Jsme národ pesimistů?

Vysoká inflace a ztenčování finančních rezerv přidělávají Čechům starosti.

Zajímavé údaje o životní situaci obyvatel České republiky můžeme vyčíst z výsledků studie Consumer Sentiment Tracker (monitoring spotřebitelské nálady), kterou provádí agentura Ipsos. Studie se zaměřuje mj. na to, jak lidé vnímají svou současnou situaci a jak hodnotí své vyhlídky do budoucnosti. Probíhá v několika vlnách a kromě Česka sběr dat probíhá také v dalších 38 zemích, mezi nimiž jsou všichni naši sousedé a Maďarsko.

Silné obavy z inflace

Výsledky letošní březnové vlny šetření ukazují, že Češi mají největší obavy z inflace. Mezi tři oblasti, jichž se nejvíce obávají, ji zařadilo 56 % respondentů. I když inflace zaujímá přední příčky v obavách ve většině sledovaných zemí, Česko patří k těm, kde se jí lidé obávají nejvíce. Vůbec nejsilnější inflační obavy na světě odhalila studie v Argentině, kde je vyjádřilo 66 % respondentů. Druhé se umístilo se 65 % Polsko a třetí pozici zaujímá se 63 % Turecko.

Dalšími značně znepokojivými tématy jsou pro obyvatele Česka válečný konflikt, který mezi tři hlavní důvody obav zařadilo 38 % respondentů, a chudoba a sociální nerovnosti s 37 % znepokojených. Shodně seřadili své tři nejzávažnější obavy i Slováci. Poláci sice mají válku na třetím místě, před ní ale umístili zdravotní péči, přičemž chudobu odsunuli až na pátou pozici za korupci. Zajímavá je situace v Maďarsku, kde v březnu sice inflace dosahovala 25,6 %, ale v obavách ji významně předčily zdravotní péče a korupce, Války se obává jen 9 % Maďarů. Oproti ostatním zemím Visegrádské čtyřky se u nás výrazně více bojíme imigrace. Za znepokojující ji označilo 10 % českých respondentů, zatímco u ostatních členů V4 to bylo pouze 5 %. V Rakousku a v Německu se však imigrace obává 26 % obyvatel.

Označte tři problémy, které vás nejvíce znepokojují (%)

Náklady rostou, rezervy se tenčí

Nejsilněji pociťují Češi inflaci ve výdajích za potraviny a za bydlení včetně energií. Na potravinách a nealkoholických nápojích se proto lidé snaží šetřit, nejčastěji tím, že nakupují zboží v akcích nebo ve slevách a vybírají si levnější varianty daného produktu. Čtvrtina českých spotřebitelů omezuje množství nakoupených potravin a nápojů, hlavně sladkostí, slaných pochutin, sladkých nápojů a instantních jídel.

Dalšími oblastmi, v nichž se zvýšení cen dotklo velké části populace, jsou v následujícím pořadí: služby restaurací, alkohol a tabák, doprava, rekreace a kultura, zdraví, komunikace, vybavení domácností, oděvy a vzdělávání.

Přestože oproti prosinci loňského roku se letos v březnu snížil z 59 % na 45 % podíl respondentů očekávajících další zvyšování výdajů, stále se jedná o značnou část společnosti, které hrozí zabředání do tíživých finančních problémů.

Oproti loňskému roku se celková výše uložených finančních prostředků snížila u 39 % českých domácností, na stejné úrovni zůstala též u 39 % domácností a 22 % domácností vykázalo zvýšení úspor. U více než poloviny domácností (54 %) nepřesahují vytvořené finanční rezervy dvouměsíční příjmy, ve 31 % domácností dokonce rezerva nepokryje ani příjem za jeden měsíc.

Finanční rezervy českých domácností

Hlavní způsoby šetření na potravinách a nealkoholických nápojích (%)

Štěstí není naší silnou stránkou

V rámci studie Ipsos také zjišťuje, jak velká část respondentů se cítí šťastná. A obyvatelé Česka bohužel mezi premianty nepatří. Zatímco světový průměr činil letos v březnu 73 % a evropský 69 %, v Česku je to pouze 62 %. Nejšťastnějším národem jsou podle Ipsosu překvapivě Číňané, jichž se takto cítilo 91 %. Druhé místo zaujala Saúdská Arábie s 86 % spokojených a třetí skončilo Nizozemsko s 85 %. Hůře než Češi jsou na tom Turci (61 %), Japonci (60 %), Poláci (58 %), obyvatelé Jižní Korey (57 %) a žebříček uzavírá Maďarsko s 50 % šťastných. Nejšťastnější za posledních 10 let byli Češi v roce 2018, kdy se u nás za šťastné považovalo 81 % respondentů.

Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností