Internet se stal v Česku standardním zdrojem zdravotních informací
29. 07. 2020
Statistiky Věda, inovace, digitalizace Digitální společnost - používání ICT Digitální infrastruktura ICT v domácnostech a uživatelé ICT
V uplynulém roce zavítalo na internet za účelem vyhledání informací o zdraví, nemocech a možnostech jejich léčby, ale i o zdravém životním stylu, stravování nebo cvičení, celkem 52,6 % obyvatel Česka. Mnohem častěji se přitom jednalo o ženy, muži této možnosti využívali výrazně méně často, na internet jich za tímto účelem zavítalo pouze 41,8 %, zatímco žen 62,7 %. Ve skupině uživatelů internetu to bylo dokonce 80 % žen, ale pouze 50,1 % mužů.
Obecně tento typ informací hledají nejčastěji osoby mezi 25 až 64 lety, z toho nejvíce ve věkové kategorii 25–34 let (64,4 %). Naopak senioři nad 65 let věku informace dostupné online příliš nevyhledávají (29,2 %). Pokud se však zaměříme na ty důchodce, kteří zároveň patří mezi uživatele internetu, ti jsou naopak v online hledání informací z oblasti zdraví ze všech věkových skupin nejaktivnější (74,7 %).
Velké rozdíly také najdeme, pokud jednotlivé skupiny osob porovnáme podle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání. Procento lidí používajících internet k vyhledávání informací o zdraví se pohybuje od 38,6 % u lidí se základním vzděláním, po 75,7 % u lidí s vysokoškolským vzděláním, respektive 57 % u lidí se základním vzděláním a 76 % u lidí s vysokoškolským vzděláním v rámci uživatelů internetu.
Podle převládající ekonomické aktivity respondentů nejvíce vyhledávají informace o zdraví ženy na mateřské/rodičovské dovolené (81,3 %), které jsou s poměrně velkým odstupem následovány studenty (44,4 %), nejméně využívají ohledně tohoto tématu internet důchodci (31,1 %).
Ze statistik Eurostatu vyplývá, že v roce 2019 vyhledávaly v České republice na internetu informace o zdraví přibližně dvě třetiny (64,9 %) uživatelů internetu ve věku 16 až 74 let, což je těsně nad průměrem EU28 (63 %). Nejvíce dotazovaných uživatelů internetu dané informace hledalo ve Finsku (80,1 %), na Kypru (79,8 %) a v Chorvatsku (79,4 %). Naopak nejméně často se tak dělo v Rumunsku (42,4 %) a v Bulharsku (44,7 %).
Poslední dostupné údaje z roku 2018 ukazují, že lékaře přes webové stránky za účelem konzultace kontaktovalo pouze 5 % jednotlivců, respektive 6 % uživatelů internetu. Toto nízké číslo pravděpodobně souvisí s tím, že tuto možnost ve stejném roce nabízelo pouze 12,9 % českých ordinací.
Internetové lékárny dnes nabízejí možnost koupit si přes internet i volně prodejná léčiva, vitamíny či doplňky stravy. Z bezpečnostních důvodů však stále nelze přímo online koupit léčiva na předpis, což je pravděpodobně důvod, proč pouze 8,2 % dotázaných Čechů uvedlo, že v roce 2019 nakoupili léky, vitamíny či doplňky stravy na internetu. Ženy tento druh výrobků kupovaly téměř dvakrát častěji než muži (10,6 % ženy a 5,7 % muži), pokud se jedná o ženy na mateřské či rodičovské dovolené, ty léky online nakupovaly dokonce ve 22,4 % případů, což je výrazně více, než například mezi seniory (3,8 % z nich).
Podrobnější informace naleznete v publikaci Využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví v České republice – 2019 dostupné na webu ČSÚ.
Více se dočtete zde: Informační technologie