Aktivity na síti se liší podle příjmu domácností

Vlastnictví a používání informačních technologií závisí i v dnešní době na finanční situaci domácností. Nejchudší domácnosti mají méně často počítač a internet, méně přes internet nakupují i sledují placené pořady. Do nejbohatších rodin se pomalu dostávají zařízení internetu věcí, v těch s nižšími příjmy je však nalezneme jen vzácně. Mezi chudými jsou často také senioři, kteří si k internetu našli cestu zatím jen částečně.

Internet věcí a chytrá elektronika

Domácnosti byly pro účely tohoto zjišťování rozděleny do pěti skupin podle příjmů. Z té nejchudší pětiny vlastní počítač nebo tablet jen necelá polovina domácností, naopak z nejbohatší pětiny domácností vlastní alespoň jeden počítač či tablet 98 %. Celkový podíl domácností, které mají počítač, je podobný tomu, kolik domácností má internet. Mezi nejchudšími domácnostmi však existuje 5 % takových, které používají internet pouze na mobilním telefonu. Nemají tedy doma žádný počítač ani tablet. Ve skupině nejbohatších domácností je těch bez počítače a tabletu, ale s internetem v mobilu pouze necelé 1 %.

Vybavení pro chytré domácnosti získává na oblibě u nejbohatší příjmové skupiny. Chytrá zařízení pro zabezpečení domácnosti (na internet připojené alarmy či detektory kouře) používá 11 % nejbohatších domácností. Některý z chytrých spotřebičů je používán v 7 % takových domácností a chytrá zařízení na ovládání energií (klimatizace, topení nebo světla) používá 8 %. Do nízkopříjmových domácností však internet věcí zatím téměř nepronikl. Všechny výše zmíněné typy zařízení z nich využívá 1 % a méně.

Na rozdíl od vybavení chytré domácnosti, kterou chudší lidé zatím nemají, chytré televize se těší oblibě i u části nízkopříjmových domácností. Z nejbohatších domácností má chytrou televizi polovina, ale i v kategorii nejchudších ji vlastní 14 %.

Na chytré televizi lze sledovat kromě běžného vysílání také filmy a seriály z nabídky streamovacích platforem, mezi které patří například Netflix a HBO GO. Nějaký typ takové platformy, ať už na chytré televizi, nebo na počítači, u nás sleduje 11 % lidí. Z pětiny nejbohatších sleduje pořady na takových platformách 19 %, z pětiny nejchudších jsou to 4 %.

V současnosti zaznamenává boom také nositelná elektronika, kam patří především bezdrátová sluchátka, fitness hodinky a chytré náramky. Ve skupině osob s nejnižšími příjmy vlastní nějakou formu nositelné elektroniky 14 % osob. Mezi osobami z nejbohatších domácností je to téměř polovina. Nositelná elektronika je oblíbená hlavně mezi mladými lidmi. Bez ohledu na příjem domácnosti ji používá 7 z 10 osob ve věku 16–24 let.

Na internetu více nakupují bohatí

Během sledovaných tří měsíců nakoupilo na internetu 30 % osob z nejchudších domácností. Z těch nejbohatších to byly tři čtvrtiny. Bohatí nakupovali na internetu také častěji. Šestkrát a vícekrát během tří měsíců nakoupilo 43 % nejbohatších, ale jenom 20 % nejchudších. Celkem 29 % osob z nejbohatších domácností nakoupilo na internetu za deset tisíc korun nebo více. Chudší nakupovali na internetu za výrazně nižší částky. Víc než deset tisíc korun utratilo jen 9 % z nich.

Na jaře roku 2020, kdy u nás probíhala první vlna pandemie koronaviru, nakoupilo potraviny přes internet 13 % osob. Největší aktivity v tomto směru opět vyvíjely osoby z nejbohatších domácností, z nichž 23 % nakupovalo potraviny a 24 % si prostřednictvím internetových objednávek nechávalo dovážet jídlo z restaurací a fast foodů. Bohatí rovněž výrazně více nakupovali přes internet sportovní potřeby. Menší rozdíly mezi příjmovými skupinami vládly například v nakupování kosmetiky, drogerie a léků či doplňků stravy.

Internet láká jen část seniorů

Mezi osobami s nízkými příjmy se často nacházejí senioři, kteří si k informačním technologiím našli cestu zatím jen částečně. Nejvyužívanější technologií je mobilní telefon. Ten používají již skoro všichni (97 %), jedna čtvrtina jich vlastní smartphone.

Ve srovnání s mobilním telefonem není mezi seniory tolik oblíbený internet. Používá ho jen 42 % z nich. V kategorii mladších seniorů (mezi 65 a 74 lety) je nedůvěra k internetu nižší, používá ho o něco málo více než polovina z nich. Tito uživatelé znají internet z práce či z dřívějšího života. Ve skupině nad 75 let ale používá internet pouze 20 % osob.

Důchodce obecně příliš neoslovují sociální sítě. Na rozdíl od mládeže, mezi kterou používá sociální sítě už 95 % osob, ze seniorů je na těchto platformách jen jedna desetina.

Senioři, kteří používají internet, ho nejčastěji používají ke čtení zpravodajství (88 %), zasílání e-mailů (84 %), vyhledávání informací o zboží či službách (81 %) a vyhledávání informací o zdraví (78 %). I mezi seniory se najde určité procento osob, které na internetu provádějí složitější činnosti. Internetové bankovnictví využívá 55 % seniorů používajících internet, nákupy přes internet vyřizuje třetina z nich a 9 % využívá online úložiště. Jedno procento se zúčastnilo online kurzů.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Informační technologie