Cizincům se na českém pracovním trhu dařilo nejlépe z celé EU

V roce 2019 měly v Evropské unii osoby narozené v cizině vyšší míru nezaměstnanosti než místní populace. Najít práci bylo obzvláště obtížné pro cizince pocházející ze zemí mimo EU. Míra nezaměstnanosti u osob z nečlenských zemí byla nejnižší v Česku a nejvyšší v Řecku. V případě občanů z jiných členských států Unie byla nejnižší na Maltě a nejvyšší v Řecku.

Míra nezaměstnanosti cizinců ve věku 20–64 let byla v EU více než dvojnásobná v porovnání s občany zemí, kde žili (12,3 %, respektive 6,0 %). U osob narozených v jiném členském státě činila 7,3 %.

Ve většině členských států EU, pro které jsou údaje za rok 2019 k dispozici, byla míra nezaměstnanosti u osob narozených mimo EU vyšší než u osob narozených v EU. Výjimky tvořily Kypr a Litva, které vykazovaly vyšší míru nezaměstnanosti u rodilých občanů, a dále Chorvatsko, kde byla tato míra stejně vysoká jak u rodilých občanů, tak u osob ze zemí mimo EU.

Nejnižší hodnota nezaměstnanosti u osob narozených mimo EU byla zaznamenána v Česku (2,5 %), a dále na Maltě (4,2 %), v Litvě (5,2 %), Polsku (5,5 %), Estonsku a Slovinsku (shodně 6,1 %). Na opačném konci žebříčku s nejvyšší mírou nezaměstnanosti u osob pocházejících z nečlenských zemích se umístilo Řecko (29,0 %), a dále Španělsko (19,9 %), Švédsko (17,3 %), Francie (14,7 %) a Belgie (13,8 %).

Ve většině států Unie byla míra nezaměstnanosti osob narozených v jiném členském státě EU vyšší než u místních občanů. To neplatilo v případě Kypru, Malty a Chorvatska.

Malta rovněž vykázala nejnižší míru nezaměstnanosti u osob narozených v jiném členském státě EU (2,1 %). Další v pořadí byly Česko (3,2 %), Německo (3,6 %) a Nizozemsko (3,7 %). Naopak nejvyšší hodnoty zaznamenali statistici v Řecku (25,3 %), Španělsku (15,1 %) a Itálii (13,4 %).

Česko mělo v roce 2019 nejnižší míru nezaměstnanosti svých občanů v celé EU. Tehdy dosahovala v průměru 1,9 %. Nejvyšší byla v Řecku (16,2%).

Více zde.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost