Domácnosti v Polsku jsou početnější

Krajské správy ČSÚ v Olomouci a Ostravě ve spolupráci s polským statistickým úřadem v Opolí připravily zajímavé srovnání příhraničních oblastí.

Domácnosti na české a polské straně hranice se významně liší v celé řadě ukazatelů. Z demografického hlediska je zajímavý například průměrný počet členů v domácnosti. Zatímco ve vojvodství Opolském činil 3,03 osoby, na české straně se jednalo o 2,18 osoby v Olomouckém kraji a 2,12 osoby v Moravskoslezském kraji. Ještě rozdílnější výsledky panovaly v jednotlivých v okresech srovnávaného území. Mezní hodnoty na polském území náležely okresům Opolí město (2,53 osoby) a Oleski (3,44 osoby). V Olomouckém kraji patřila nejnižší hodnota okresu Jeseník (2,08 osoby), a naopak nejvyšší hodnota okresu Prostějov (2,22 osoby). V Moravskoslezském kraji byl nejnižší průměrný počet členů v hospodařících domácnostech okresu Ostrava-město (1,98 osoby), nejvyšší v okrese Frýdek-Místek (2,25 osoby). Celkově v Polsku činil průměrný počet členů domácnosti 2,99 osoby a byl výrazně vyšší než v Česku (2,15 osoby).

Průměrný počet členů hospodařící domácnosti

Zdroj: ČSÚ, GUS

V Česku žijí lidé více sami

Polsko charakterizuje také nižší podíl jednočlenných domácností. V Opolském vojvodství bylo zastoupení takových domácností 21,4 % ze všech tamějších domácností, naproti tomu v Olomouckém kraji 37,5 % a v Moravskoslezském kraji dokonce 39,9 %. Nejnižší podíl domácností jednotlivců na polské straně vykazoval okres Opolský (15,3 %), nejvyšší samotné město Opolí tvořící samostatný okres (28,4 %). V Moravskoslezském kraji žilo nejvíce domácností jednotlivců v okrese Ostrava-město (44,9 %) a nejméně v okrese Opava (33,9 %). V Olomouckém kraji náležely mezní hodnoty sousedním okresům Jeseník (41,6 %) a Šumperk (36,4 %). V Polsku činil celkový podíl domácností jednotlivců 22,6 % a v Česku 39,1 %.

V souladu s předchozími zjištěními nepřekvapí, že v Polsku najdeme mnohem vyšší podíl domácností s 5 a více členy (17,0 %) než v Česku (4,3 %). Ve vojvodství Opolském dosahovalo zastoupení těchto domácností 17,9 % a v jeho okrese Oleském dokonce 26,1 %. Nejméně pěti a vícečlenných domácností najdeme v okrese Opolí město (8,8 %). V Olomouckém kraji podíl domácností s 5 a více členy činil 4,4 % a ve všech jeho okresech kolísal v rozmezí od 4,1 % (Olomouc) do 4,7 % (Prostějov). V Moravskoslezském kraji bylo domácností s 5 a více členy 4,0 %. Nejvyšší zastoupení náleželo okresům Nový Jičín a Opava (shodně 5,3 %), nejnižší okresu Ostrava-město (2,9 %).

Domácnosti podle počtu členů

Zdroj: ČSÚ, GUS

České rodiny mají méně dětí

Značné rozdíly mezi polskou a českou stranou seprojevují také v průměrném počtu závislých dětív domácnosti. Zatímco v Polsku dosáhl průměrný počet závislých dětí do 24 let hodnoty 1,63 osoby, v Česku byl průměrný počet závislých dětí do 25 let 0,75 osoby. Vojvodství Opolské s 1,62 osoby na domácnost se nacházelo mírně pod průměrem Polska a republikový průměr nepřekračovaly ani hodnoty v krajích Moravskoslezském (0,73 osoby) a Olomouckém (0,74 osoby). Na sledovaném území dosahoval v Polsku počet závislých dětí nejnižší hodnotu v okrese Opolí-město (1,52), nejvyšší v okrese Oleském (1,71). V českých okresech nebylo rozpětí tak výrazné. Minimální hodnota 0,68 osoby byla zaznamenána v okrese Karviná a maximální 0,77 osoby v okrese Nový Jičín.

Nejméně regionálních disparit se projevilo v podílu rodin se třemi a více závislými dětmi na celkovém počtu rodin se závislými dětmi. V Polsku měla každá 10. rodina se závislými dětmi tři a více dětí (10,7 %), v Česku byl tento podíl jen o málo nižší (9,1 %). Zastoupení ve vojvodství Opolském (10,2 %) bylo pod republikovým průměrem Polska. Naproti tomu podíly v krajích Moravskoslezském (9,4 %) a Olomouckém (9,3 %) průměr Česka mírně převyšovaly. Z pohledu nižších územních jednotek byly nejnižší podíly těchto rodin v okresech s krajským a vojvodským městem: Opolí (6,6 %), Ostrava (8,3 %) a Olomouc (8,7 %). Ve zbývajících okresech na polské straně se tento podíl pohyboval od 9,4 % v okrese Nyském po 13,5 % v okrese Oleském. Na české straně měly ostatní okresy podíl rodin se třemi a více závislými dětmi od 8,8 % v okrese Karviná po 11,3 % v okrese Nový Jičín.

Další výsledky spolupráce ČSÚ s polským statistickým úřadem v Opolí najdete zde.