Být mladý a nemít cloud je out

Využívání internetových úložišť je jednoznačně doménou spíše mladších lidí. Nejvíce uživatelů je ve věkových skupinách 20–24 a 25–29 let, a to hlavně mezi studenty.

ČR je za evropským průměrem

Z hlediska mezinárodního srovnání se Česká republika nachází za průměrem Evropské unie, kde v průměru využívá internetová úložiště zhruba 21 % jednotlivců ve věku 16–74 let. Na prvním místě žebříčku se umístilo Dánsko následované Velkou Británií, kde cloudy využívají zhruba čtyři osoby z deseti.

Nejčastěji se prostřednictvím internetu sdílí fotografie

V ČR vloni sdílelo fotografie 15 % mužů a zhruba 9 % žen. Vyjádřeno podílem těch, kteří internetová úložiště využívají, jak mužů, tak žen, se jednalo o osm osob z deseti.
Poměrně velké oblibě se těší i využívání internetových úložišť z důvodu sdílení tabulkových či textových dokumentů nebo elektronických prezentací. K těmto účelům využilo cloudy 11 % mužů a necelých 7 % žen, což představuje 58 % uživatelů internetových úložišť (opět platí pro obě pohlaví). Téměř 29 % mužů využívajících cloudy sdílí videa včetně filmů, zhruba pětina se věnuje také sdílení hudby.
Základní verze internetových úložišť jsou většinou bez poplatku. Teprve uložení dat nad limit stanovený provozovatelem bývá zpoplatněno. V České republice použila v roce 2014 placené verze internetových úložišť pouze necelá 2 % osob, konkrétně 1,2 % žen a téměř dvojnásobné množství mužů.
Statistici dále spočítali, že polovina populace si soubory přeposílá e-mailem. Paměťová zařízení typu flash disk či média DVD používá téměř 37 % osob. Více než pětina pak sdílí obsah prostřednictvím osobních webových stránek nebo sociálních sítí.  Zajímavé je i zjištění Českého statistického úřadu, že i sdílení dat prostřednictvím paměťových a jiných zařízení je častější u mužů než u žen.
Celkem 16 % obyvatel České republiky uvedlo, že potřebu sdílet soubory necítí. Necelých 14 % respondentů dává přednost sdílení prostřednictvím e-mailových služeb. Necelá 4 % pak uvádí, že jim pro používání cloudů chybí potřebné znalosti, přičemž tento důvod uváděly více ženy a starší lidé.
Tři osoby ze sta nevyužívají internetová úložiště z důvodu obav o jejich bezpečnost. Necelá 2 % pak tuto službu shledávají nespolehlivou, a proto ji nevyužívají.

Myšlenka úložišť sahá až do 60. let 20. století

Za internetová úložiště se obecně označují služby jako např. iCloud (od firmy Apple), Google Drive (od společnosti Google), OneDrive (od společnosti Microsoft), Dropbox (od stejnojmenné společnosti) a další. Jedná se o poměrně novou službu, i když myšlenka sahá až do 60. let 20. století.
Internetová úložiště svým uživatelů umožňují, aby si do nich dočasně ukládali své soubory, a případně je sdíleli s dalšími uživateli nebo mezi různými svými zařízeními.
Z praktického pohledu se internetové úložiště na koncovém zařízení svého uživatele nejčastěji chová jako běžný adresář nebo pevný disk (úložiště) pro ukládání souborů: cokoli je do tohoto adresáře uloženo, je ve skutečnosti (automaticky) přesunuto do internetového úložiště. Naopak, vše k čemu má uživatel přístup v rámci svého úložiště, se mu jeví jako obsah takovéhoto adresáře, se kterým může také obvyklým způsobem nakládat.

Více se dočtete zde: Informační technologie