Automobilismus a digitalizace

Nejvyšší úrovně digitalizace mezi firmami v oblasti automobilismu dosahují výrobci automobilů. Ti také nejčastěji používají AI.

Ke sledování pokroku podniků v digitální oblasti a porovnání toho, jak se jim daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie, se dá přistoupit různě. Evropská komise, resp. Eurostat, od roku 2015 vyčísluje tzv. úroveň digitalizace podniků na základě dvanácti indikátorů zjišťovaných v rámci ročního statistického šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru. Pro každý podnik může úroveň dosahovat hodnot od 0 do 12 podle počtu splněných podmínek definovaných statistickými ukazateli.

V roce 2025 patřily mezi hodnocené oblasti přístup podniků na internet, využívání AI, používání placených cloudových služeb, sociálních médií nebo specifických softwarů, jako jsou ERP nebo CRM a elektronický prodej. Podniky získávaly body za to, pokud alespoň polovina jejich zaměstnanců měla v práci přístup k internetu, nebo když rychlost jejich pevného připojení k internetu dosahovala minimálně 30 Mbit/s. Hodnotilo se také využívání technologií umělé inteligence, i zda má firma vlastní webové stránky nebo profil na sociálních médiích. Dále se přidělovaly body za provádění analýzy dat nebo za používání sofistikovanějších, placených cloudových služeb, mezi něž patří například finanční nebo účetní aplikace, bezpečnostní software, software pro plánování podnikových zdrojů (ERP) nebo pro řízení vztahů se zákazníky (CRM). Body získávaly podniky i za elektronické prodeje, tedy vlastní e-shop, nabídku produktů v prostředí online tržišť nebo prodej pomocí elektronické výměny dat. Posuzován byl rovněž význam elektronických prodejů pro podniky, vyjádřený podílem tržeb získaných z e-prodejů na celkových tržbách.

Při vyhodnocování míry digitální vyspělosti podniků se ekonomické subjekty rozdělují podle počtu získaných bodů do několika skupin. Podniky, které dosáhly maximálně tři body z dvanácti možných, mají velmi nízkou úroveň digitalizace, 4 až 6 bodů značí nízkou úroveň digitalizace, 7 až 9 bodů vysokou a 10 a více bodů velmi vysokou úroveň digitalizace. V roce 2025 bylo v Česku 28 % podniků s velmi nízkou úrovní (0 až 3 body) a dalších 31 % s nízkou úrovní digitalizace (4 až 6 bodů). Jinými slovy: šest tuzemských podniků z deseti (59 %) splňovalo polovinu nebo méně z dvanácti hodnocených ukazatelů. Vysokou úroveň digitalizace (7 až 9 bodů) vykázalo 29 % podniků u nás a nejvyšší úrovně (více než 10 bodů) dosáhlo 12 % podniků.

Vysokou míru digitalizace má více než 60 % automobilek

V dalším textu se zaměříme na rozvoj digitalizace podniků s více než 10 zaměstnanci pouze ve třech odvětvích souvisejících s automobilismem: výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků (dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jde o oddíly 29–30), prodej a servis motorových vozidel (CZ-NACE 45), doprava a skladování (CZ NACE 49–53). V některých ukazatelích jsou informace dostupné ve větším detailu jen za pozemní dopravu (CZ-NACE 49).

Nejvyšší míru digitalizace za rok 2025 vykazovala z uvedených odvětví výroba automobilů a ostatních dopravních prostředků, kde 61 % subjektů dosáhlo vysoké nebo velmi vysoké úrovně digitalizace. Automobilek s velmi vysokou úrovní digitalizace bylo 16 %, tedy o třetinu více než činil průměr za všechny podniky s 10 a více zaměstnanci u nás. V odvětví prodeje nebo oprav automobilů převládala také vysoká nebo velmi vysoká úroveň digitalizace. Byla zjištěna u 54 % podniků, z toho 15 % firem mělo velmi vysokou úroveň (více než 10 bodů z 12 možných). Nejhorší výsledky vykázala odvětvová sekce doprava a skladování, kde se velmi nízká nebo nízká úroveň digitalizace vyskytovala u 79 % podniků, a velmi vysokou úroveň měla jen 4 % podniků.

Úroveň digitalizace v podnicích s 10+ zaměstnanci v Česku v roce 2025 (% z celkového počtu podniků v dané skupině)

Zdroj: ČSÚ

Přístup na internet mají hlavně prodejci

I když v Česku v roce 2025 používaly zařízení s přístupem k internetu téměř všechny podniky s 10+ zaměstnanci (97 %), zaměstnanců, kteří v práci používají firemní zařízení s internetem, bylo 57 %. Přístup k internetu prostřednictvím mobilních dat mělo ve stejném roce v práci 37 % zaměstnanců, a to i přesto, že se tato mobilní zařízení používají v 85 % firem s 10 a více zaměstnanci u nás. V odvětví pozemní doprava byly podíly zaměstnanců s přístupem k internetu v práci jen mírně vyšší než průměrné podíly zaměstnanců ve všech podnicích v Česku. Naproti tomu u automobilek byl podíl zaměstnanců, kteří mají v práci přístup k internetu, ze všech porovnávaných odvětví nejnižší. Přístup k internetu měl v tomto odvětví každý druhý zaměstnanec (52 %) a mobilní data mohl používat každý třetí (34 %). Nejvyšší podíl zaměstnanců, kteří používají internet k pracovním účelům, byl zaznamenán v odvětví obchod s motorovými vozidly a jejich servis (76 %). Bezmála polovina zaměstnanců u prodejců automobilů nebo v autoservisech mohla používat mobilní internet (46 %). V obou případech jde o vyšší než průměrné podíly zaměstnanců v tuzemských podnicích s 10+ zaměstnanci.

Podíly zaměstnanců v podnicích s 10+ zaměstnanci v Česku, kteří měli v roce 2025 přístup k internetu z firemních zařízení (% z celkového počtu zaměstnanců v dané skupině podniků)

Zdroj: ČSÚ

AI v našich automobilkách nad evropským průměrem

Stroje, programy a systémy umělé inteligence používalo v roce 2025 v Česku více než 17 % podniků s více než 10 zaměstnanci. V porovnání s rokem 2021 je jejich podíl dnes téměř čtyřnásobný. Ve zpracovatelském průmyslu používalo AI v roce 2025 v průměru 17 % podniků, nejčastěji šlo o subjekty vyrábějící počítače a jiné elektronické a optické přístroje (30 %). Výroba automobilů nebo jiných dopravních prostředků následuje, AI v tomto odvětví v roce 2025 používalo 28 % firem. Mezi prodejci a opraváři motorových vozidel bylo uživatelů AI ve stejném roce 12 % a v pozemní dopravě 4 %. Ze všech sledovaných skupin je využívání technologií AI nejnižší právě v odvětvové sekci doprava a skladování.

Ze zjišťovaných technologií AI vede v odvětvích spojených s automobilismem využívání nástrojů generativní AI. U podniků v dopravě a skladování je to provádění pokročilé analýzy textů pomocí AI. Všechny tyto technologie se dají využít při monitoringu médií a sociálních sítí nebo například v zákaznickém servisu k analýze zákaznických referencí.

Podniky s 10+ zaměstnanci v Česku používající AI (% z celkového počtu podniků v dané skupině)

Zdroj: ČSÚ

Pro mezinárodní srovnání je třeba využít data za rok 2024, neboť novější údaje z Eurostatu nebyly v době uzávěrky tohoto textu ještě k dispozici.

Přestože se podíl podniků v Česku, které používají alespoň jednu technologii AI, mezi roky 2023 a 2024 zdvojnásobil, zůstávaly tuzemské podniky i za rok 2024 stále mírně pod průměrem zemí EU27 (13 %). Umělou inteligenci využívaly v roce 2024 ze zemí EU nejčastěji podniky v Dánsku (28 %) a dále čtvrtina podniků v Belgii a ve Švédsku. Technologie umělé inteligence používalo nejméně podniků v Rumunsku (3 %). Pokud však sestavíme žebříček zemí EU používajících technologie umělé inteligence pouze pro podniky zabývající se výrobou automobilů a jiných dopravních prostředků, dostanou se tuzemské podniky za rok 2024 na celkové páté místo, a tedy nad evropský průměr. Dánské automobilky si prvenství udrží i v tomto případě.

Auto na míru nabízela čtvrtina prodejců

ČSÚ v šetření v roce 2025 zjišťoval u podniků s vlastními webovými stránkami, jestli jejich web umožňuje konfiguraci produktů, tedy úpravu nebo přizpůsobení nabízeného zboží či služeb na míru pomocí online nástrojů. Znamená to, že návštěvník si na webu může sám zvolit, jakou výbavu automobilu požaduje nebo o jaký rozsah služeb má zájem.

Konfiguraci nabízených produktů umožňovalo v roce 2025 v průměru 13 % podniků v Česku, které měly vlastní web. Mezi podniky, zabývajícími se prodejem nebo servisem vozů dovolovalo konfiguraci na webu 26 %, tedy dvojnásobek průměru všech podniků s 10 a více zaměstnanci s webovými stránkami. Ze tří sledovaných odvětví byla možnost konfigurace nejméně častá u výrobců motorových vozidel a také u pozemní dopravy. V obou těchto odvětvích ji nabízelo 7 % podniků, což je téměř čtyřikrát méně než u prodejců vozidel.

Placený cloud se stává samozřejmostí

Jedním z projevů digitalizace v podnikatelském sektoru je využívání služeb placeného cloud computingu, kdy podniky využívají od poskytovatele úložný prostor, služby nebo programy dostupné z internetu prostřednictvím vzdáleného přístupu, např. pomocí webového prohlížeče. Obliba cloudových služeb roste, a to především mezi velkými firmami. V roce 2025 využívalo v Česku některou ze služeb placeného cloudu 55 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Za cloudové služby platila polovina malých firem, 68 % středně velkých a 86 % velkých podniků (s více než 250 zaměstnanci). Nejčastěji využívanými placenými cloudovými službami jsou dlouhodobě e-mail, internetová úložiště k ukládání souborů a jiných firemních dat a cloudové kancelářské programy. Placené cloudové služby používaly v roce 2025 ze tří sledovaných odvětví především automobilky (69 % z nich). Využití cloudových služeb v dopravě (40 %) bylo v roce 2025 nižší než v průměru za všechny podniky s 10+ zaměstnanci v Česku (55 %). V odvětví prodej a opravy motorových vozidel odpovídalo přesně průměru.

Podniky s 10+ zaměstnanci v Česku používající v roce 2025 vybrané digitální technologie  (% z celkového počtu podniků v dané skupině)

Zdroj: ČSÚ