Internet věcí proniká do českých domácností

Internet věcí, označovaný zkratkou IoT (z anglického Internet of Things), je systém propojení jednotlivých přístrojů prostřednictvím internetu bez účasti člověka. Jde o koncept známý již z 90. let minulého století. Kromě průmyslového a nemocničního využití má také přínos pro běžné občany – umožňuje totiž provozovat „inteligentní domácnost“. Ta již dávno není jen záležitostí vědecko-fantastických filmů. S rozvojem moderních technologií proniká internet věcí do každodenního života Čechů. Zatím jde o postup opatrný a pozvolný, pohled na naše evropské sousedy a nezanedbatelné přínosy internetu věcí např. pro zdravotně znevýhodněné občany ovšem naznačují, že se tempo jeho rozšiřování bude zřejmě zrychlovat.

Domotiku preferují vysokoškoláci

Díky IoT můžete ovládat na dálku nejen jednotlivé spotřebiče, ale třeba také vytápění a klimatizaci svého domu, nastavení světel či zámku. Říká se tomu „domácí automatizace“ neboli domotika.

Nějakou variantu domotiky u nás v roce 2020 použilo 626 tisíc lidí, což je 7 % obyvatel starších 16 let. Mezi uživateli převažují muži s 9 %, žen využilo domácí automatizaci jen 6 %. Z průzkumu také vyplývá, že internet věcí nejvíce využívají vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Stejné trendy je možné sledovat i v případě, když se podíváme konkrétně na zařízení na ovládání energií (topení, světla), která celkem použila 3 % lidí. Nejčastější uživatelé těchto zařízení patří do věkové kategorie 25–54 let, vysoký podíl mají vysokoškolsky vzdělaní lidé. Mužů využívajících tato zařízení bylo skoro o polovinu víc než žen.

Mezi domotiku patří rovněž chytré domácí spotřebiče, které používají celkem 2 % lidí. Počty mužů a žen jsou vyrovnané, využívají je hlavně osoby v domácnosti. Nejvíce uživatelů najdeme mezi lidmi ve věku 25–34 let a opět ve skupině s vysokoškolským vzděláním.

Chytrá bezpečnostní zařízení (například alarm, detektor kouře, zámek) používají celkem 4 % obyvatel, z větší části muži. Jsou to jak zaměstnaní lidé, tak i osoby v domácnosti, nezaměstnaní a studenti. Mezi nejčastější uživatele opět patří vysokoškolsky vzdělaní. Chytrá bezpečnostní zařízení používá jen velmi malé procento důchodců.

Proč lidé nepoužívají IoT

Internet věcí nepoužívá celkem 93 % obyvatel. Nejčastějším důvodem, který tito lidé uváděli, bylo, že necítí potřebu ho použít. Tento důvod uvedly více než tři čtvrtiny dotazovaných v kategorii do 55 let. V kategorii starších osob (nad 55 let) byl tento důvod se 41 % až druhým v pořadí. Celkem 44 % osob v tomto věku totiž vůbec nepoužívá internet ani k jiným věcem, natož k ovládání domotiky. Dalším poměrně častým důvodem nepoužívání internetu věcí (zmínilo ho 9 % ze všech respondentů) byla vysoká cena zařízení. Pouze kolem 5 % respondentů nevědělo, že internet věcí vůbec existuje.

Počty uživatelů IoT nejsou nijak závratné ani v dalších evropských zemích, ale i tak se Česko ve všech sledovaných kategoriích nachází pod průměrem. Nejčastěji jsou v rámci EU používána zařízení na ovládání energií (topení, světla). Ta používá desetina občanů EU ve věku 16–74 let. Bezpečnostní systémy připojené na internet ovládá 6 % osob a chytré domácí spotřebiče 5 % osob. Také v zemích EU využívají internet věcí více vysokoškoláci a více muži než ženy.

Další chytrá zařízení

O dost oblíbenější než zařízení internetu věcí jsou mezi Čechy chytré televize, které vlastní a používá 34 % domácností. Z domácností s dětmi používá chytrou televizi polovina, u mladých bezdětných domácností do 40 let to je dokonce 52 %. Přesto v porovnání s ostatními Evropany používáme chytré funkce televize poměrně málo. V rámci EU27 uvedlo 46 % osob, že na chytré televizi sledují pořady přes internet, což je o 10 procentních bodů více než v České republice.

Dalším zařízením, které se dá připojit bezdrátově k internetu, je herní konzole. Používá ji 11 % dospělých Čechů. Muži využívají herní konzole třikrát více než ženy. Velká část uživatelů těchto konzolí se řadí do věkové skupiny 16 až 24 let.

Nositelné technologie (chytré hodinky, fitness náramek, bezdrátová sluchátka) použilo celkem 32 % osob. Na rozdíl od používání chytré televize či herní konzole, ve kterých jsou Češi pod průměrem EU, v používání nositelné elektroniky jsme na tom lépe než ostatní Evropané. Průměr EU v roce 2020 činil totiž 19 %.

Chytré reproduktory použilo v Česku ve stejném roce 18 % osob a chytré zdravotnické přístroje využila 3 % dotázaných.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Informační technologie