Cizinci změnili českou ekonomiku

Ještě v roce 2015 připadali na každých sto obyvatel Česka přibližně čtyři ekonomicky rezidentní cizinci. V roce 2025 jich bylo téměř dvanáct.

Nejvýraznější posun posledního desetiletí není samotný růst počtu cizinců z 585 tisíc¹⁾ na 1,52 milionu²⁾ osob. Podstatnější je, že téměř devět desetin celkového přírůstku připadlo na ekonomické rezidenty – tedy osoby, které mají centrum svého ekonomického zájmu v České republice a jsou součástí její rezidentní populace. Data tak ukazují spíše na dlouhodobější usazování než pouze na rozšiřování krátkodobé přeshraniční mobility.

Současně se obrátil poměr mezi Evropskou unií a zbytkem světa. V roce 2015 tvořili občané zemí EU většinu sledovaných cizinců. O deset let později již téměř dvě třetiny zaujímali cizinci ze zemí mimo EU. Tato proměna z velké části souvisí s válkou na Ukrajině, avšak dlouhodobý růst začal několik let před rokem 2022. Už mezi lety 2015 a 2021 se celkový počet cizinců zvýšil o 477 tisíc a počet Ukrajinců o 188 tisíc.

Další změna se odehrála na trhu práce. Rezidentních zahraničních zaměstnanců bylo v roce 2025 o 577 tisíc více než v roce 2015. Právě zaměstnanci stáli za přibližně 69 % růstu počtu rezidentních cizinců. Po roce 2022 se k dlouhodobému dovozu pracovní síly přidala mimořádně rychlá pracovní integrace části lidí, kteří do Česka uprchli před válkou. Cizinci se tak z doplňkového zdroje pracovní síly stali jednou ze základních kapacit české ekonomiky.

Válečný příchod Ukrajinců je přitom nutné číst jinak než běžnou krátkodobou migraci. V použitém národně-účetním pojetí byli registrovaní uprchlíci z Ukrajiny od příchodu zahrnuti mezi rezidenty. Jejich práce, spotřeba a příjmy proto vstupují převážně do domácí ekonomiky, nikoli do ukazatelů přeshraniční práce a spotřeby nerezidentů.

Nejvíce cizinců jsou zaměstnanci

Počet ekonomicky rezidentních cizinců vzrostl z 463,1 tisíce v roce 2015 na 1 300,9 tisíce v roce 2025. Jejich podíl mezi všemi sledovanými cizinci se zvýšil ze 79,1 % na 85,7 %. Nerezidenti sice rovněž přibyli, ale podstatně pomaleji – ze 122,2 na 217,3 tisíce osob.

Při porovnání se středním stavem obyvatelstva používaným v národních účtech vzrostl podíl rezidentních cizinců ze 4,4 % v roce 2015 na 7,5 % v roce 2020, na 10,2 % v roce 2022 a 11,9 % v roce 2025. Zatímco na začátku období připadal jeden rezidentní cizinec přibližně na 23 obyvatel, na jeho konci již na osm až devět. Zatímco počet rezidentních cizinců vzrostl téměř trojnásobně, celková populace Česka se v daném období měnila jen mírně. Výsledkem je výrazná změna struktury populace.

Vybrané skupiny cizinců podle ekonomického postavení (tis.)

Zdroj: ČSÚ

Největší skupinu rezidentních cizinců tvoří zaměstnanci. Jejich počet se zvýšil z 252,8 tisíce v roce 2015 na 829,8 tisíce v roce 2025, tedy o 228 %. V roce 2015 tvořili 54,6 % všech rezidentních cizinců, o deset let později již 63,8 %. Téměř sedm z deseti nových rezidentů zachycených během desetiletí tak připadalo právě na zaměstnance.

Změnila se i jejich zeměpisná struktura. V roce 2015 pocházely tři čtvrtiny rezidentních zahraničních zaměstnanců ze zemí EU. V roce 2025 už měl mírnou většinu zbytek světa. Největší skupinou se stali Ukrajinci s 307,2 tisíce zaměstnanci, tedy 37 % všech rezidentních zahraničních zaměstnanců, následovaní Slováky s 207,4 tisíce. Obě země dohromady představovaly 62 % této pracovní síly.

Již v roce 2021 bylo mezi rezidenty evidováno 169,2 tisíce ukrajinských zaměstnanců. Existující komunita, zaměstnavatelské vazby, jazyková blízkost a dlouhodobý nedostatek pracovníků vytvořily prostředí, v němž se mohli nově příchozí zapojovat rychleji než v zemích bez předchozí ukrajinské migrace. V roce 2022 počet rezidentních ukrajinských zaměstnanců vzrostl na 218,6 tisíce, v roce 2023 na 250,7 tisíce a v roce 2025 již na 307,2 tisíce. Oproti roku 2021 jde o zvýšení o 138,0 tisíce osob. Tento jediný národnostní okruh tak stál za přibližně 60 % celkového růstu počtu rezidentních zahraničních zaměstnanců mezi lety 2021 a 2025.

Rezidentní podnikatelé tvoří menší, ale stabilní část. Jejich počet vzrostl ze 79,9 na 139,0 tisíce. Relativně tedy rostli pomaleji než zaměstnanci a jejich podíl na rezidentních cizincích se snížil ze 17,3 % na 10,7 %. V posledních dvou letech však podnikání znovu zrychlilo: mezi roky 2023 a 2025 přibylo téměř 24,5 tisíce podnikatelů.

Cizinci a peníze

Počty osob samy o sobě nevystihují ekonomickou vazbu cizinců na Českou republiku. Oficiální statistika sleduje tři peněžní toky, které v roce 2025 dosahovaly desítek miliard korun: náhrady zaměstnancům nerezidentů (76,8 mld. Kč), běžné transfery domácností D.752 používané jako aproximace remitencí (55,1 mld. Kč) a spotřeba nerezidentů na území Česka zachycená jako vývoz (58,3 mld. Kč).

Tyto částky se nesmějí sčítat do jediného ukazatele „přínosu“ nebo „nákladů“ migrace. Náhrady zaměstnancům jsou důchodem za práci, D.752 je běžným transferem mezi domácnostmi a spotřeba nerezidentů je součástí vývozu. Každý tok proto odpovídá jiné ekonomické transakci a má jiný vztah k domácí produkci, příjmům a spotřebě.

Peněžní údaje v tomto článku jsou uvedeny v běžných cenách. Jejich zvýšení popsané dále proto odráží nejen větší počet osob a vyšší reálný objem transakcí, ale také růst mezd a cen. Pro posouzení reálné dynamiky by bylo nutné použít vhodné korekce eliminující vliv inflace.

Počet cizinců podle ekonomického rezidenství

Zdroj: ČSÚ

Nejvíc domů posílají Ukrajinci

Příchod statisíců lidí z Ukrajiny automaticky neznamená stejný růst všech ukazatelů spojených se zahraničím. Vzhledem k tomu, že od začátku války byli Ukrajinci v Česku zařazeni mezi rezidenty, nejsou mzdy uprchlíků pracujících v českých podnicích zahrnuty do náhrad zaměstnancům vyplácených nerezidentům. Stejně tak jejich běžné nákupy v Česku nejsou spotřebou nerezidentů zachycenou jako vývoz, ale spotřebou domácích rezidentních domácností.

Nejpříměji se válečná migrace může projevit v transferech D.752. Transfery rezidentních domácností směrem na Ukrajinu vzrostly z 9,1 mld. Kč v roce 2021 na 11,8 mld. Kč v roce 2022 a dále na 17,1 mld. Kč v roce 2025. Tento růst odpovídá většímu počtu rezidentů s rodinnými vazbami na Ukrajinu, ale může zahrnovat i širší pomoc příbuzným zasaženým válkou.

Celkově vzrostly běžné transfery mezi domácnostmi D.752 z 15,4 mld. Kč v roce 2015 na 55,1 mld. Kč v roce 2025. Jde o více než trojnásobek původní hodnoty. Růst byl téměř soustavný do roku 2022, v roce 2023 nastal pokles a v posledních dvou letech nový růst na historické maximum. Po Ukrajině směřovalo v roce 2025 nejvíce peněz z remitencí na Slovensko (14,3 mld. Kč). Obě země tak představovaly 57 % celkových transferů, přičemž Ukrajina zajistila téměř polovinu meziročního přírůstku.

Přeshraniční peněžní toky (mld. Kč v běžných cenách)

Zdroj: ČSÚ

Aktivity nerezidentů ovlivnil covid

Náhrady zaměstnancům vyplacené nerezidentům vzrostly z 33,0 mld. Kč v roce 2015 na 76,8 mld. Kč v roce 2025, tedy o 133 %. V předpandemickém období se zvýšily až na 73,1 mld. Kč v roce 2019, v roce 2020 klesly na 63,7 mld. Kč a následně dosáhly vrcholu 84,7 mld. Kč v roce 2022. Do roku 2024 se snížily na 69,0 mld. Kč a v roce 2025 znovu vzrostly. Oproti maximu však zůstaly přibližně o 9 % nižší.

V roce 2025 připadalo 26,0 mld. Kč na Ukrajinu a 18,3 mld. Kč na Slovensko. Tyto dvě země společně představovaly 57,8 % celkového toku. Převahu již měly země mimo EU, na něž připadlo 57,3 % náhrad zaměstnancům nerezidentů.

Spotřeba nerezidentů v České republice, která se v národních účtech zaznamenává jako vývoz, vzrostla z 19,4 mld. Kč v roce 2015 na 58,3 mld. Kč v roce 2025. Na rozdíl od remitencí byl její vývoj výrazněji ovlivněn omezením mobility. V roce 2020 klesla o 14 %, ale již v roce 2021 se dostala nad předpandemickou úroveň.

V roce 2025 tvořily Ukrajina a Slovensko 61 % spotřeby nerezidentů. Rychle rostly také výdaje spojené s Vietnamem a Spojenými státy. Podíl zemí mimo EU se zvýšil z 34,3 % v roce 2015 na 57,9 % v roce 2025, což znovu potvrzuje širší geografický posun celé zahraniční populace.

Jen zaměstnanost nestačí

Statistická data jednoznačně potvrzují, že cizinci a ukrajinští uprchlíci mají na českou ekonomiku významný vliv. Jejich zapojení do tuzemského pracovního trhu bylo rychlé a úspěšné. Další vývoj závisí na tom, zda se podaří tento stav přeměnit v plnohodnotnou dlouhodobou integraci – s lepším využitím kvalifikace, stabilním bydlením, vzděláváním dětí, znalostí jazyka a jasnou perspektivou pobytu. Právě kvalita této integrace bude rozhodovat o dopadu na produktivitu, veřejné finance i sociální soudržnost.

Cizinec se za českého rezidenta považuje obvykle v případě, že nemá české občanství, ale má na našem území dlouhodobý nebo trvalý pobyt.

Běžné transfery mezi domácnostmi (D.752) se skládají ze všech běžných peněžních nebo naturálních transferů poskytnutých rezidentskými domácnostmi jiným rezidentským nebo nerezidentským domácnostem nebo přijatých rezidentskými domácnostmi od těchto jiných domácností. Zahrnují zvláště remitence od vystěhovalců nebo pracovníků trvale usídlených v zahraničí.

Remitence jsou peníze zasílané ze zahraničí domů. Může se jednat např. o příspěvek, který posílá osoba pracující v zahraničí své rodině nebo finance poukazované rodiči dětem žijícím na jiném místě.

1) Údaje uvedené v článku vycházejí z národních úctu. Jejich cílem je zachytit skutečný stav ekonomiky, nikoliv pouze stav podle administrativních evidencí. Proto jsou v odhadech zahrnuti i cizinci, kteří v České republice pracují a pobývají bez registrace. Současné zde působí rada občanů EU (typicky ze Slovenska), kteří v Česku pracují zcela legálně, ale nejsou registrováni k pobytu.

2) Údaj zahrnuje jak rezidenty, tak nerezidenty.