Zpráva o zdraví a nemocech

V roce 2019 proběhlo Evropské výběrové šetření o zdraví. Zaměřovalo se zejména na hodnocení zdravotního stavu, výskyt chronických nemocí, využívání zdravotní péče, ale i na rizikové faktory životního stylu, které mohou mít na zdraví vliv.

S věkem se zdravotní problémy zhoršují

Dlouhodobou nemoc nebo zdravotní problém po­ciťovalo celkem 44 % osob, přičemž častěji to byly ženy než muži (47 % vs. 41 %). S věkem se zastou­pení osob s dlouhodobou nemocí výrazně zvyšuje. Zatímco mezi mladými lidmi ve věku do 30 let měla nějaký dlouhodobý zdravotní problém či nemoc ne­celá pětina osob, u lidí ve věku 45 až 59 let to bylo 47 % a u seniorské populace ve věku 75 a více let to bylo 86 %. Nemoc či zdravotní problém však mo­hou být kompenzovány vhodnou léčbou, ne všichni tedy nutně pociťují kvůli své nemoci nějaké ome­zení. Subjektivní vnímání zdravotního stavu může být i v takových případech poměrně pozitivní. Jako dobrý nebo velmi dobrý popsalo svůj zdravotní stav celkem 70 % osob, jako špatný nebo velmi špatný 7 %, zbylých 23 % jako ani dobrý, ani špatný. S věkem se subjektivní vnímání zdravotního stavu zhoršovalo – z mladých lidí ve věku 15 až 29 let se cítilo dobře nebo velmi dobře 94%, ve věkové skupině 75 a více let už to ale byla pouze pětina respondentů. Čtvrtina naopak popisovala svůj zdravotní stav jako špatný nebo velmi špatný.

Kvůli nemoci nebo zdravotním problémům po­ciťovalo 8 % populace vážné omezení v činnostech, které lidé obvykle dělají (tedy při vykonávání práce, péči o domácnost, sebeobsluze, volnočasových akti­vitách apod.). Dalších 24 % se cítilo rovněž omezeno, ale ne vážně. Celkem se tak s určitým omezením kvůli nemoci či zdravotnímu problému potýkala téměř třetina populace. V 90 % případů se jednalo o dlou­hodobé omezení, tedy takové, které trvalo 6 měsíců či déle. Takové omezení uvedlo 29 % ze všech re­spondentů, což bylo o 7 procentních bodů méně než v předchozím šetření v roce 2014. Zastoupení lidí, kteří pociťovali dlouhodobé omezení, se výrazně lišilo podle věku. Zatímco z mladých ve věku 15 až 29 let to bylo 10 %, ve věkové skupině 45 až 59 let vnímala určité omezení více než čtvrtina a u seniorské po­pulace ve věku 75 a více let již více než tři čtvrtiny respondentů.

Které nemoci nás trápí

Nejčastějším chronickým onemocněním byla hyper­tenze, která se v roce 2019 týkala více než čtvrtiny obyvatel. Častěji uvádějí vysoký krevní tlak muži než ženy (27 % vs. 25 %), a to ve všech věkových skupi­nách s výjimkou té nejstarší (75+), kde bylo zastou­pení shodné. Výskyt hypertenze se výrazně zvyšuje s věkem, z lidí ve věku 75 a více let ji uvádělo 64 %. Druhým nejčastějším zdravotním problémem byly bolesti páteře (krční či bederní). Problémy s páteří v posledním roce uvedlo 19 % mužů a 25 % žen, při­čemž i v tomto případě rostlo zastoupení s věkem. Alergiemi trpělo podle posledního šetření 9 % mužů a 16 % žen. Zatímco u mužů se zastoupení s rostoucím věkem poměrně výrazně snižuje, u žen nastává pokles až u starších ročníků. Dalším rozšířeným zdravot­ním problémem byla zvýšená hladina cholesterolu, kterou uvedlo 14 % respondentů. Artrózou trpělo 13 % osob, přičemž mezi mladšími seniory ve věku 60 až 74 let to byl každý čtvrtý a u seniorů starších 75 let dokonce každý druhý. S diabetem se potýkalo 9 % respondentů.

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, ÚZIS ČR, ČSÚ

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory pro vznik řady chronických onemocnění patří nadváha a obezita, kouření, nedostatek pohybu či nadměrná konzumace alkoholu. Všem těmto faktorům lze alespoň do určité míry předcházet a jejich redukce vede k výraznému poklesu rizika vzniku řady onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) přisuzuje rizikovým faktorům plynoucím ze životního stylu až 80 % všech kardio­vaskulárních onemocnění.

Zastoupení osob s nadváhou v populaci lze zjednodušeně odhadovat pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI). Podle výsledků šetření v Česku podíl osob s nadváhou, tedy s preobezitou (BMI 25–29,9) a obezitou (BMI 30 a více), v porovnání s rokem 2014 mírně vzrostl. Více se zvýšil u osob s preobezitou, kterých v roce 2019 bylo téměř 40 %. Zastoupení obézních se blížilo 20 % z celkové po­pulace. Nadváhu vykazovali výrazně častěji muži než ženy. Téměř sedm mužů z deseti mělo nadváhu, zatímco mezi ženami to byla „pouze“ každá druhá. Nutno dodat, že se jedná o údaje, které o své výšce a váze vypovídali sami respondenti, tudíž mohou být podhodnocené.

Data ze šetření o zdraví bohužel již nereflektují změny související s novou pandemickou situací. Vládní opatření proti šíření nákazy covid­19 značně změnila životní styl obyvatelstva (např. přechod na práci z domova, uzavřená sportoviště, značné využívání dovážkových služeb). Lze tedy očekávat, že podíl osob s nadváhou bude po odeznění pande­mie nejspíš ještě vyšší.

V populaci České republiky starší 15 let bylo v roce 2019 celkem 26 % kuřáků. Tři čtvrtiny z nich představovali denní kuřáci. Výrazně častěji kouří muži než ženy, denně si zapálilo 24 % mužů a 16 % žen. Dalších 7 % mužů a 6 % žen si zapálilo pří­ležitostně. Ze současných nekuřáků v minulosti kouřila více než čtvrtina. Ve srovnání s předcho­zím šetřením v roce 2014 byl zaznamenán mírný pokles podílu kuřáků, zejména mezi muži. U žen, především v mladších věkových skupinách, pozo­rujeme naopak mírný nárůst. Pozitivní vývoj ale nastal u pasivních kuřáků, jejichž podíl v souvislosti se zavedením tzv. protikuřáckého zákona poklesl. Zatímco v roce 2014 bylo pasivnímu kouření ales­poň hodinu denně vystaveno 14 % mužů a 8 % žen, v roce 2019 to bylo již jen 7 % mužů a méně než 5 % žen. Přes zákaz kouření v barech, restauracích a dalších veřejně přístupných vnitřních prostorech ale stále zůstávají někteří jedinci vystaveni kouři např. v domácnosti.

Podíl osob s obezitou a preobezitou (%, 2019)

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost