadá do kategorie běžných (neinvestičních) výdajů. V roce 2023 bylo ze státního rozpočtu na tyto běžné výdaje na VaV vynaloženo 37,1 mld. Kč, což odpovídá podílu 95 % z celkových státních rozpočtových výdajů na VaV. Podíl kapitálových (investičních) výdajů v roce 2023 dosáhl 4,9 % (1,9 mld. Kč). Kapitálové výdaje v Česku úzce souvisely zejména s čerpáním unijních fondů na budování výzkumné infrastruktury a se spolufinancováním z národních veřejných zdrojů. Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státu na VaV byl zaznamenán v roce 2012, kdy činil 12 %.

Zatímco mezi lety 2020 a 2023 institucionální podpora výzkumu ze státního rozpočtu, podporující především dlouhodobý rozvoj výzkumné činnosti vysokých škol a ostatních veřejných výzkumných organizací, vzrostla o 15 % na 22,3 mld. Kč, účelová podpora, zaměřená na jednotlivé výzkumné projekty a granty, ve stejném období klesla o desetinu na 16,7 mld. Kč.

Nejvíc z podpory získávají vysoké školy

Nejvýznamnějším poskytovatelem přímé veřejné podpory VaV v Česku je dlouhodobě Ministerstvo školství. Jeho prostřednictvím bylo v roce 2023 do výzkumných a vývojových aktivit alokováno celkem 15,8 mld. Kč, což odpovídá 41% podílu z celkového objemu státních rozpočtových výdajů na VaV. Největší část (11,4 mld. Kč) byla určena na financování výzkumné činnosti na vysokých školách. Jednalo se jak o institucionální podporu v rámci všeobecného rozvoje znalostí (10 mld. Kč), tak i o účelové financování (1,4 mld. Kč). Akademie věd ČR rozdělila mezi své výzkumné ústavy prostřednictvím institucionální podpory 7,0 mld. Kč. Technologická agentura a Grantová agentura vynaložily na účelovou podporu výzkumných projektů dohromady 10,2 mld. Kč. Na ostatních 13 poskytovatelů připadlo zbylých 6,1 mld. Kč výdajů státu na VaV.

Největší část ze státních rozpočtových výdajů na VaV dostávají od roku 2011 veřejné vysoké školy. V roce 2023 se jednalo včetně účelové podpory o 17,3 mld. Kč, tj. 44 % z celkových výdajů státu na VaV. Výzkum prováděný ve veřejných výzkumných institucích, zejména na pracovištích Akademie věd, byl ze státního rozpočtu podpořen částkou 11,8 mld. Kč. Soukromé podniky získaly 2,9 mld. Kč (meziročně o desetinu méně) a na ostatní příjemce připadlo zbylých 7,1 mld. Kč, z toho 2,2 mld. Kč šlo na mezinárodní spolupráci.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v Česku podle příjemců (mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Na průmysl třikrát více než na životní prostředí

Dlouhodobě více než polovina státních rozpočtových výdajů na VaV směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. V roce 2023 to byly téměř dvě třetiny (23,5 mld. Kč). Jednalo se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd. Téměř 60 % (13,4 mld. Kč) z veřejných prostředků na všeobecný rozvoj znalostí bylo určeno pro výzkum v oblasti přírodních věd. Na ostatní vědní oblasti připadlo 10,1 mld. Kč. Za posledních deset let byl všeobecný rozvoje znalostí podpořen ze státního rozpočtu na VaV částkou 200 mld. Kč.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v oblasti všeobecného rozvoje znalostí podle vědních oblastí (%, 2023)

Zdroj: ČSÚ

Na VaV dvanácti sledovaných specifických cílů stát v roce 2023 uvolnil 15,5 mld. Kč. Nejvíce (3,6 mld. Kč) šlo na podporu průmyslové výroby a technologií, polovinu z této částky získaly soukromé podniky a necelou třetinu vysoké školy. Meziročně to bylo o 380 mil. Kč méně a ve srovnání s rokem 2021 dokonce o miliardu.

Na výzkum konkrétních cílů v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví, prováděný převážně ve fakultních nemocnicích, bylo vynaloženo 2,6 mld. Kč, tj. stejně jako v roce předchozím. Na výzkum v oblasti energií stát vynaložil 1,6 mld. Kč a na oblast životního prostředí poprvé více než miliardu korun (1 057 mil. Kč). Do obranného výzkumu směřovalo z rozpočtu 249 mil. Kč.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v Česku podle vybraných socioekonomických cílů (mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ

V EU je premiantem Německo

V zemích EU činily státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2023 celkem 124 mld. eur. Česko s podílem státních rozpočtových výdajů na VaV vůči HDP ve výši 0,51 % zaostává za unijním průměrem, který v roce 2023 dosáhl 0,72 %. Premiantem je Německo, které z veřejných zdrojů na VaV vynaložilo 1,1 % HDP. Následovaly Rakousko a Estonsko s podílem 0,9 %.

Pokud vztáhneme státní rozpočtové výdaje na VaV na jednoho obyvatele daného státu, pozice Česka bude výrazně horší než v případě podílu na HDP. Našich 147 eur na obyvatele je sice o polovinu více než v Polsku a téměř dvojnásobek oproti Slovensku, ale téměř dvakrát méně než průměr za EU, který činí 276 eur. Nejvyšší částky vykázaly Německo (529 eur) a Rakousko (459 eur).

Státní rozpočtové výdaje na VaV v zemích EU a vybraných státech světa (podíl na HDP, %)

Zdroj: Eurostat

Poznámka: Popisované údaje byly získány v rámci statistiky GBARD (Government Budget Appropriations for R&D), která je primárně založena na administrativních datech od poskytovatelů veřejné podpory převzatých z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Čísla se tedy liší od výsledků statistického zjišťování VTR 5-01, které shromažďuje data od příjemců podpory.