Kdy statistici vyměnili tužku a papír za výpočetní techniku?
28. 01. 2020
Statistiky Čteme data správně? Věda, inovace, digitalizace Digitální společnost - používání ICT ICT ve veřejné správě
Již při vzniku SÚS v roce 1919 si vedení úřadu uvědomovalo, že výsledky velkých statistických šetření s miliony údajů, jako například sčítání lidu, nezvládne zpracovat bez pomoci strojů. V dubnu 1920 si proto SÚS pronajal na zkoušku od firmy Powers Accounting Machine prvních 12 děrovaček a čtyři třídicí stroje s počitadly. Nemohl je koupit, protože americká firma v té době své přístroje pouze draze pronajímala za dolary. Ročně tak úřad utratil 9 450 dolarů, což při tehdejším kurzu 80 korun za dolar představovalo úctyhodných 756 tisíc korun.
V roce 1921 změnila americká firma obchodní politiku a SÚS si mohl stroje přímo koupit. Vybavení v hodnotě přesahující 56 tisíc dolarů, tedy 4,5 milionu korun, se skládalo z 26 dírkovacích strojů, 10 třídicích strojů a dvou tabulátorů.
Děrný štítek samotný byl list pružného a velmi pevného kartonu ve tvaru obdélníku o rozměrech 187,5 x 82,5 mm a tloušťce 0,17 mm. Jeho levý horní nebo pravý dolní růžek byl seříznutý, aby se ihned poznal štítek, který ve sloupci štítků leží obráceně. Děrovací stroj prorážel na určeném místě jeden nebo více kruhových otvorů o průměru 3 mm.
Na děrném štítku bylo vyznačeno 45 sloupců. V každém byly pod sebou vytištěny číslice 1 až 12, nazývané děrné pozice. Tím vzniklo 12 řádků stejných číslic. V součtu sloupců a řádků bylo na štítku celkem 540 děrných pozic.
V prvních letech existence SÚS bylo hlavním úkolem zaměstnanců tzv. strojovny, kde se děrné štítky zpracovávaly, zachycení výsledků prvního československého sčítání lidu uskutečněného v roce 1921. Údaje každého z 13,6 milionu obyvatel ČSR byly tehdy převedeny na samostatný štítek.
Další strojově zpracovávanou statistikou byla přirozená měna obyvatelstva, tedy statistika narozených, sňatků a zemřelých. Velkým přínosem bylo rovněž zpracování statistiky zahraničního obchodu a přepravy zboží po železnici. Další využití našly statistické stroje SÚS ve statistice dopravy zboží po Labi, Dunaji a Vltavě a při sčítání penzistů. Osvědčily se také v případě meteorologické statistiky, kde se pomocí děrných štítků zpracovávaly výsledky pravidelných měření z jednotlivých meteorologických stanic. Stroje našly uplatnění rovněž v daňové a trestní statistice i ve statistice rodinných účtů. Od roku 1921 do roku 1930 zpracoval SÚS celkem 84,5 milionu štítků.
Více se dočtete zde: Statistiky