Drogy a ekonomika

I nelegální obchod s drogami je zdrojem přidané hodnoty.

Z ekonomického pohledu na drogový trh provádí ČSÚ každoročně odhady, které pak zahrnuje do systému národních účtů. Tyto odhady se provádějí pravidelně již od roku 1998 a v rámci revize národních účtů byl proveden i zpětný odhad pro časovou řadu od roku 1995. Hlavním zdrojem dat pro tyto odhady je Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice, kterou vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) z odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR.

Metodika odhadu trhu s nelegálními drogami

Odhad drogového trhu má tři kroky:

1. odhad spotřeby drog,
2. odhad, odkud se spotřebované drogy vzaly,
3. výpočet finančních ukazatelů.

První dva kroky představují odhady v naturálních jednotkách (g, ks apod.), třetí krok ohodnocuje tyto odhady velkoobchodními a maloobchodními cenami a výsledky zahrnuje do systému národních účtů. Odhady se provádějí pro jednotlivé kategorie nejčastěji užívaných nelegálních drog (konopné drogy, pervitin, heroin, kokain, extáze a LSD).

Odhad spotřeby drog

Odhad spotřeby drog se provádí ze strany poptávky, to znamená počet uživatelů krát počet užití za rok krát průměrná spotřeba při jednom užití. Počet uživatelů se vypočítává z prevalencí užívání konopných drog a ostatních nelegálních drog v posledních 12 měsících podle pohlaví, věkových skupin a frekvence užívání. Zdrojem dat jsou primárně výsledky Národního výzkumu užívání návykových látek, které realizuje NMS každé 4 roky (2012, 2016 a 2020). Doplněním jsou pak každoroční průzkumy realizované NMS na menším výběrovém vzorku. Ze stejných zdrojů dat pak pochází i frekvence užívání (1× za rok, 2–11× za rok, 1× za měsíc, 2–3× za měsíc, 1–2× za týden, 3–4× za týden a 5–7× za týden) podle jednotné metodiky European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA) sídlícího v Lisabonu. Průměrné spotřeby při jednom užití vycházejí ze studie Further insights into aspects of the EU illicit drugs market realizované nizozemským institutem pro mentální zdraví Trimbos, jejíž údaje pravděpodobně nejlépe odpovídají české realitě. Velmi významné množství nelegálních drog spotřebují tzv. problémoví uživatelé drog, což jsou dle metodiky EMCDDA injekční a/nebo dlouhodobí a pravidelní uživatelé drog opiátového a/nebo amfetaminového a/nebo kokainového typu. Tato skupina osob se též označuje jako skrytá populace, která se neúčastní populačních průzkumů, a proto jsou odhady spotřeby za ni prováděny zvlášť. Odhad počtu problémových uživatelů provádí NMS multiplikační metodou za použití dat o počtu klientů nízkoprahových programů. Jejich průměrnou týdenní spotřebu odhadlo opět NMS na základě studie s klienty v léčebných programech na návykové látky.

Odkud se drogy vzaly?

Po odhadu spotřeby nelegálních drog nastává fáze odhadu, odkud se spotřebované drogy vzaly (z tuzemské výroby, nebo z dovozu) a co se s nimi na trhu stalo – některé typy nelegálních drog (pervitin, heroin a kokain) jsou totiž následně ředěny dalšími lacinými látkami pro dosažení většího objemu a tím i vyšších zisků. Pervitin se již od 70. let minulého století tradičně vyrábí v České republice a dle databáze záchytů nelegálních drog Národní protidrogové centrály (NPC) se i částečně vyváží. Heroin a kokain se do Česka dovážejí a jejich ředění zde se již označuje za tuzemskou produkci. U těchto tří typů nelegálních drog je pak nutné znát jejich čistotu na velkoobchodní (při výrobě/dovozu) a maloobchodní (při prodeji konečnému uživateli) úrovni. Hranice mezi velkoobchodem a maloobchodem s nelegálními drogami je založena na množství a vychází opět z databáze záchytů nelegálních drog NPC. U konopných drog a zbývajících nelegálních drog (extáze a LSD) se ředění již nebere v potaz. Extáze a LSD se do Česka dovážejí, konopné drogy se zde primárně pěstují (způsobem outdoor i indoor), ale zároveň se také dovážejí a část tuzemské výroby se i vyváží.

Drogový trh v ČR v roce 2019 (mil. Kč)

* Nezdaněný zisk drogových dealerů.

Odhad drogového trhu

Poslední fáze odhadu drogového trhu pracuje již s cenami, a to opět na velkoobchodní a maloobchodní úrovni za jednotlivé typy drog. Zdrojem jsou data od NMS doplněná o údaje z United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC). Tržní produkce a dovoz jsou oceněny velkoobchodními cenami, produkce pro vlastní užití, konečná spotřeba a vývoz jsou oceněny maloobchodními cenami. Obchodní marže (tedy vlastně nezdaněný zisk drogových dealerů) se vypočítá jako dovoz + tuzemská tržní produkce + vývoz oceněné rozdílem maloobchodních a velkoobchodních cen. Drogy vyrobené v Česku pro vlastní užití (konopné drogy a pervitin) se v rámci národních účtů označují jako samozásobení, zbytek spotřebovaných drog jsou výdaje na konečnou spotřebu domácností. U tuzemské výroby konopných drog (indoor) a pervitinu byly odhadnuty i náklady na jejich výrobu a začleněny jako mezispotřeba. Přidaná hodnota z drogového trhu se pak vypočítá jako produkce – mezispotřeba. Pro srovnání, výkon drogového trhu vyjádřený přidanou hodnotou v roce 2019 činil přibližně 0,1 % HDP.

Společenské náklady užívání legálních návykových látek (tabáku a alkoholu) a nelegálních drog podle studie z r. 2007 činily 56,2 mld. Kč, což odpovídalo 1,6 % HDP. Jde o přímé i nepřímé náklady užívání návykových látek, popř. nehmotné náklady v oblastech zdravotnictví, vymáhání práva, prevence, výzkumu apod.

Článek si můžete přečíst také v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty