Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

V roce 2014 obyvatelé České republiky chodili k lékaři průměrně 11krát ročně, což je mezi členskými zeměmi EU řadí na třetí místo v četnosti návštěv ordinací. Od roku 2009 se četnost jejich návštěv zmenšila jen nepatrně. Mezi uvedenými roky se v 19 zemích, za něž jsou k dispozici data pro srovnání, zvýšila četnost návštěv lékařů v sedmi z nich. Největší relativní nárůst zaznamenali v Irsku, kde na začátku období připadly průměrně na jednoho obyvatele necelé čtyři návštěvy lékařů ročně a o pět let později to již bylo téměř šest návštěv za rok. Častěji začali chodit k lékařům také v Německu a Litvě, naopak lékaře v roce 2014 ve srovnání s rokem 2009 vyhledávali méně například obyvatelé Lucemburska či Slovenska. V Estonsku, Lotyšsku, Slovinsku či Finsku nezaznamenali žádné změny.
Asi nikoho nepřekvapí, že průměrný počet návštěv zubního lékaře je výrazně nižší než počet návštěv praktického lékaře. V Rumunsku a na Kypru jde průměrný obyvatel na prohlídku chrupu jednou za dva roky, oproti tomu v Nizozemsku sedí průměrný obyvatel v zubařském křesle 2,6krát ročně. Ve všech zemích jsou v péči o svůj chrup pečlivější ženy, které chodí k zubařům častěji než muži. A zatímco praktického lékaře navštěvují lidé věku 55–64 let častěji než osoby mladší 35 let, v případě zubařů je tomu naopak.

Jednodenní hospitalizace v Česku? Zatím jen výjimečně

Mezi 25 členskými zeměmi EU, za které jsou k dispozici jak údaje o jednodenních, tak i o vícedenních hospitalizacích, byla v uplynulých letech pouze v Nizozemsku, Velké Británii a v Irsku zaznamenána převaha jednodenních hospitalizací nad vícedenními. Oproti tomu v Litvě, Maďarsku, Slovinsku či ve Švédsku bylo dlouhodobých hospitalizací 10krát více než jednodenních, v České republice to pak bylo 30krát více a v Německu dokonce 37krát více.

Výdaje na zdravotní péči

Celkem nejvíce peněz na zdravotní péči vynakládaly v roce 2014 Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko, kde výdaje představovaly asi 11 % HDP, zatímco v Česku to bylo zhruba 7,5 %. V poměru k HDP měly ve sledovaném období nejnižší výdaje na zdravotnictví v Rumunsku (5,1 %), Lotyšsku, Estonsku, Lucembursku a Polsku (6,5 %).
Ve většině členských zemí Evropské unie se v roce 2014 více než polovina peněz vyčleněných na zdravotnictví utratila za léčbu a rehabilitaci. Nejvíce to bylo v Portugalsku (66 %) a na Kypru (65 %). Naopak nejméně v České republice (47 %). Po léčbě a rehabilitaci představovaly v členských státech největší náklady zpravidla výdaje na zdravotní zboží. Ty reprezentovaly často alespoň čtvrtinu výdajů na zdravotnictví, ale i zde byly mezi zeměmi velké rozdíly. V České republice, kde více než 30 % rozpočtu šlo na blíže neupřesněné ostatní výdaje, to u lékařského zboží bylo méně než 20 %.
Z pohledu výše vydaných peněz na zdraví jednoho obyvatele na tom podle Eurostatu bylo nejlépe Lucembursko s v přepočtu 151 tis. Kč a Švédsko s 135 tis. Kč. V České republice to bylo 30,4 tis. Kč. V devíti členských státech EU28 byly výdaje na zdravotnictví nižší než 1 000 eur (27 tis. Kč) na obyvatele. Velmi špatně dopadly Bulharsko s 505 eury a Rumunsko s 388 eury. Více na http://bit.ly/2kz40G1 a http://bit.ly/2kTMrnH.