Divoký rok pro českou ekonomiku

Česká ekonomika se loni zotavovala z náhlého a hlubokého propadu v roce 2020 a zároveň čelila novým překážkám a výzvám souvisejícím s narušením globálních dodavatelských řetězců.

Hrubý domácí produkt v roce 2021 vzrostl o 3,3 %. Za celkovým číslem se ale skrývá velmi dynamický vývoj v průběhu celého roku. Meziročně totiž hrubý domácí produkt nejprve v prvním čtvrtletí klesl o 0,3 %, následně i vlivem nízké základny druhého čtvrtletí 2020 vzrostl o 8,7 % a ve třetím čtvrtletí meziroční přírůstek zmírnil na 3,5 %. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 3,6 %. Navzdory růstu se ale zatím nepodařilo zacelit výpadek HDP, ke kterému došlo v roce 2020, a česká ekonomika stále reálně zaostávala za úrovní roku 2019.

Domácí poptávka posilovala

Za celý rok 2021 k růstu HDP nejvíce přispívala tvorba hrubého kapitálu, zejména navýšení zásob. Především výrobci totiž čelili problémům s narušením dodávek součástek, a tak jejich nedokončená produkce mířila hlavně ve druhé polovině roku do zásob. Nejistota podniků ohledně budoucího vývoje situace ale oslabovala dynamiku samotných investic.

Výrazně pozitivně loni působila na růst HDP také domácí spotřeba. Na výdaje domácností totiž velmi dlouho dopadaly restrikce – maloobchod a služby byly s výjimkou prosince 2020 v nějaké formě omezeny od 22. října 2020 až do 10. května 2021. Již od druhého čtvrtletí ale mohly domácnosti realizovat svůj nákupní apetit, který byl podpořen i velkým objemem úspor naakumulovaných v předchozím roce a také dlouho odkládanými nákupy. Meziročnímu nárůstu pomohla rovněž slabá základna roku 2020.

Zahraniční poptávka byla v loňském roce problematickým článkem vývoje české ekonomiky. Přispívala sice k výraznému meziročnímu přírůstku HDP ve druhém čtvrtletí, následně ale ekonomický růst silně tlumila. Na straně vývozu se prohlubovaly problémy s dodávkami v průmyslu, což negativně ovlivňovalo především export motorových vozidel, zároveň také výrazně reálně stoupal dovoz, který stimulovala rostoucí domácí poptávka. To zhoršovalo výslednou bilanci zahraničního obchodu a HDP.

Meziroční růst HDP a příspěvky jednotlivých složek (růst v %, příspěvky v p. b.)

Problémy v průmyslu

Zatímco v první polovině roku ještě byla v platnosti omezení, která brzdila růst v obchodu a ve službách, po jejich ukončení se naopak začalo silně projevovat narušení chodu globální ekonomiky, jehož výsledkem byl kromě nedostatku některých součástek i prudký růst cen. To se podepsalo rovněž na vývoji hrubé přidané hodnoty, která loni vzrostla o 3,0 %. Tento přírůstek, podobně jako v případě HDP, nestačil na kompenzaci propadu z roku 2020 a reálně HPH celkově zaostávala za úrovní roku 2019. Z jednotlivých odvětví se nad úroveň roku 2019 dostaly jen zemědělství, lesnictví a rybářství, informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví a odvětví s převahou vládního sektoru (veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče).

Odvětví služeb se ještě v prvním čtvrtletí 2021 meziročně propadalo, protože některé obory byly nadále omezovány protipandemickými restrikcemi, ale od druhého čtvrtletí už služby k meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty přispívaly. Při podzimním zhoršení epidemické situace se pak neopakovala tak přísná omezení jako v roce 2020, což službám umožnilo pokračovat v růstu.

Oproti roku 2020 se hrubá přidaná hodnota snížila jen v ostatních činnostech. Ty byly silně zasaženy vládními restrikcemi, protože jsou v nich zahrnuty například služby osobní péče. Podobně zasažené uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství dosáhlo oproti roku 2020 alespoň mírného růstu. Vyšší byla loni hrubá přidaná hodnota i v odvětvích s převahou vládního sektoru, v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech a v činnostech v oblasti nemovitostí. Velmi dobře se dařilo peněžnictví a pojišťovnictví a informačním a komunikačním činnostem.

Průmyslová odvětví se po šokovém propadu, k němuž došlo ve druhém čtvrtletí 2020, postupně zotavovala a především vývoj na konci roku 2020 přinášel naději na rychlé zacelení předchozích ztrát. Od počátku loňského roku ale začaly být citelné problémy s nedostatkem některých komponent v automobilovém průmyslu, které postupně sílily a vyvrcholily prodloužením pravidelných letních odstávek v domácích automobilkách. Ačkoli ke konci roku došlo k částečnému zmírnění těchto potíží, výrobě motorových vozidel situace zasadila velkou ránu.

Automobilový průmysl má v české ekonomice velkou váhu, takže jeho zbrzdění celkový výkon ekonomiky silně poznamenalo. Zbytku průmyslu se ale dařilo. Rostla produkce v kovovýrobě, v hutnictví, ve strojírenství, ale i v některých odvětvích částečně navázaných na výrobu motorových vozidel, jako jsou gumárenství a plastikářství nebo výroba elektrických zařízení. Výrazný byl také růst chemického průmyslu nebo výroby stavebních hmot. Celkově loni hrubá přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 4,5 %. Reálně se ale ani tak nepodařilo dosáhnout úrovně roku 2019.

Příspěvky odvětví k meziročnímu růstu HPH (růst v %, příspěvky v p. b.)

Prudce rostoucí ceny

Aktuální téma, tedy rekordní nárůst cen v celé ekonomice, se v loňském roce postupně dostávalo do popředí. Zastavení globální ekonomiky na jaře 2020 a následný rozjezd a zvýšená poptávka totiž vedly k problémům na mnoha místech ve výrobních a logistických řetězcích. Podobně se také rozkolísal trh se surovinami, které začaly prudce zdražovat (ropa, zemní plyn, kovy, dřevo, papír atd.). Ještě na počátku roku meziroční přírůstek spotřebitelských cen zpomaloval (v prvním čtvrtletí to byla 2,2 %), ale v následujících kvartálech dynamika růstu cen svižně posilovala až na 6,1 % ve čtvrtém čtvrtletí.

Index spotřebitelských cen se celkově oproti roku 2020 zvýšil o 3,8 %. To byl nejvyšší přírůstek od roku 2008. Nejvíce k němu přispěl vývoj cen dopravy, alkoholických nápojů a tabáku a bydlení, vody, energií a paliv (dále bydlení a energie). Vyšší ale byly ceny v téměř všech oddílech spotřebního koše s výjimkou cen pošt a telekomunikací. Zejména ve druhém pololetí se do cenového růstu výrazněji než obvykle promítal vývoj cen odívání a obuvi nebo bytového vybavení a zařízení, což byly položky ovlivněné protiepidemickými opatřeními v maloobchodě a zároveň narušením mezinárodních dodavatelských řetězců. Zrychloval i růst cen některých služeb.

Ceny bydlení a energií se v roce 2021 zvýšily o 2,8 %. Nejvýrazněji vzrostly položky imputovaného nájemného (vyjadřuje náklady vlastnického bydlení), cen běžné údržby a drobných oprav a ostatních služeb souvisejících s bydlením. Naproti tomu ceny elektřiny, plynu a paliv loni klesly. Ve druhé polovině roku sice ceny elektřiny na světových trzích prudce vyskočily, ale dočasné prominutí DPH u energií, ke kterému u nás došlo v závěru roku, tento nárůst ve spotřebním koši dočasně utlumilo.

Ceny dopravy se v roce 2021 celkově zvýšily o 8,4 % a nejvíce k tomu přispěl silný nárůst nákladů na provoz osobních dopravních prostředků, který odrážel prudké zvýšení cen ropy. Velmi výrazně ale dál rostly také ceny automobilů, motocyklů a jízdních kol. To se děje už od roku 2020, kdy došlo k dočasnému pozastavení zahraničního obchodu a průmyslu a specificky v českém případě také k oslabení měnového kurzu, což zdražilo dovoz. Také loňské problémy s nedostatkem součástek v automobilovém průmyslu a narušení globální logistiky způsobovaly další zdražování dopravních prostředků.

Meziroční růst cen ve vybraných oddílech spotřebitelského koše (%)

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty