Přejít k obsahu

Ceny bydlení v Evropě na vzestupu

Pavel Hortig

28. 01. 2020

  • Statistiky
  • Události
  • Svět
  • Regiony a země
  • Mezinárodní data
Platby za bydlení představují čtvrtinu celkových výdajů evropských domácností. Největší podíl tvořily v roce 2018 ve Finsku, Dánsku a na Slovensku, nejnižší pak na Maltě. Značnou část rodinného rozpočtu ukrajují i Čechům. Nejvyšší růst cen bydlení pocítily v posledních letech domácnosti ve Finsku a Nizozemsku.

V roce 2018 utratily domácnosti v Evropské unii téměř 2,1 bilionu eur za bydlení a energie. To představuje 24,0 % jejich celkových spotřebních výdajů, tedy největší skupinu výdajů evropských domácností. Další v pořadí byly položky doprava (13,2 %), potraviny a nealkoholické nápoje (12,1 %), rekreace a kultura (9,1 %) a restaurace a hotely (8,7 %). Zbývající položky představovaly nábytek, vybavení domácnosti a věci pro běžnou údržbu domácnosti (5,4 %), oděvy a obuv (4,7 %), alkoholické nápoje, tabák a narkotika a dále zdraví (shodně 3,9 %), komunikace (2,3 %), vzdělávání (1,2 %) a ostatní (11,4 %).

Nejvíce na bydlení vydávají Finové, Dánové a Slováci

Ve velké většině členských států EU představuje nejvýznamnější skupinu výdajů domácností bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva. V roce 2018 byl tento podíl nejvyšší ve Finsku (28,5 %), Dánsku (28,1 %) a na Slovensku (27,7 %), dále ve Francii (26,3 %), Velké Británii (26,0 %), Švédsku (25,9 %) a Česku (25,2 %). Nejméně platili za své bydlení obyvatelé Malty (10,3 %), Litvy (15,0 %) a Kypru (15,1 %).

Rekordní nárůst výdajů za bydlení zaznamenali ve Finsku

Výdaje za bydlení a energie rostly v celé EU v posledním desetiletí ze všech hlavních skupin nejvíce. V roce 2008 tvořily 23,2 % celkových výdajů domácností, v roce 2018 pak 24,0 %. Celkově tedy vzrostly o 0,8 procentního bodu.
Nejvyšší nárůst zaznamenali statistici ve Finsku (o 4,8 procentního bodu). Dále následovaly Nizozemsko (+3,1 p. b.), Portugalsko (+2,7 p. b.), Bulharsko (+2,5 p. b.), Irsko a Španělsko (shodně +2,1 p. b.) a Lucembursko (+2,0 p. b.). V deseti členských státech došlo k poklesu, a to nejvíce na Slovensku (–2,9 p. b.). Za ním se umístily Maďarsko (–2,1 p. b.), Německo a Lotyšsko (–1,7 p. b.), Malta (–1,3 p. b.), Kypr (–1,0 p. b.), Polsko (–0,7 p. b.), Švédsko (–0,4 p. b.), Velká Británie (–0,3 p. b.) a Česko (–0,1 p. b.).

bit.ly/37dHXhd